Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Echa v barvách CZ scény 06

Echa v barvách CZ scény 06

Ruadek29.11.2020
Vítejte u dalšího průzkumu zdejší scény, který bude opět tak barevný, jak mi to jen jde od ruky. Samé lahůdky. Začneme s písničkářem a kytaristou Janem Ficem a jeho bluesově laděnou druhotinou. Hlavně textově velmi vydařená věc. Výborná, čistá produkce. Budeme pokračovat Budoárem staré dámy, který už tu je krásných 22 let a prostě právě vydali novou desku. Nakonec dámy čitatelům Echoes možná už trochu známé, tento rok jim vyšel velmi příjemně udělaný výběr toho nejlepšího. Protože je o nich prostě potřeba vědět, že tady jsou a že jejich muzika je unikátní. Takže, vítejte a pěkné počtení.

Jan Fic – Potom (2020)

Oficiální web 

 

žánr: folk, blues

 

Jan Fic je velmi zajímavá postava současného hudebního dění. On totiž nejen, že nahrává desky (tohle je u Indies Scope druhá), on i vyrábí kytary. A to nejen ledajaké, podle svých návrhů a začal to dělat prakticky od nuly. Dnes má vlastní firmu Red Bird Instruments a tahle práce ho živí. Ostatně můj oblíbenec Jakub König z kapely Zvíře jménem podzim hraje na kytaru od něj. A nejen on. Takže? Takže si myslím, že tady je ten vztah k nástrojům, ta esence. Ficova muzika si z blues na druhotině už spíše jen půjčuje některé fragmenty, atmosféru, někdy syrovost. Texty vyprávějí, zpěv je velmi příjemný, hodně civilní. Hodně dobrá je ta experimentální složka jeho muziky, všechny ty ruchy a zvuky, většina pomocí paliček a různých dalších analogových věcí. 

 

 

 

Deska Potom má skvělou produkci, zvuk baví, je jen několik pasáží, které působí ve finálním mixu přehuleně (šestá „Půlnoční snídaně“). Album tvoří primárně dvojice Jan Fic a Martin E. Kyšperský, který i desku produkoval. Na desce lze slyšet i saxofon a basklarinet, hrátky se zvukem bicích dělají materiál nahrávky barevnější a mnohdy i syrovější. Celé dílo působí komplexně, všechno se odvíjí a řídí texty, co si neberou servítky. Stejně jako další deska v pořadí, o které zde chci psát, nejsou výhledy umělce růžové, či naivní. Je to hodně osobní, smutné, reakce na okolní realitu. Po svém. Tak to mám rád.

 

 

Desku Potom lze podstrčit k podvečerní kávě, pustit, poslouchat a přemýšlet. Nechat se unášet. Věřte, že se budete ještě vracet, zaujatí dílem, které má o čem mluvit.

 


 

 Budoár staré dámy – Kostřičky (2020)

Oficiální web

 

žánr: alternativní rock

 

Budoár vlastně slyším poprvé, což napravuji a díky této desce bych se postupně rád dostal i k dílům minulým. Kapela totiž produkuje výrazně svojské a originální celky, podpořené texty, jaké bych označil za geniální. Zároveň ne každému sednou. Hrátky se slovy, ale drsně, výrazy překračující mnohá tabu. Přitom jejich muzika je úžasně hravá, semknutá okolo hlasu Marty, která si prostě se svým hlasem „rozumí“. Budoár bych vzdáleně přirovnal k mým oblíbencům z řady „podivných kapel“, jako jsou Cémuršámur. U těchto podivínů prostě nikdy nevíte, co přijde. Muzikantsky velmi v pohodě, ale hudebně prostě ve vlastním vesmíru. Neopakovatelně. Mnohdy vůbec nevíte, o čem ty texty jsou, ale je to zábavné a člověka vlastně baví „se v tom trochu šťourat“.

 

 

Kapela si hezky pohrála s obalem desky i s jejím vnitřkem, nejsem si jist pouze pošetkovým stylem pro CD, protože se rozlepuje a někdy obstojně „chytí CD“ a nechce vydat.

 

 

 


 

BraAgas – Bestiále (2020)

Oficiální web

 

žánr: world music, folklór

 

Kapela, která si mi stala prakticky osobní záležitostí a jednou z těch, které poslouchám velmi často. Většinu jsem toho už napsal na jejich předchozí desku, kterou jsem recenzoval sice trochu se zpožděním, ale přece. A právě v tu dobu kapele vyšel tento jedinečný výběr toho nejlepšího, co za 13 let holky natočily. Je to vlastně takový dárek pro všechny, kteří mají kapelu rádi a už nesehnali starší desky.

 

Bestiále byla pojata velkoryse, vzhledem k tomu, jakou kapelu prezentuje. BraAgas mají na kontě dvě ceny Anděl, třetí místo v prestižním mezinárodním žebříčku World Music Charts Europe, vydali 5 alb a jedno EP. Dokázali toho hodně a deska ve svém překrásném provedení upoutá dojmem, že máte v rukách nevšední věc.

 

 

Na designu se podílela Alžběta Josefy, malířka, která – což se sem ideálně hodí – sama hraje na perkuse. Skladby mají nový mastering, krásně vyzní jejich jemné kontury a užijete si poslech velmi hravé muziky. Deska O Ptácích a rybách byla strhující, nesmíme ale zapomínat na starší desky, které se nám tímto výběrem připomenou. Skandinávský folklór, sefardské písně, balkán. Překrásně nazpívané, zahrané na širokou paletu nástrojů, o kterých by šlo psát samostatné články.

 

 

Tímto končím dnešní pozastavení u muziky, která skutečně vzniká tady u nás. Mám dojem, že tu totiž děláme muziku, která se vyrovná její zahraniční konkurenci jako nic. Což je krásné. Zrovna BraAgas jsou toho jasným důkazem.

 


 

 Za zaslané promo materiály děkuji Indies Scope.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky