Článek: ECHA V BARVÁCH CZ SCÉNY 07

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

ECHA V BARVÁCH CZ SCÉNY 07

Ruadek27.12.2020

Těsně po Vánocích, aby jste měli o čem číst co se týká naší scény, přicházím s posledním dílem pro tento rok. Všem přeji krásný a hlavně hudebně výjimečný i ten další rok, co je před námi.

Květy – Květy Květy (2020)

Oficiální web

žánr: alternative rock

Květy slaví 20 let na scéně a posunuli se zpět k rockovému vyznění. I tak by se dalo nazvat shrnutí toho, co se na nové desce odehrává.

Líbí se mi čistota nahrávky a velmi povedené texty, hodně dobré nástupy do reférnů a prostě to, že tohle je potřeba vstřebat.

Deska, která nikomu nedá nic zadarmo a je hlubší, než se zdá.

Muzika Květů, která se tváří jednoduše, je rafinovanější, však také 20 let na scéně udělalo z kapely protřelé vypravěče.

Tara Fuki – Motyle (2020)

Oficiální web

žánr: alternative folk

Tara Fuki vydali další desku, což je pro vyznavače folkových věcí sváteční chvíle. Není to poslech pro všechny, mnohým by mohla vadit polština, je to hodně svérázná muzika. Tara Fuki jsou duem, které hraje na violoncella, něco nechávají čistě beze slov a něco je zpívané.

Tentokrát jsou 3 písně v češtině, zbytek zpívaných je polsky. Tento jazyk ke kapele prostě patří, protože jej lze dobře protáhnout a má své zvláštní, vlastní kouzlo. A lze mu, při troše snahy, i rozumět. Deska není určena, stejně jako předchozí co jsem zmínil, pro běžný poslech. Má svou hloubku, uloženou jak v textech, tak v muzice.

Band Of Heysek – Bad Ideas (2020)

Oficiální web

žánr: blues

A je tu právě vydaná druhá do dvojice desek, které "hejskové" vydali krátce po sobě. Tu první, Juke My Joint jsem tu zmiňoval na podzim, tahle mi dorazila nedávno. Hostem je opět chlap od fochu, Kenny Brown. Tahle je ale narozdíl té minulé komplet autorská, což je super. Nahráno ale v místě rodiště tohoto stylu, v Mississippi. Šlape to bombasticky, naprosto bez příkras, tak jak by mělo.

Michael Krasny – 20 : 20 (2020)

Oficiální web

žánr: jazz

Čekal jsem na to, kdy můj oblíbenec vydá další desku a propagoval jsem ji na našem webu nedávno. A je tady, a právě včas. Ideální poslech na Vánoce, které jsou pro tento typ jazzu s mnoha vlivy super příležitostí. Deska je krásně provedená, instrumentace barvitá, velmi zajímavý výběr spoluhráčů.

Každému doporučuji k zakoupení, muzikannství s radostí.

Za zaslané promo materiály děkuji Indies Scope a Anně Mašátové Ampromotions.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 11.1.16 22:19

Já Vám děkuji za vynikající, nadšenou práci a mnoho inspirace a to zejména také proto, že jste vzbudili naději že jsou lidi, co hudbu jenom nervou do uší, ale také o ní přemýšlí a jsou otevřeni experimentům. Mno a nehledě na rok vydání, tak moje desítka pro minulý rok: 1 - Mindless Self Indulgence - How I Learned to Stop Giving a Shit and Love Mindless Self Indulgence; hudební ekvivalent South Parku, nekorektní, neuvěřitelně vtipná taškařice s neskutečným drajvem. Od prvního alba Tight jedou první ligu sexuální nevyzrálosti hozenou do rytmů. 2 - Rotting Christ - Kata Toi Daimona Eaytoy; blacková procházka kulturní galerií se soundtrackovou strukturou, kde každý úder má svůj koncepční význam 3 - Sólstafir - Ótta; s přehledem nejvyzrálejší post-blackmetalová deska se kterou snesou srovnání snad jen současní Alcest. Nikdo neumí bezvýchodnou melancholii tak jako tihle 4 - Florence and The Machine - Lungs; barokní pop s neuvěřitelnou škálou aranží (kolik lidí jen zaměstnají na jednom albu) s majitelkou v současnosti nejodvážnějšího hlasu ve svém žánru 5 - Le Tigre - Le Tigre; k debutovému albu mě zejména váže nebezpečné zalíbení v uvřískaném projevu rrriotky Kathleen Hany 6 - WWW - Atomová včela; v českém prostředí bezkonkurenční tah na bránu, který svou znervozňující dravostí znemožňuje poslouchat desku jen napůl 7 - Grave Pleasurers - Dreamcrash; ve své podstatě celkem konzervativní album, které povyšuje nejen Joy Divisionský zvuk, ale hlavně hyperaktivní výbuchy kreativity na kytarovém a bicím poli 8 - Mgla - With Hearts Towards None; už dlouho jsem neslyšel tak surový a současný black, který se namísto přepjaté zlé image orientuje na materializaci blackmetalový melancholie 9 - Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology; holka řiká, že to obdivuje, ale není schopná to poslouchat. Absolutní koncentrace zla a fuck off všemu. Neuvěřitelný výlet do světa tvůrčí svobody. 10 - na závěr dva parádní soundtracky: Fury od Stevena Price a Mad Max od Junkie XL. Oba vykročili se svou prací jinam než je obvyklé a maximálně uspěli.