Článek: Echoes prázdniny

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Echoes prázdniny

redakce23.12.2013

Na svátky jsme se rozhodli dát si svátek a vyhlašujeme naše první Echoes prázdniny.

Včerejší recenze poslední desky Psychofagist symbolicky uzavírá nejen kariéru této pozoruhodné italské kapely, ale i naše publikační aktivity v roce 2013. Tedy téměř, jako poslední článek v tomto roce dnes uveřejňujeme reportáž z koncertu Heiden, Et Moriemur a Morgue Son, který se konal u příležitosti křtu nového alba první zmíněné kapely a který jsme navštívili v brněnském klubu Boro. Pak ozvěny našeho webu s konečnou platností utichnou, budeme vychutnávat kouzlo Vánoc s našimi blízkými, nasávat atmosféru a čerpat síly na další rok.

Při této příležitosti bychom samozřejmě chtěli poděkovat vám všem, kteří nám projevujete přízeň ať už jakýmkoliv způsobem, vážíme si jí a jsme za ni rádi. Bylo to přesně 1. listopadu, kdy jsme v tichosti uzavřeli první rok fungování našich stránek, a za ten nedlouhý čas se nám vašich reakcí na naši kratochvíli sešlo víc než dost, těch pochvalných, ale i kritických; přijímáme obojí, chvála nás potěší, ale dostat občas přes prsty je jen ku prospěchu věci.

Pro rok následující žádná velká překvapení nechystáme, současný stav nám přijde úměrný našim možnostem a především volnému času, kterého je stále méně, samozřejmě s ohledem na rodinné radosti. I v roce 2013 jsme přivítali na světě nového redakčního sviště, je to radost...

Přihlásíme se opět 1. ledna, přichystán je obsáhlý rozhovor s kapelou První Hoře, který se věnuje novému albu „Imaginarium“, ale nejen jemu. Chystáme několik řádek s českou grind jistotou Isacaarum, s italským neo folkovým projektem Lia Fail, ale třeba i s výjimečným kytaristou Estas Tonnem. V první polovině ledna rovněž přineseme naše ohlédnutí za uplynulým rokem, v němž se budeme snažit upozornit na alba, která podle nás stojí za to si pamatovat. Čeká nás i spousta recenzí, ale i dalších článků, kterými se budeme snažit proplouvat mnohdy dost složitými vodami současné hudební scény. Bude toho dost, je na co se těšit.

redakce Echoes

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)