Článek: Nedělní poslech 105

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 105

Victimer21.4.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Nusquama a její debutové album "Horizon Ontheemt".

Po delší době jsem žíznivý a natěšený zabloudil do kempu firmy Eisenwald a potutelně se díval všude kolem. Fakt už jsem tudy hodně dlouho nešel, takže trochu nejistoty bylo na místě. Že by mne něco úplně šokovalo nebo vykolejilo, to zrovna ne, ale ukojit smysly právě tímto směrem, kdy mysli vládne nespoutanost a divočina, přijde sem tam vhod. A to jsme potom u Eisewald na správné adrese. Po lehkém oťukávání různých titulů jsem sáhl po debutovém albu nizozemské úderky Nusquama a rozhodně si to nehodlám vyčítat. Divočina Horizon Ontheemt a způsob jakým je podávána, mě nepřestává bavit a poslechově neustále roste.

Prvotní pocit monotónně vedené přestřelky podmračeného black metalu, kde se daří vokální hysterii a lehce nastínované přírodní destinaci, která se rychle mihotá za okny rychlíku, vzal záhy za své. Nusquama sice sypou sůl i do těchto ran, ale považovat je za stereotyp budiž přiřčeno pouze zmíněné vokální kreaci. Ta je povětšinou hozena jedním směrem totálního zoufalství. I hudebně kapela dbá na důrazné poklepávání babiččiných dřeváků a dědečkových uhláků, ale za nánosem špíny dlí i krása. Jen se více skrývá. Nusquama hrají atmosférický black metal s kapkou shoegaze a deprese, aby dali dohromady poměrně životaschopný organismus, jenž si možná bere základy odjinud, ale pořád stojí na svých nohách. Jakým kapelám jsme nablízku? Zkuste si sami dosadit, na pár jménech se určitě shodneme, ale zatím pššt...

Já si album Horizon Ontheemt užívám jako samostatný příspěvek, bez jakýchkoliv postranních úmyslů. Přijít s nějakou kloudnou informací okolo kapely není úplně nejlehčí, tak kvitujme aspoň fakt, že členové Nusquama mají zkušenosti z dalších atmo blackových kapel, namátkou Laster (před pár dny vydané nové album u Prophecy) nebo Solar Temple.

Něco málo přes půlhodinku vysokotlakého a melodického rouhání pokaždé proletí kolem strašně rychle, ale chuť se vracet zůstává. To protože pořád chybí vnitřní přesvědčení, že bylo vše objeveno. Nebylo. Tahle deska každý jeden poslech odkryje jen málo ze své skutečné tváře. Sám jsem zvědav, kdy tento pocit opadne a já se k Horizon Ontheemt přestanu vracet. Zatím se tak neděje a já si tuhle kvapíkovou hysterii nad rozlitým mlékem ještě nějaký čas budu dopřávat. Zkuste mě následovat.

Kapela: Nusquama
Album: Horizon Ontheemt
Styl: black metal
Vydáno: 3/2019
Země: Nizozemsko
Vydavatel: Eisenwald
Odkazy: bandcamp

Sestava:
T. - zpěv
S. - baskytara
M. - bicí
O. - kytara
N. - kytara

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kropis / 8.4.20 13:58

Ono jen tak mimochodem je podle mě dost zvukově sprasená i poslední deska Hardwired. To by mě schválně zajímal váš názor, protože spousta lidí sice tvrdí, že je tu obrovské zlepšení oproti Magnetce, ale já tam velký rozdíl nevidím. Pokud magnetka byla totálně neposlouchatelný bordel, tak poslední deska je zhruba stejný bordel jen možná o 1 až 2 stupně lepší a světě div se hodnocení na loudness war tomu i odpovídá. Což je naprosto pikantní v momentě, když si člověk uvědomí, že Metallica je nejbohatší metalová kapela na světě, že má vlastní studio, vlastní vydavatelství a vlastně má naprosot ideální podmínky vytvářet zvukově dokonalé nahrávky... což není pravda někdy o roku 1999 a alba Garage, inc.