|
|
||||||||||
// Victimer
Unto Others - Never, Neverland (2024) ochutnávka
zdroj: flac
Unto Others (dříve Idle Hands) mám hodně vysoko s každou jejich nahrávkou. Nepočítám tedy EP, ty mi přijdou zbytečné. Na novince je hodně skladeb, o to kratších a intenzivnějších. Chytil jsem se hned, ale tyhle gotické malovánky musím pořádně rozklíčovat. Dokonale poznat. Je to ale můj revír. Recenze? V druhé půlce října ano.
// Sarapis: Už jsem něco z toho nasál, je tam zajímavé prolínání hodných Unto a zlých Others. Někdy hit jak bič, jindy fajn rambajs, občas ale přeslazené, zdvihám varovný prs.
Nick Cave And The Bad Seeds - Wild God (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Pozitivní nahrávka, ze které tahle nálada jde a která ty plusové hodnoty šíří. Jak nakažlivé. Těm, kdo jsou od narození Type O Negative (svým nadšením, já) možná až elixír. Jsem logicky opatrný, aby mě to nezabilo. Ale bude to dobré, to vím, Nick Cave je pán.
Leprous - Melodies Of Atonement (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Ani nevím, proč to s Leprous pořád zkouším. Jsou to holt Leprous, žádní nazdárci. Hudebně zajímavá novinka je bohužel postavená na dominantním vokálu. Tolik exhibice se jen tak neslyší. Mám rád minimalismus, a jak je s ním nakládáno na Melodies Of Atonement je sympatické. Jeho hlavní průvodce mě ale těžce s*re. I tam, kde není vyloženě potřeba, si bere hlavní slovo. On a pak Leprous. OK, čau. Hudebně mňam.
Pyrrhon - Exhaust (2024) ochutnávka
zdroj: flac
Hudební střevo je deathmetalové, ale další orgány ukazují směr jít z těla ven v jiných, třeba mathcore bolestech. Pyrrhon studuji podrobně a chci být detailní i u novinky. Nechám si odstup, nebude to zkrátka otázka dnů nebo týdnů…
True Black Dawn - Of Thick-circling Shadows (2024) naše recenze vč. ochutnávky
zdroj: mp3 (320)
Garmfrost to výborně popsal v recenzi, víc asi netřeba pitvat. Tento severský matroš mi hodně sednul a pořád tam něco nového objevuji. Temně adrenalinová záležitost made in Finland! Letos ji budu mít hodně vysoko.
// Bhut: Podepisuji.
Trelldom - ... By The Shadows (2024) ochutnávka
zdroj: flac
Doporučeno Sorghem a taky pro něj ideální hudba. Avantgarda ze severu. Zní to báječně, ale musím ten celek pobrat. Nebo taky možná ne. Občas s …By The Shadows nejsem úplně vyladěný a musím to vypínat. Další poslech je zase obrovský… Gaahl a jeho kumpáni si se mnou hrají a já na to přistupuji.
// Bhut
Arkona - Stella Pandora (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Jsem naprosto nadšenej.
// Victimer: Já taky :)
Bloody Keep - Rats Of Black Death (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Jsem naprosto nadšenej… já vím, že už jsem to psal.
Blues Pills - Birthday (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Fajn poslechovka s kouzelným obalem. Tohle chci na LP.
Aluk Todolo - Lux (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Hypnotika.
// Victimer: Zatím jsem mimo mísu a nezhypnotizován. Vytrvám.
Demon & Eleven Children - Demonic Fascination (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Báječně to šlape a duní.
Weltenbrandt - Transzendenz Schatten Romantik (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Melancholický black, ale je to příliš krotký. Prej depressive black, pfff…
// Garmfrost
God Dethroned - The Judas Paradox (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
God Dethroned už sice nešokují, ale radost dělají. To oni umí!
// Bhut: Musím se přiznat, že se neumím naladit. Nějak mě to nečaplo.
Trelldom - ... By The Shadows (2024) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Trelldom sází na jinotaje, nejasné rýmy, šeptavé vokály a najazzlou rytmiku. Možná nejsou avantgardní ani progresivní kapelou, avšak nevšední v každém případě ano. Black metal vnímáme pouze v náznacích… Nechávají znít atmosféru, kašlou na sloky a refrény…
Arkona - Stella Pandora (2024) ochutnávka
zdroj: bandcamp
Arkona nastavují společnosti zrcadlo. Hudebně jsou tentokrát krapet melodičtější, ale stále bestiální. Moc pěkně jim to hraje a řve.
Blood Incantation - Absolute Elsewhere (2024) ochutnávka
zdroj: flac
Tohle je žrádlo. Urputně deathové výjezdy s hlubokým growlem se krásně prolínají s psychedelickým prog/art rockem.
// Victimer: Tohle si nechám líbit a znít sluchátkama co nejvíc to půjde. Zatím ale spíš bohatá nadílka vs. hluchá místa.
David Gilmour - Luck and Strange (2024) ochutnávka
zdroj: flac
Mistr Gilmour opět maluje nádherné obrazy plné snění, vzpomínek i jasně daného postoje.
// Victimer: Na mistra jsem už četl jednu velmi pozitivní recenzi, že na prahu osmdesátky nahrál vlastně to nejlepší. Na takové soudy ještě nemám, ale je to můj hrdina a podle toho budu s jeho prací nakládat.
// Sarapis
Kingdom Come - Twilight Cruiser (1995) ochutnávka
zdroj: youtube
Přestože mám seznam letošních nahrávek, kterým se chci dostat na kobylku, dlouhý a tučný, zaparkoval jsem na kus září u vybydleného motorestu Kingdom Come, kde jsem se ve stínu reality napájel z odhozeného kanystru bezmála třicet let starým ležákem. Když jsem tady na začátku roku připomínal album Independent (2002), netušil jsem, že se i k němu vrátím tak brzy, nicméně byl to právě Twilight Cruiser, který jsem si nechal natočit nejvíckrát. Pro ponurý šmak a elektrizující hořkost druhé poloviny diskografie Kingdom Come mám slabost a když se to protne s mým rozpoložením, jsem omámen a polapen.
Bethlehem - Dark Metal (1994) ochutnávka
zdroj: bandcamp, youtube
Vousatý artefakt, údajně definice dark metalu, kterému Němci Bethlehem tímto albem přisoudili název. Třicet let od vydání má jejich debut na hudební poměry skoro důchodový věk, normálně byste ho nechali sednout v šalině, ale na této lince není normální nic. Bethlehem jsou svérázní od začátku a s debutem Dark Metal do toho vlítli tak, že žádné legendy nelžou a s každou novou šedinou získavá album na vážnosti. Jakékoli zvukové nebo produkční limity jsou znakem doby, která sterilitu moderního metalu strká do děravých kapes. Tohle je metal!
// Lomikar
Morrow - The Quiet Earth (2022) naše recenze vč. ochutnávky
zdroj: mp3 (320)
Já tak zbožňuju, když se do ambiciozních mnohaminutových skladeb o deseti nástrojích a patnácti hostech mrdne ten primitivní d-beat! Rozkopat ulici do tónů violoncella se nedaří každý den.
David Lynch - The Big Dream (2013) naše recenze vč. ochutnávky
zdroj: mp3 (320)
Třetí a zatím poslední deska čerstvého rozedmáka (nedávno Lynch oznámil, že celý život hulit jak fabrika si vybralo svoji daň a kvůli rozedmě plic už nemůže vyjít z domu a tedy asi ukončuje svoji uměleckou kariéru) se mi krásně strefuje do podzimní sychravé nálady. Je v tom trochu toho filmového pozlátka, je tam trocha toho jeho potměšilého trollingu (zejména v modulovaných vokálech), ale zejména to působí jako mefistofelovská pozvánka do umělcova uzavřeného vesmíru, ve kterém se musíte obávat nikoli o věci, které milujete, ale věcí, které milujete. Album, které jakoby se vám spíš zdálo.
Briqueville - Briqueville (2014) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Vlámský instrumentální post-rock, který jsem si pro přehlednost překřtil na Brikule, spolehlivě propojuje rockovou psychedelii se stonerovou ospalostí. S kombinováním drog by člověk měl být samozřejmě opatrný, ale tahle směs povědomých motivů z Earth, Sleep či Mono má na sobě můj medicinský štempl jako naprosto bezpečná a vhodná i pro děti a kojící matky.
The CNK - L'hymne à la joie (2007) ochutnávka
zdroj: mp3 (320)
Když deska vyšla, nebylo mi ani dvacet a tedy jsem byl logicky edgy drzej teenager zralej na pár facek. Není pak divu, že jsem jí tak žral, dokonce jsem si objednal v té speciálce, co byla v Rock Café originální cédéčko a připadal jsem si jak naprostý rebel, když mi tamní prodavač řekl, že mu přišlo zabalené v černém igelitu, protože ve Francii se nesmí jinak prodávat anžto Hreidmarr na obálce vypadá jak Hitler. Po letech jsem se k němu vrátil s obroušeností letitého cynického kritika, abych konečně rozpoznal o co vlastně tehdy The CNK šlo - oni chtěli být francouzští Rammstein! Ta průhledná kombinace elektroniky, smyčcovo-chórového patosu, kontroverzních gest a příslibu velkých pódiových show měla být jednoduše galská snaha vyrovnat se monstróznímu úspěchu německých übermenschen. Že po této desce již žádné další normální album nevydali, přisuzuji tomu, že jak jim nevyšly ty stadiony a tisícihlavé skandující davy, tak je to prostě přestalo dál zajímat.
// Bhut: Diktátorství z Francie, co šmakuje i po letech. Baví pořád.
Lost in Kiev - Rupture (2022) naše recenze vč. ochutnávky
zdroj: mp3 (320)
Bohužel od fantastické a hlavně upřímné desky Motions pokračuje vývoj francouzských instrumentálních post-rockerů ku směru syntetické mechaničnosti kapel jako Russian Circles nebo Maserati. Druhý zpívaný track Prison of Mind je navíc příšernej ukňučenej, skoro až metalcorovej úlet, za který by si měli dát kluci fakt přes prsty. Nejsem zlý člověk, ale myslim si, že by potřebovali nějakou těžkou životní krizi, aby zase začali vydávat písně s nějakýma reálnýma emocema. Okej, tohle bylo trochu zmrdský.
// Symptom
Oaken - King Beast (2016) ochutnávka
zdroj: Bandcamp
Příjemný post-hardcore.
David Gilmour - Luck And Strange (2024) ochutnávka
zdroj: YouTube Music
Gilmour klasik.
Deathspell Omega - Paracletus (2011) ochutnávka
zdroj: YouTube Music
Mimořádný technický black-metal.
// Bhut: Srdce.
Kruppe / 11.10.24 14:04odpovědět
Ja jen pridam par tipu na dalsi mesic.Vsechno mozne top 10 desky roku:Blood Incantation,Oranssi Pazuzu,Chat Pile.Hodne povedeny rijen je tady.
Lomikar / 9.10.24 17:28odpovědět
Body jdou Bhutovi, ačkoli si stejně vybírá desky podle toho, jestli je na nich nějaká polonahatá cácora. Bloody Keep a Blues Pills jsou obě pecky. Druzí jmenovaní navíc na začátku prosince hrajou v Praze, takže dík za tip! U Weltenbrandt jsem vyprsknul smíchy, když jsem zavítal na jejich MA profil, kde spolu sousedí ta fotka kapely s popisem hudebního žánru.
Bhut / 10.10.24 7:07odpovědět
Díky za body a odhalení klíče, kterak alba objevuji. Takže se už asi ví, která tuzemská nahrávka je pro mě letos na absolutní špičce, že jo... Jinak Bloody Keep se ještě budu věnovat v Kapli 29 a Blues Pills možná orecenzuji a možná i ty Demony, ale Weltenbrandt, ačkoliv pár dobrých momentů na albu mají, jsem si zmínkou zde odškrtnul jako splněno a jdu dál lovit...
Sarapis / 10.10.24 15:29odpovědět
Jooo, ta kombinace je fakt skvělá! Říká si to o printscreen a uložení na horší časy.
Bhut / 10.10.24 20:31odpovědět
jojo, tihle kluci se říznou maximálně při holení a ještě pak zbaběle použijí náplast.
Redaktorské ozvěny - leden 2025
Redaktorské ozvěny - prosinec 2024
Redaktorské ozvěny - listopad 2024
Výkon! Aneb kolik ho skutečně potřebujeme
Tuzemská kolekce 14
Nedělní poslech 66
Klubové ticho - jaro, jaké tu ještě nebylo
Aliens Echoes Vol.1
Cecek Records presents
Nedělní poslech 2
Tuzemská kolekce 13
Zapomenutá dema? 38. díl: Brazilský metal
Domácí thrashmetalová formace Shaark přichází s cover verzí slayerovské klasiky War Ensemble - slyšte ZDE.
21.3.2025Nové album Shadow Play ukrajinské blackmetalovky Drudkh je aktuálně celé k poslechu, a to na youtube.
20.3.2025Polští black/deathoví Embrional streamují své nové album Inherited Tendencies for Self-Destruction, které vychází 21. března u Agonia Records. Album s...
20.3.2025Na MetalGate vyjde oficiální biografie deathmetalové legendy Obituary, kterou má na svědomí David Gehlke. Podrobné informace dohledáte ZDE, na youtube...
19.3.2025Italští black/death metaloví Hierophant podepsali smlouvu s Agonia Records, aby nahráli následovníka tři roky starého alba Death Siege. Na nových skla...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.