Článek: Nedělní poslech 105

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 105

Victimer21.4.2019

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Nusquama a její debutové album "Horizon Ontheemt".

Po delší době jsem žíznivý a natěšený zabloudil do kempu firmy Eisenwald a potutelně se díval všude kolem. Fakt už jsem tudy hodně dlouho nešel, takže trochu nejistoty bylo na místě. Že by mne něco úplně šokovalo nebo vykolejilo, to zrovna ne, ale ukojit smysly právě tímto směrem, kdy mysli vládne nespoutanost a divočina, přijde sem tam vhod. A to jsme potom u Eisewald na správné adrese. Po lehkém oťukávání různých titulů jsem sáhl po debutovém albu nizozemské úderky Nusquama a rozhodně si to nehodlám vyčítat. Divočina Horizon Ontheemt a způsob jakým je podávána, mě nepřestává bavit a poslechově neustále roste.

Prvotní pocit monotónně vedené přestřelky podmračeného black metalu, kde se daří vokální hysterii a lehce nastínované přírodní destinaci, která se rychle mihotá za okny rychlíku, vzal záhy za své. Nusquama sice sypou sůl i do těchto ran, ale považovat je za stereotyp budiž přiřčeno pouze zmíněné vokální kreaci. Ta je povětšinou hozena jedním směrem totálního zoufalství. I hudebně kapela dbá na důrazné poklepávání babiččiných dřeváků a dědečkových uhláků, ale za nánosem špíny dlí i krása. Jen se více skrývá. Nusquama hrají atmosférický black metal s kapkou shoegaze a deprese, aby dali dohromady poměrně životaschopný organismus, jenž si možná bere základy odjinud, ale pořád stojí na svých nohách. Jakým kapelám jsme nablízku? Zkuste si sami dosadit, na pár jménech se určitě shodneme, ale zatím pššt...

Já si album Horizon Ontheemt užívám jako samostatný příspěvek, bez jakýchkoliv postranních úmyslů. Přijít s nějakou kloudnou informací okolo kapely není úplně nejlehčí, tak kvitujme aspoň fakt, že členové Nusquama mají zkušenosti z dalších atmo blackových kapel, namátkou Laster (před pár dny vydané nové album u Prophecy) nebo Solar Temple.

Něco málo přes půlhodinku vysokotlakého a melodického rouhání pokaždé proletí kolem strašně rychle, ale chuť se vracet zůstává. To protože pořád chybí vnitřní přesvědčení, že bylo vše objeveno. Nebylo. Tahle deska každý jeden poslech odkryje jen málo ze své skutečné tváře. Sám jsem zvědav, kdy tento pocit opadne a já se k Horizon Ontheemt přestanu vracet. Zatím se tak neděje a já si tuhle kvapíkovou hysterii nad rozlitým mlékem ještě nějaký čas budu dopřávat. Zkuste mě následovat.

Kapela: Nusquama
Album: Horizon Ontheemt
Styl: black metal
Vydáno: 3/2019
Země: Nizozemsko
Vydavatel: Eisenwald
Odkazy: bandcamp

Sestava:
T. - zpěv
S. - baskytara
M. - bicí
O. - kytara
N. - kytara

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 20.2.18 8:26

Jako pořád to jsou ceny Anděl. Předávání hudebních cen má vždycky tu specifiku, že s nimi není ve výsledku spokojený vůbec nikdo. Jinak v současné době hudební distribuce a přístupu je Anděl taky už jen takový nešťastný topící se, který plácá do vody a snaží se udržet co nejdéle nad hladinou, ačkoli ví, že už to má prostě spočítaný. Pozitivista ve mně řekne, že můžeme být rádi, že vůbec nějaké žánrové ceny jsou, když pak člověk vidí, jak hlavní kategorie neustále ovládají marasmy jako Chinaski, Kryštof či Petr Kolář (kdo vůbec vybírá hlavní kategorie? Mainstream osvědčení hudební kritici? Kdo to jsou?). Jinak ono spojení oněch žánrů dohromady do jedné kategorie dává smysl s tím, jak čile různé hudební tvary fúzují prostřednictvím všemožných projektů, které se nebojí překračovat hranice a propojovat zdánlivě nepropojitelné. Navíc rušení speciální kategorie pro ska & reggae bylo nabíledni, protože to nejsou hudební žánry, nýbrž diagnózy.