Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 106

Nedělní poslech 106

Jirka D.28.4.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Orsak:oslo a jejich stejnojmenné album.

V případě skandinávské kapely Orsak:oslo je celkem snadné utopit se v pojmech a rozlišovat drobné detaily mezi post-rockem, psychedelickým rockem a třeba space rockem je úkol pro čisté hudební teoretiky. Tohle trio, jehož kořeny vyrůstají jednak z Norska a jednak ze Švédska, balancuje mezi vším vedeným a posluchač si v podstatě může vybrat, pokud vůbec chce něco takového řešit. Mnohem snazší je totiž se do nahrávky prostě zaposlouchat a nechat se kolébat na vlnách čistě instrumentální, kytarové muziky.

 

Orsak.oslo bandStejnojmenná deska, která vyšla letos v březnu na německém vydavatelství Kapitän Platte, představuje cosi jako kompilaci a jednotlivé její položky jsou seskládány z celkem pěti EP vydaných v rozmezí let 2016 až 2019. Zajímavostí je, že kromě těchto pěti má kapela na kontě ještě další minimálně tři EP, z nichž jediné (Torggata Sway z roku 2014) vyšlo i jinak než čistě digitálně - na 12“ vinylu říznutém na 45 RPM. Všechna uvedená mini-alba pak obsahují průměrně tři skladby a celkem logicky se nabízí otázka, proč se kapele doposud nepodařilo dotáhnout ani jedno dlouhohrající album (fungují plus mínus od roku 2014). EP jako cesta.

 

Aktuální kompilace nicméně jako regulérní řadovka funguje docela slušně, protože jednotlivé skladby od sebe nedělí žádný vývoj, žádné jasně identifikovatelné „dříve a později“ a třičtvrtěhodinka muziky si žije vlastním, na předchozích nahrávkách nezávislým životem. Jak už jsem uvedl výše, jde i instrumentální kytarovku z kategorie lehčích, plných prostoru, atmosféry a s tempem pomalým až rozvláčným. Myšlenky na nudu nicméně snadno zažene příjemná rytmika, která spíše podprahově a v náznacích připomene Maserati (zkuste Ghost Gear).

 

Hlavní silou Orsak:Oslo jsou ale melodické kytarové linky, které vykreslují snovou a přívětivou krajinu, v níž je člověku dobře. Zkuste ukázku Crying For Sleep a zaposlouchejte se, asi pochopíte, o čem píšu. Pocity, které ve mě podobná muzika vyvolává, bych přirovnat k těm, které se daří vykreslovat Tenhi nebo Kauan, i když obě kapely na to jdou jinak a upřímně i s větším důvtipem. Nechci tu ale srovnávat, o tom dnešní nedělní poslech není, protože bez ohledu na kvality okolí i tahle muzika má svůj půvab, svou poezii a své pevné místo na Zemi. Orsak:oslo jako synonymum pro zklidnění a odpočinek.

 

 


 

Kapela: Orsak:oslo

Album: Orsak:oslo (kompilace)

Styl: instrumental post-rock

Vydáno: 03/2019

Země: Švédsko / Norsko

Vydavatel: Kapitän Platte

Odkazy: bandcamp / facebook / discogs

 

sestava:

Qrill

Peter

Øyvind

 


 

Nahrávka byla redakci poskytnuta agenturou Creative Eclipse PR.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky