Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 111

Nedělní poslech 111

Jirka D.14.7.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Triponaut a jejich stejnojmenné krátkometrážní album.

Historie pražské kapely Triponaut je docela krátká, a to i když k ní připočteme předchozí etapu fungování, kdy všechno běželo pod názvem Jeremy. Začátek se datuje do roku 2016. Pokud snad začnete pátrat po webu, kdože za touto muzikou stojí, nedopátráte se ničeho, resp. mě osobně se nic najít nepodařilo. Což možná bude moje neschopnost, anebo taky ze strany kapely záměr, který respektuju a vlastně je mi to docela jedno. Snad jen doplním, že pod jménem Triponaut se ukrývá čtveřice muzikantů s nástrojovým obsazením kytara, baskytara, bicí a trubka společně s hromadou elektroniky.

 

Tedy bez zpěvu, rockově, hodně do prostoru a na velkých, téměř snových plochách.

 

Triponaut

 

Pokud bych měl říct jedno jméno, kterým bych přiblížil muziku této kapely, zmínil bych jednoznačně Maserati, i když ti svůj elektronikou nakopnutý post-rock ženou vpřed spíše v tanečním rytmu, kdežto tato čtveřice se rozprostírá v ploše a míří spíše ke vzdáleným horizontům a možná ještě kousek za ně. Jakkoliv zvukově celkem podobně a mnohdy dost podobnými prostředky v podobě jednoduchých, dokola se opakujících smyček, na které se postupně nabalují další, které zprvu jednoduchý motiv pozvolna rozvíjejí a gradují.

 

Dnes zmíněná deska je jejich první, alespoň nic dalšího jsem nikde nedohledal. Jsou na ní tři skladby a nutno dodat, že tři skladby povedené, konzistentní a přesvědčivé. Vznikly v JáMoru a po pravdě mi to nepřijde nijak důležité. Čtvrtá položka playlistu Detroit je bonus, věc starší, nahraná jinde, s masivnějším nasazením trubky, celkově experimentálnější a nemyslím si, že tak zdařilá jako její tři mladší sourozenci. Ať tak či onak, výsledný dojem (tedy můj výsledný dojem) je překvapivě dobrý a jméno Triponaut si zařadím mezi ty, od kterých lze v budoucnu něco očekávat. Bez ohledu na to, že tenhle žánr už vyždímali mnozí před nimi.

 

 


 

Kapela: Triponaut

Album: Triponaut

Styl: instrumental post-rock / space rock

Vydáno: 06/2019

Země: Česko

Vydavatel: vlastní náklad, digitálně na bandcampu

Odkazy: bandcamp / facebook

 

sestava neuvedena



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 13:36

Čítal som rozhovor s Maynardom, že na novom albume už pracovali dávnejšie, no nejaké zdĺhavé súdne spory s nejakým manažérom, alebo labelom (nepamätám presne), ktoré sa pretiahli na ročné ťahanice posúdoch, ich obrali o energiu a čas sa naplno venovať tvorbe. Chceli túto kapitolu uzavrieť aby k novému albumu pristupovali s čistou mysľou - nečudujem sa im. Ten súd by už mal byť skončený a nový album by mal byť tvrdší, riffovejší, metalovejší, bubeník v plnej miere využíva dvojšľapku a tak...preto sa neviem dočkať. Už 10000 Days niektorí odsudzovali, že to už nieje ono, no po nespočetných vypočutiach možem za seba povedať, že je to stále ONO (a teraz nemyslím našu avantgardnú formáciu z BA). Svoj TOP 2016 som skopíroval z Wordu a potom priamo tu som si ho porozdeľoval na odseky - no nefungovalo to, niektoré moduly webstránok to proste robia.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky