Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 112

Nedělní poslech 112

Victimer1.9.2019
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Délirant a jeho debutové album.

V týdnu tu byl vyčerpávající report z Brutal Assaultu, včera šílená kněžka Onielar a její družina, a ani v neděli z toho kurzu neuhneme. Naopak. Dáme prostor řádně zhoubnému a mystickému black metalu. Ostatně, je nás v redakci pár zlých a věčně rozlobených mladých mužů, kteří nemají nic lepšího na práci, než se po kolena brodit v okultismu a uctívat různé varianty jeho zhudebnění. Já si dnes vzal na paškál španělský one man projekt Délirant, který na konci loňského roku debutoval u labelu Mystískaos a kterému se nedostalo příliš pozornosti. Napravme to tedy.

 

Mystískaos. Tahle podzemní firmička je mi vůbec sympatická. Málo nahrávek, vysoká kvalita, hrubé zacházení a maximální neuctivost k posluchači. Vemte si parádní hypno black Andavald, nebo surové zaoceánské černokněze Skáphe. Těm navíc v těchto dnech vyšla velice zajímavá kooperace s Wormlust, což je další kapela z této stáje. A ani ona nepatří mezi ty, kterým bych svěřil dítě, či jiného blízkého příbuzného. Ta hudba by jej jednoduše zabila. Okruh kapel Mystískaos je úzký, přátelská výpomoc evidentně aktivována a člověk se může spolehnout, že jej čeká pořádná porce obskurního bordelu skvělé technické úrovně.

 

Ani dnes jsme nešlápli vedle. Snaha zjistit něco málo informací o jediném členu Délirant zůstává jen snahou a stačit nám musí jeho podíl v dalším nevábném spolku Negativa. Ale sere pes, na to teď nehleďme. Nemocný jazyk Délirant artikuluje poměrně jasně. Je sprostý a zvrácený, je dostatečně zhoubný i mrzký, vychází odkudsi z hlubin a dle současných potřeb kloubí atmosféričnost s disharmonií, která však zároveň není z nejsložitějších a dá se docela dobře vstřebat (vyvolení vědí). Dá se říci, že projekt není na štíru ani s jednou z položek.

 

Vykládá na stůl karty zbrocené krví a magickým zotročením v cyklicky protáčeném nekonečnu filosofie dnešního black metalu, kterou vzorně následuje. Tak to zatím berme. Přitom ve své tvorbě soustřeďuje něco, k čemu se dá velmi snadno vracet a co vhání do mysli chaos a tolik lákavý skon všeho živého. Je v tom kus odcizení, samozřejmě. A je v tom všudypřítomná chrámově podivínská mrvolnost. A jde o to správné namíchání správně odpuzujících ingrediencí.

 

Debut Délirant jen potvrzuje má slova výše. Mystískaos zkrátka ví kam šáhnout pro dobrou kapelu v rámci svých potřeb. Je to poslání. A já prosím všechny kapely v těchto nekalostech namočené, aby neustávaly v těchto styl povznášejích praktikách. Délirant pak přeji další kvalitní nahrávku, která by ambice té stále současné ještě o něco více rozdmýchala. Konec nedělního hlášení.

 

 

 

Kapela: Délirant
Album: Délirant
Styl: black metal
Vydáno: 12/2018
Země: Španělsko
Vydavatel: Mystískaos
Odkazy: bandcamp / facebook

 

Sestava:
D.B – vokál, všechny nástroje



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky