Článek: Nedělní poslech 126

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 126

Garmfrost12.4.2020

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kanadský projekt Kalseroth a jeho debut Sepulcher for the Forgotten.

V dnešní chvíli pro písničku se budeme věnovat jednočlennému projektu Kalseroth, za kterým stojí pracovitý chlapík jménem Yves Allaire, avšak na scéně známý pod přezdívkou Evillair. Tvoří už od devadesátých let, nicméně poslední roky se věnuje výhradně sólovým projektům, načernalému funeral/doomovému Graven Dusk a blackovému Nordicwinter. Ohlasy na nahrávky mívá lehce nadprůměrné, nijak však oslavné. Je možné, že se vše změní v případě jeho nejnovějšího dítka, black/deathově pochmurného marastu Kalseroth, jemuž vyšel debut Sepulcher for the Forgotten.

kalseroth

Coby inspirační zdroje uvádí Evillair pestrou smetánku kapel, které mixovaly nebo mixují black s deathem. Osobně v jeho tvorbě Behemoth, Belphegor, Naglfar nebo Dissection neslyším ani v náznacích. Narozdíl od jmenovaných se hudebně Kalseroth spíše plazí, je ohavnější a méně honosný. Nikoho by neměla překvapit instrumentální zdatnost už jen s ohledem na roky, které je součástí scény. Za tu dobu by se rozehrál i naprostý nýmand. Takže, je tu sice debut nového projektu, ale tvořený zkušeným muzikantem, který za svoji kariéru prošel snad všemi nástroji. Kytarou a baskytarou počínaje, klávesovými a bicími nástroji konče.

Více než hudební vzory jsou z Sepulcher for the Forgotten znát odkazy k H.P. Lovecraftovi a jeho mýtů o Cthulhu. Při poslechu Kalseroth cítím vzdálené mumlání kněží vyvolávající Prastaré ke konečnému návratu. Hudba se kolem vás obtáčí jako zapomenutá nestvůra a syčí hnusným hlasem. Album zdobí jak velice příjemný zvuk, tak obraz Chimera od Louis Jean Despreze, který se k obsahu Sepulcher for the Forgotten náramně hodí.

Kalseroth se z hlubokého undergroundu zatím asi nedostane, nicméně stojí přinejmenším za vaše povšimnutí. Stojí za ním nadšenec, kterému nechybí jak smysl pro kreativitu a zajímavé nápady, ale hlavně osobní nadšení, díky kterému vydává další a další nahrávky. V těchto dnech mělo Sepulcher for the Forgotten vyjít i fyzicky, nicméně mu label realizaci kvůli epidemii koronaviru zrušil. Narozdíl od drtivé většiny neposlouchatelných one-man projektů jsou ty Evillairovi přinejmenším povedené.

Kapela: Kalseroth
Album: Sepulcher for the Forgotten
Styl: death/black metal

Vydáno: 2020
Země: Kanada
Vydavatel: vlastní cestou

Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:

Evillair - všechno

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)