Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jirka D.  //

Björk Guðmundsdóttir & Tríó Guðmundar Ingólfssonar - Gling Gló (1990)  ochutnávka

Trochu jiná Björk. No vlastně hodně jiná Björk, na hony vzdálená té malé holce z debutního alba (1977), ale stejně tak vzdálená následující tvorbě. Je to Björk a jazzové trio, Björk veselá a rozverná, Björk upřímná a bez příkras. Zamilovat se je snadné, podlehnout ještě snazší.

Drom - Hectop (2013, RE)  ochutnávka  naše recenze

Po roce Drom na gramodesce, sluší jim to.

Monster Magnet - Last Patrol (2013)  ochutnávka

Jeden z restů loňského roku, ke kterému jsem se dostal až teď. Magneti zvolnili, album plyne hladce a poklidně, nikterak náročně a skoro až nekonfliktně. Ale poslouchatelné je vlastně dobře, i když převratného nepřináší nic.

Pantera - Vulgar Display of Power (1992)  ochutnávka

Rok 1992? I dnes by tahle deska natřela prdel většině čehosi jako metalu.

Victimer //

Jen nerad bych sáhodlouze vysvětloval, co mě vedlo k tomu vybrat stávající pětici do svého měsíčního topu, ale úplné vypnutí a odtržení se od reálu v přítomnosti klidné a atmosférické hudby by snad mohlo být dostatečným důvodem. A pokud je mou nejostřejší nahrávkou měsíce novinka od Alcest, tak jsem se opravdu do žádných ostrých akcí nepouštěl…

Elektronika Liars je minimalistická a hravá, přesně jak ji mám rád a cca rok staré doporučení od Davea Gahana přes Youtube si beru už pár dní k srdci. Tima Heckera mám v oblibě, když se potřebuji dostat na podobnou myšlenkovou vlnu jakou mi dodávají Boards Of Canada a přitom je slyšet nechci. Tim je skutečný přeborník ve svém oboru a obrazotvornost jeho hudby je nekonečná. Do Shaska! znám už nějaký ten pátek, ale nikdy jsem je podrobně nezkoumal. Ten čas přišel až teď spolu s albem “Anaemische taenze”. Rituální elektronika, vlny ambientu a saxofon. Opravdu intenzivní záležitost k tomu, aby se člověk přesunul někam jinam. A když se zmíním, že předchozí dvě nahrávky poslouchám rád tiše a bez hnutí brvou, Do Shaska! oproti nim slastně okotlím a hlavu nechám houpat do rytmu. K čerstvé novince Alcest vede zase pár cest, což se možná rýmuje, ale práci to ještě dá. Během února přijde čas na recenzi, ale ten musí napřed uzrát. Typicky jemné tóny shoegaze se tu víc než předtím střetávají s ostrovní atmosférou Islandu, protože právě tady se nahrávalo. Skutečně, tihle Alcest jsou dnes blíž Sigur Rós, než kdykoli jindy a zda je to tak správně nebo jde jen o klamavý pohyb tělem, se včas dozvíme. První dojmy jsou příjemné, písničky mají opět svou sílu, ale je také pravda, že ne všechny. K Priessnitz se sem tam dostanu, když mám potřebu se transportovat do blízkých Jeseníků a počasí mi nepřeje. “Stereo” je albem spadajícím do posledních let souboru, ale také příkladem, že nehledě na styl a momentální náladu kapely, ta hlavní - tajemně horská - pořád trvá. A to je podstatné.

Liars - WIXIW (2012)  ochutnávka

Tim Hecker - Ravedeath 1972 (2011)  ochutnávka

Do Shaska! - Anaemische taenze (2005)  ochutnávka

Alcest - Shelter (2014)  ochutnávka

Priessnitz - Stereo (2006)  ochutnávka

Sarapis  //

Ajuna - Prisoner of the Sun (2013)  ochutnávka

Něco mě na tom jejich pojetí black metalu přitahuje. Je hodně melodický, často pomalý a přímočarý. Nevím, co z toho označit jako minus a co jako plus. Chce to čas. Každopádně když budu mít ještě aspoň párkrát chuť si album poslechnout, potvrdí se moje první věta. A možná na to i příjdu.

OSI - Fire Make Thunder (2012)  ochutnávka

S přibývajícími poslechy zjišťuji, že kromě povedené pochmurné odlidštené atmosféry album nenabízí tolik, kolik od této kapely očekávám a kolik se možná na první pohled mohlo zdát. Snažím se proniknout hustou mlhou, ale po jejím zdolání nenacházím nic extra. To se u OSI ještě nestalo. Matheosi, zvolni trochu a přestaň ředit!

Soilwork - The Living Infinite (2013)  ochutnávka   naše recenze

Zpětně mě trochu mrzí, že jsem album nezařadil do roční bilance, ale ono by to ode mě bylo stejně nefér, protože mám poctivě naposlouchanou jen první část tohoto dvojalba. A ta se mi líbí, Soilwork mají šťávu, hitový arsenál jako hrom a hraje jim to jedna báseň. Sem tam mě sice trochu vytočí (třeba klišé akustika v úvodu titulní skladby), ale to jsou jen smítka prachu proti vodnímu dělu. Úvodní pecka "Spectrum of Eternity" (zde v ukázce) myslím mluví za vše.

Iced Earth - The Horror Show (2001)  ochutnávka

Vím, že toto album nemá v diskografii "Ledové země" nijak výsadní postavení, ale ruku na srdce - kdyby teď Schaffer a spol. natočili album na stejné úrovni, powermetalový svět by si pěkně ucvrkl. Barlow zpívá jako bůh, Schaffer má ještě dobré nápady a Christy za bicími je tu jen na skok z jiné planety. Proti této přehlídce hororových inspirací neřeknu ani popel. Už jenom proto, aby mě některá z příšer nečekala v ložnici. (Ne, ženatý nejsem).

Joe Hill - Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné... (2013)  ochutnávka

Synek Stephena Kinga píše celkem slušné romány (prvotina Černá krabice ujde, další počin Rohy se čte ještě lépe), tak jsem si řekl, že si oťuknu jeho povídky. A musím říct - opravdu dobrá práce! Nebaví mě povídka, kde předem vím, jak to dopadne, nebo že pan A zabije paní B a ta ho pak v noci příjde postrašit. Navíc hororové povídky jsou v této sbírce jen některé a třeba ta titulní je s hororem spojena "pouze" doslova. První povídka "Nejlepší nový horor" je naopak mrazivá, až to hezké není, přitom si autor zachovává prostor pro humor (třeba ve formě "ironie osudu") a po dočtení se možná neubráníte šibalskému úsměvu. Povedená sbírka.

Bodin  //

Abych se přiznal, neměl jsem moc chuť pátrat po čerstvých novinkách, ale nakonec jsem se překonal a zaujalo mě pár zajímavých a dobrých alb. Celkově poslední dobou většinou poslouchám alba z mé CD sbírky.

bvdub - I Will Only Break Your Heart /2004)  ochutnávka

Na poslech velmi příjemné album známého projektu bvdub mi dělá společnost po večerech. Downtempo/Ambient, který se vám dostane pod kůži.

Alcest - Shelter (2014)  ochutnávka

Zpočátku mě tohle album nechalo chladným. Nezlomil jsem hůl a s každým novým poslechem objevuji v Shelter skryté hudební krásy. 

Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra - Fuck Off Get Free We Pour Light on Everything (2014)  ochutnávka

Bylo mi doporučeno a já doporučuji. V téhle kapele nemají prsty nikdo jiný než členové Godspeed You! Black Emperor. TSMZO nám na novém albu namíchali směsicí post-rocku s výraznými prvky punku. Pro mne nahrávka, která mě v tomto roce oslovuje jednoznačně nejvíce. 

Bohren & der Club of Gore - Piano Nights (2014)  ochutnávka

Intimní album od noir jazzových Bohren & der Club of Gore tak jak je známe. Nic nového nevymysleli, ale i tak mě tohle očekávané album nadchlo a já ho často sjíždím pro “lepší” a speciální náladu. 

Kampfar - Djevelmakt (2014)  ochutnávka

Přiznávám, že minulé album Mare mi moc nesedlo a já cítil v tvorbě a posunu Kampfar jakousi stagnaci a přešlapování na místě. Ano, i s novým albem Kampfar nijak nevybočují ze svých kolejí, ale tato deska je prostě o mnoho více chytlavá, skladbově nakopávající a nutí mě znova a znova Djevemakt přehrávat. Určitě velké potěšení na začátku roku. 

Bhut:  //

V průběhu ledna jsem si dával takový odpočinek od poslechu desek nových a věnoval se spíše starým osvědčeným flákům.

Mortician - Darkest Day Of Horror (2003)  ochutnávka

Není nad to si občas vypláchnout hlavu (teď tím myslím hudební průplach uší). Vyslechnout muziku, kde se člověk nemusí moc soustředit na nějaké kreace a prostě jen bezduše tupě zírat. Na druhou stranu Mortician dokážou naladit mysl takovým způsobem, že se budete i bát. A to nejen kvůli tomu, že “třetina” stopáže je tvořena úryvky z hororů.

Urschullum - Hellcore (2001)  ochutnávka

Kapela, jejíž ansámbl se rozloupl na dvě veličiny: Master a Shaark. Výrazem se tohle dílo nejvíce podobá posledně zmiňovaným Shaark. Je to tedy svižný energický thrash hardcore, přičemž se chvilkama brousí i do nu-metalu. Dosti zapomenutá nahrávka, která má svou sílu i po letech.

Rob Zombie - Hellbilly Deluxe - Hellbilly Deluxe 2 (1998 - 2010)  ochutnávka  naše recenze

Tak nějak sjíždím celou diskografii, kterou po sobě tenhle velikán zanechal. Jsou to třeba tuctové písně, ale mě to asi bavit nepřestane. Ta hororová chladnokrevnost v kombinaci s horkým industrialem je jednoduše nepřekonatelná. První album je nabité hity až po okraj, ani jedna vteřina není k zahození. Druhé a třetí album je o takových 20% slabší, ale furt to má šťávu. No a pak přišel návrat v podobě desky čtvrté, kteroužto Rob (prozatím) ukončil své kvalitní hudební období a navrátil procentuelní hodnoty do vyšších sfér. Desku dosud poslední Venomous Rat Regeneration Vendor jsem odložil k ledu. Zatím jsem jí nepřišel na chuť a náladu ji pitvat dosud postrádám.

GG Allin - Carnival Of Excess (1991)  ochutnávka

Možná, že to někoho překvapí, ale tahle deska je asi jediná naprosto klidná v celé sáhodlouhé diskografii tohoto bouřliváka. Vůbec není od věci ji řadit do žánru akustického r’n’r, nebo třeba country. Prostě pohodička, kávička, tabáček. Třeba taková Carmelita by byl rádiový hit jako řemen.

Rebaelliun - Annihilation (2001)  ochutnávka

Brazilský námrd par excellence, škoda jejich krátké životnosti. Ale tenhle skvost válcuje i po letech. 

Garmfrost  //

Alcest - Shelter (2014)  ochutnávka

Za emociální hitmakery Alcest hovoří jejich intimní melodie, které se jim letos opravdu zvlášť povedly. Takhle nádherné album jsem už dlouho neslyšel. Pryč je black, pryč je metal. Stěží se pohybují v rockovém světě, ale je to skvostné pod kůži vrtající.

Chrome Division - Infernal Rock Eternal (2014)  ochutnávka

První deska se mi moc nezamlouvala, ale po příchodu zpěváka Attily (zde Beny Blue) se tento projekt pro mě stal zajímavějším než Shagyho domovská stagnující kapela Dimmu Borgir. Nová deska pokračuje v nastaveném kurzu našpiněných rockových stadiónovek pro motorkáře a moc jim to opět sluší.

Svartidaudi - Flesh Cathedral (2012)  ochutnávka

Islandské ohavnosti jsem podlehl už v době vydání. Nový impuls k ještě větší chuti k poslechu mi dodala koupě “krásného” digipacku. Je libo nejtajemnějších ohyzdností, deseti a víc minutových black metalových eposů? Flesh Cathedral je to pravé.

Anathema - A Fine Day To Exit  (2001)  ochutnávka   naše recenze

Kdysi jsem jsem si je pouštěl každý den, pak méně a méně. Nějak jsem si k nim cestu opět našel a v současnosti moje uši okupují nejvíc tóny ze prima dne.

Prosanctus Inferi - Noctambulous Jaws With Sempiternal Night (2013)  ochutnávka

Je to zmar a disharmonická smrt. Přitom všem se jedná o zajímavý a dobrý death metal s blackovou atmosférou.

Sorgh  //

Decapitated - Carnival Is Forever (2011)  ochutnávka  naše recenze

Death - Sound Of Perseverance (1998)  ochutnávka

Tady není co komentovat. Výborná deska, která si mě získala hned úvodním bubenickým sólem. Možná nepatří mezi to nejlepší, co kdy kapela vydala, ale je to královská třída metalu.  A jak nemám rád Judas Priest, Painkiller v podání Death je super.

Tormentor - Recipe Ferrum! 777 (2001)  ochutnávka

Tak tohle je šílenost. Paprika jánsci, čabajka, Attilá! Avantgardní maďarská polívka, mix blacku, hevíku a sladkých melodií.

The Warlocks - Skull Worship  (2013)  ochutnávka

Příjemné překvapení na závěr minulého roku. Podivný rock, který se nezdá a až časem začne pouštět upřímnou šťávu.

Ruadek  //

Tento měsíc jsem se pohyboval v různých hudebních vodách, pro mě klasicky od jazzu až po death metal. Mé aktuální top se motá okolo dvou desek, jejichž recenzi chystám. Jednak jsou to Within Temptation, kteří mě příjemně potěšili svou poměrně velkou mírou talentu tvořit dodnes zábavné skladby - přestože ničím překvapivé (až na výjimky) a s jasně neměnnou a danou kostrou. To naopak překvapivé je album od Aquilus, jehož symfonické základy lehce doplnili metalovou náloží a zní to jako Opeth (na první poslechy) a jako celá škála doom metalových band starých časů. To skutečně staré ale cítím ze zcela žánrově jiné lahůdky, kterou jsou Toy z Brightonu. Jejich druhá placka je psychedelií a starými Pink Floyd prolezlá jako Brouk Pytlík dřevěným obložením v kině. Vedle vzpomínkově laděných věcí jsem se tento měsíc nechával ukolébat folklórem Vali, vycházejícím z čistě akustických vyhrávek ne nepodobných klasickým Ulver “Kveldsanger” z roku 1996. A abych tento měsíc pouze nemeditoval u sladkých tónů s přidanou hodnotou, Fleshgod Apocalypse byli příjemným doporučením od páně Garmfrosta na probuzenou. Zní to sice jako by vedle sebe hrál orchestr a death metalová kapela s pouze občasným propojením jejich vyznění ale je to pekelně příjemná nálož. Takže? Pokud něco z toho neznáte a zaujalo, hurá do ukázek.

Within Temptation - Hydra (2014)  ochutnávka

Toy - Join The Dots (2013)  ochutnávka

Vali - Skogslandskap (2013)  ochutnávka

Fleshgod Apocalypse - Agony (2011)  ochutnávka

Aquilus - Griseus (2011)  ochutnávka

Lyriel  //

Na měsíc leden jsem se rozhodla lehce upustit od metalových nahrávek a připomenout si po dlouhé době zase něco veselejšího, tanečního, povzbudivého. Caravan Palace je parádní swingová sestavička s charismatickou zpěvačkou. Byť na elektro prvky v poslední době moc nesázím, tady jsou naopak zajímavým zpestřením.

Caravan Palace - Panic (2012)  ochutnávka

Panychida - Grief for an Idol (2013)  ochutnávka

Insomnium - Across The Dark (2009)  ochutnávka