Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 133

Nedělní poslech 133

Victimer23.8.2020
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Ringarë a její album Sorrow Befell.

Pojďme si dnes tu ospalou letní neděli promíchat s trochou podzemní temnoty. S black metalem, atmosférickým a vycházejícím z devadesátých let minulého století, kdy scénu obohatily první alba Limbonic Art, Emperor, Burzum nebo Lunar Aurora. Třeba právě k těmto spolkům by se dala přirovnat aktuální, tedy ne zrovna originální, ale provedením určitě zajímavá, tvorba americké dvojice Ringarë. A taky s tunou kláves, které black metal Ringarë vytrvale doprovází. V tomto směru můžeme stejně směle nechat probudit mistra Mortiise, Satyrův Wongraven a znovu hlavně Vargovo klávesové bloudění mezi patřičně bílými břízkami... Ringarë zkrátka působí jako takový neokoukaný průvodce nostalgií o čtvrtstoletí zpět.


Dvojice Esoterica (známý především z působení ve Skáphe, Krieg nebo Guðveiki) a Likpredikaren tedy postavila základy projektu na propojení metalové a ambientní muziky, přičemž jí nečiní problémy oba styly míchat, či naopak nahrávat alba věrná pouze jednomu ze stylů. Atmo-blackový debut Under Pale Moon následuje čistě ambientní nahrávka Where Cold Dwells and Winter Once Lay a dnes je řeč o demu Sorrow Befell, který míchá rovným dílem oba zmíněné styly.


Přesněji, první polovina alba je blackmetalová a ta druhá syntetická. Půl na půl, čtyři skladby s kytarami, krákáním a klávesami a další čtyři už jen pouze s klávesami. Obě polohy k Ringarë patří a obě mají v jejich projevu stejně velké místo. Osobně se přesto kloním k metalové tváři projektu, není to totiž žádný laciný výškrab uhláku, ale hodně atmo záležitost, co působí dostatečně plně a epicky. Ambientní část Ringarë mi přijde jako o něco ochuzená. Samotné skladby nejsou špatné, ale v duchu toho, že pánové umí oba proudy solidně spojit, jim prostě něco schází.


Sorrow Befell mám k dispozici jako demo snímek, o jehož další osud se postará label Iron Bonehead. Poslechovka, která nemůže urazit poutníky, kteří si urazili svou cestu počátků atmosférického black metalu i s tím, jak šuměly kazety a kopie právě donesená domů byla bůhví kolikátou. I takto Sorrow Befell zní. Je tichá, šumí a imituje tak tuhle ne úplně dávnou dobu se vším všudy. Je to ale jenom pouhá nostalgie, za co bychom měli být projektu vděční? Myslím, že tímto bychom Ringarë trochu křivdili. Skutečně se to dá poslouchat, ingredience jsou správně namíchány a hlava intenzivně hledá místa, kde není ani živáčka, jen všepohlcující temná dálava a smysl pro její výpravné zkoumání. A to by mělo v tuto chvíli stačit, více hledat netřeba.

 

 


 

Autor: Ringarë
Album: Sorrow Befell
Styl: black metal / ambient
Vydáno: 6/2020
Země: USA
Vydavatel: Iron Bonehead Productions
Odkazy: bandcamp

Sestava:
Esoterica - všechny nástroje
Likpredikaren - vokály



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky