Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 18

Nedělní poslech 18

Victimer27.11.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Naja Naja a její eponymní album.

Toto setkání bylo dílem čiré náhody, ale zrovna taková jsou ty nejpřekvapivější a které máme více na paměti. Projekt Naja Naja si mezi taková milá překvapení roku 2016 zkrátka řadím. Pokud ale holdujete avantgardní scéně španělského království, asi vás existence tohoto tělesa jen sotva překvapí. Máte to v malíku, jste borci. Většina ostatních, která obyčejně holduje zcela jiným věcem, pak může vzít zavděk tímto krátkým představením.


Za jménem Naja Naja stojí dvojice Castroviejo, Acosta, která se jinak prezentuje v kapelách Malheur nebo Pylar. První se věnuje experimentům na bázi jazzrockové improvizace a druhá podivuhodnosti, která dává na srozuměnou, že jí na doomu metalu není vůbec nic svaté. Obě kapely a oba pány především pak pojí občanská příslušnost k městu Sevilla, a tak nebyl problém dát hlavy dohromady a zkusit zase něco jiného.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/naja%20naja%20band.png


Co znamená něco jiného? V této chvíli návrat do osmdesátek, k darkwave a post punkové revoltě, ve které proti sobě křičí novoromantická uhlazenost a nakrklá gotika. I když co to plácám... Naja Naja jsou vlastně pop. Akorát do jiných než běžných rádií. Nebyli by to totiž zrovna tihle dva, kteří mají k podobně jednoznačnému projevu trochu dál než ostatní, aby se z toho všeho nevyklubala podivínská záležitost. Naja Naja zkouší trpělivost rodilých post punkerů a disko loudilů o svůdnou smyslnost. Na jedné straně je následují a vzdávají jim hold, na té druhé si z nich utahují.


Je dobré si jejich debut někam zařadit, a to právě zmíněným směrem, ale i tak v tom všem bude hlodat červíček pochybností, co všechno se na albu děje. Leckomu to přijde přitažené za vlasy a zbytečné, jinému zase zajímavé. Patřím mezi druhou skupinu dobrovolníků, a proto o této kapele píšu. Naja Naja experimentují, vracejí se tam, kde jim bylo dobře kdysi před léty a tyhle vzpomínky promíchávají s tím, jak vidí hudbu dnes. Nejednoznačně, jako fúzi, jako možnost objevování. Dnes možnost objevování (a prznění) pop music.

 

 

Kapela: Naja Naja
Album: Naja Naja
Styl: experimental / post punk / pop
Vydáno: 5/2016
Země: Španělsko
Vydavatel: Knockturne Records
Odkazy: bandcamp


Současná sestava kapely:
Xavi Castroviejo: zpěv, texty
Juan G. Acosta: kytary, syntezátory, bicí, perkuse, zpěv

 

+ hosté



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kruppe / 3.5.20 11:01

Neskutecny mesic,co se tyce hudby i situace kolem nas.2 desky roku bez debat. ULCERATE vydali sve prelomove dilo.Takovy extremni metal se jen tak neslysi.To album je pohlcujici!58 minut ubehne jako voda a ja davam replay a pak znovu...Po Ulcerate prijdou na radu WAKE-Devouring Ruin a DROUGHT- Trimurti. Mix blacku,death metalu.ORANSSI PAZUZU je pak kapitola sama o sobe.Clovek si pak musi poslechnou i neco melodickeho.Mne se naopak nova Katatonia libi.Predesle 2 desky me tak nebraly,ale tato ano.Pak pro fanousky melodickeho metalu je tu BURDEN OF LIFE-The Makeshift Conqueror.Zklamanim jsou NIGHTWISH.Nudaaa a kolovratkovite riffy.Nechapu milionova zhlednuti TRIVIUM,po poslechu Ulcerate je to jako metal pro deti:-)a nijak objevny.PS: druhou deskou roku je v rock/popu FIONA APPLE-Fetch The Bolt Cutters.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky