Článek: Nedělní poslech 19

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 19

Garmfrost4.12.2016

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu The Soulscape Project a její album Liberation.

V našem pravidelném seriálu nejen na neděli vám přinášíme zajímavý počin německého seskupení The Soulscape Project. Než posnídáte oběd k večeři, vypijete si nedělní kávu a usnete u pohádky v rádiu, zkuste koštnout nevšední porci post - blackové krmi nazvané Liberation.

The Soulscape Project je kapela ze saského Lipska a na scéně funguje zhruba čtyři roky. Už debutové EP The Lifeless dávalo na srozuměnou, že máme co do činění se slibnou záležitostí. Až se mi nechce věřit, že po kapele doposud nesáhl žádný label. V dnešní době, kdy je scéna zahlcena miliony odpadu, vyčnívá The Soulscape Project (TSP) nejen v rámci undergroundu jak instrumentální šikovností, tak vtipnou lehkostí, spojující extrémní metal s jazzem, atmosférickým rockem a všudypřítomnou chladnou černotou. Asi je možné říct, že Liberation už žádný black neobsahuje a že se kapele podařilo vymanit z jakéhokoliv kabátku. Ale takhle jednoduché to věru není.

Zajímavostí bezesporu bude, že členové TSP jsou součástí death/grindové, respektive blackové scény a fans budou pojmy jako Invocation, Cesspool a hlavně Grabak zřejmě znát. Tito týpci asi potřebovali ventilovat své šílené choutky a založili spolu projekt, kde se nemusí bát zkusit cokoliv. Liberation je sbírkou vysoce profesionální i zábavnou. Pojí v sobě odlišné světy, pod čímž si představte jam Satyricon, Opeth nebo Mord'A'Stigmata. Přirovnání jsem použil jen pro představu. Popravdě mi ani jednu ze zmíněných The Soulscape Project nepřipomínají. Jen vám musí být jasné, že se kapela s ničím nemaže a klidně do klepačky narve shoegaze vlnění a nic se nerozpadne. Saloon piano do řezby? Proč ne!

Oproti The Lifeless novinka vyrostla po všech směrech a je zřejmé, že je s The Soulscape Project nutno počítat. Jste-li příznivci pejskokočičího vaření, směle a bez ostychu po Liberation sáhněte.

tsp

Kapela: The Soulscape Project
Album: Liberation
Styl: post-black
Vydáno: 11/2016
Země: Německo
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: facebook // bandcamp

Současná sestava kapely:
M. Gneipel - baskytara
S. Schmidt - bicí
C. Denckert - kytary
M. Delastik - kytary

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.