Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 21

Nedělní poslech 21

Victimer18.12.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu AUM a její album "Om Ah Hum Vajra Guru Padma Siddhi Hum".

Tuto neděli řádně přitvrdíme. Naše podřadné životy zasáhne smrt a nebál bych se zdůraznit, že s velmi masívním dopadem. Death metal AUM je jako zjevení a pro jeho bližší pochopení se nesmíme bát zeptat samotné matky všech neživých. Až se po chvilce hlava v kápi nakloní a v neskrývané bolesti zaskuhrá do větru slova twisted, carnivorous nebo occult, můžeme si v klidu promnout ruce. To jsou ta správná pojítka. Nečeká nás nic lehkého k zakousnutí, ale drsná žranice, kde kosti létají vzduchem a když padají k zemi, stihnou probodnout další nebožáky a hyzdit jejich těla do nepřirozených podob.


Svět AUM je zrůdný. Ale také mystický, nakloněný východním kulturám a oslavující jejich nesmrtelnost a vyšší poslání. Dar pochopit život i smrt, fyzično i astrál. Však kdo jiný než smrt může prohlašovat svatou nesmrtelnost starého učení? Snad jen ona sama a hrst vyvolených, které si sama vybere. Tato chvíle patří chásce AUM, buďme tedy obezřetní.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/aum.jpg


AUM je no name kapela, která svým hrubozrnným death metalem rozrývá poslední kousky života a posílá je na věčnost. Reprezentuje primitivní sílu, ve které je ukryto působení posvátného moudra. Tak jako u nás doma a dál ve světě ve jménu černého učení činí Cult Of Fire, s podobným úmyslem šíří smrt také AUM. Ve jménu osidel temnoty, krvavé destrukce všeho humánního a vyslání ostatků do jiné dimenze.


Sedm štychů bez pardónu šlape do země jakýkoliv pokus o naději nemaje slitování a jen nábožensky mystické projevy drží zvířecí pud v éterické poloze. Šepot, zaříkávání, chóry či zvuky doprovodných instrumentů. Kontrast je zdůrazněn, přesto děj alba nenarušuje, jen cíleně ozvláštňuje. Bicí hbitě škopkují svůj kanální naturel, vokál je ryze záhrobní a plazivě mrzký. AUM svolávají své ovečky k vyššímu vědění velmi extrémním způsobem. Víra je však nutná, v tomto případě přímo nevyhnutelná a já věřím, že podobně zvrácená produkce si najde mnoho následovníků. Kvalita, tak ta tam totiž je!

 


Kapela: AUM
Album: Om Ah Hum Vajra Guru Padma Siddhi Hum
Styl: occult death metal
Vydáno: 9/2016
Země: Francie
Vydavatel: Iron Bonehead Productions
Odkazy: bandcamp // facebook

 

Sestava kapely:
... neznámá ...

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky