Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 22

Nedělní poslech 22

Victimer25.12.2016
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Wolcensmen a jeho album "Songs from the Fyrgen".

Právě probíhající vánoční svátky přímo nahrávají tomu podívat se po něčem klidnějším, po něčem, co nám pomůže definitivně zapomenout na ještě nevychladlé horké hlavy a předvánoční shon. Naším ozvenářským tipem pro tyhle odpočinkové chvíle může být folkový projekt Wolcensmen a jeho prvotina Songs from the Fyrgen. Je to zrovna on, kdo nám ve vší hrdosti povypráví pár starých příběhů a provede nás zemí, jejíž zapomenuté hranice pamatuje už jen pár dobrých duší roztroušených po samotách venkova.


Za projektem stojí muž jménem Dan Capp, který jinak nově funguje v sestavě heathen blackových mudrců Winterfylleth a jako příznivec starých časů se možná cítil málo vytížen a udělal si radost právě s Wolcensmen. Spolu s pár hosty připravil povedené folkové album, které udrží pozornost a nepadá do spleti nudy a křečovité snahy o pohanskou hymničnost. Toho jsme naštěstí ušetřeni.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/wolcensmen.jpg


Pro přiblížení vzpomeňme na staré dobré Ulver a jejich folkové album Kveldssanger, a ladem nenechme ležet ani přírodní mystiky Nest. Je pravdou, že k oběma zmiňovaným zní Wolcensmen víc hrdinsky a bojovně, ale těsné sepjetí s přírodou a ambientním zasněním je zřetelné a neustále ťuká na vrátka statku. Songs from the Fyrgen je klidné, písničkové album na večer, kdy se v mysli rozhostí potřeba si zavzpomínat. Díky přítomným hostům zní nahrávka plně a soustředěně, nejsme jen sami s kytarou u ohýnku. Jsou tu s námi všichni, celá ves. Jsme jednotní a hrdí.


Skladby postupně vznikaly v letech 2010 - 2015 a díky množství doprovodných nástrojů se nahrávaly na různých místech. A jsou skutečně bohaté. Po kompoziční stránce nevidím žádný zádrhel, stejně tak jako ve využití kláves coby elektronického podkresu. Ten je veden citlivě a v relaxačních náladách, takže ve výsledku povahu alba zjemňuje a přepíná na polohu "sny". Samotného mě překvapilo, jak se během poslechů Songs from the Fyrgen hezky rozrostlo. Ono je docela kumšt najít v tomto ranku opravdu dobré album, které jde víc do hloubky a nespokojí se s nutným málem. A je vážně potěšení si říct, že Songs from the Fyrgen takovým albem je. Tak směle do něj!

 


Kapela: Wolcensmen

Album: Songs From The Fyrgen
Styl: epic folk / ambient
Vydáno: 11/2016
Země: Spojené království
Vydavatel: Deivlforst Records
Odkazy: bandcamp // facebook

Sestava kapely:
Dan Capp - zpěv, kytara, programování, perkuse


+ hosté:
Mark Capp - perkuse, bodhran
Jake Rogers - flétna
Dries Gaerdelen - piano
Raphael Weinroth-Browne - cello
Grimrik - klávesy



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky