Článek: Nedělní poslech 23

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 23

Garmfrost1.1.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Seven Chains a jejich stejnojmenný debut.

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Inu, snad tak zle zase nebude. Ale je dosti možné, že divná muzika na pomezí obskurních lákadel a temného umění, si cestu k vaší pozornosti občas najde. Seven Chains je pojmem neznámým, postavený lidmi z amerického podzemí. O této skupině toho zatím mnoho nevíme, jen že se vše točí kolem neposedného kytaristy a zpěváka (sic) Noaha Colemana, který má rozjeto několik podobně undergroundových smeček, z nichž ani jedna nedosáhla větší pozornosti. Seven Chains byl zrozen v roce předešlém a v témže roce vyšla i debutová eponymní nahrávka Seven Chains.

Ptáte se zajisté, jakou muziku Seven Chains nabízí a proč jí věnovat opilou novoroční neděli, když se s vámi všechno tolik houpá… Posnídejte oběd k večeři, znovu si lehněte na kavalec a zhasněte žárovku. Myslím, že se bude k poslechu hodit i víno s kýblem na názor. Normální stav k vstřebání Seven Chains není nejlepší nápad. Základ hudební produkce tvoří hrubozrnný mix blacku a deathu v zachmuřenější podobě. Často budete uklidněni příjemnou zrůdností zahuhlaného skučení disharmonických postupů. Podotýkám, že ke spánku není Seven Chains nejvhodnějším nápadem. Trio podivínů rádo prokládá už tak dosti noisově znějící temný metal různými zvuky nebo jazzovými improvizacemi, je tedy jasné, že nic dobrého pro poklidné podřimování tohle dílo není.

sevenchains

Transcendentální hnus vás zavede pod psychickou vrstvu k sídlu vašich pudů směrem ven k opuštění tělesnosti. Duševní výron pak splyne s vesmírem v chladném objetí. Nezůstane nic, než tma. Žádný cit, teplo ani zima…

Kapela: Seven Chains
Album: Seven Chains
Styl: experimentální black/death
Vydáno: 12/2016
Země: USA
Vydavatel: vlastní náklad
Odkazy: bandcamp // facebook

Současná sestava kapely:
Noah Coleman – kytary, vokály

Scott Yost - baskytara

Chris Sceaga - bicí

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 20.2.18 8:25

O tom sloučení jsem už někde četl a upřímně mi to nepřišlo jako rozumný nápad. Jirka to napsal velice trefně, házet vedle sebe kytarovky ve flanelkách s plnovousem a tvrdší scénu zkrátka nemůže mít věrohodný výsledek. Tam už bude záležet na složení hlasujících. Jestliže se snaží někdo mapovat tuzemskou hard & heavy scénu a opomene zmínit desku Inferno, která v loňském roce zahýbala mantinely (nejen) českého black metalu, to je vážně mrzuté. Ano, jde o okrajovou záležitost, ale ohlas na tuto nahrávku a vlastně i na tu předchozí snad nebyl přehlédnutelný. Tím nechci brečet, že Inferno nedostává nějakou sošku, spíš to reflektuje samotné řícení Anděla kamsi do neznáma. A ta Jirkova poznámka kolem čitatelů Fullmoonu byla myslím naprosto přesná. Na druhou stranu to sloučení metalu do alternativy vypovídá o faktu, že asi nemá moc silné zastupitele. Respektive se o nich asi moc neví, jakkoliv můžeme každý mít v undergroundu celou hromadu oblíbenců. Kapely Insania si vážím a mám ji hodně rád, ale poslední deska není z nejsilnějších a rozhodně si nemyslím, že je nejlepším reflektantem hard & heavy v ČR.