Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 24

Nedělní poslech 24

Jirka D.8.1.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Shaman Elephant a její debutní album "Crystals".

Shaman Elephant je mladá norská kapela z města Bergenu, která se shlédla nikoliv v black metalu, ale v rockové muzice 60. a 70. let. Takže psychedelie, trochu hard, trochu prog a trochu drog. Stačí kouknout na obálku, aby jednomu bylo jasno, že hudební obsah bude pulzovat, rozevlátě se přelévat, vyzařovat energii a spalovat žárem letního slunce.

 

Album Crystals navazuje na první EP pokus z roku 2015, na němž si kapela na ploše tří skladeb vyzkoušela paletu svých oblíbených barev, naladila odstíny, zkusila kontrasty mezi nimi a zaujala nějakého vydavatele. Podařilo se. Novinkového alba se chopili u Karisma Records (třeba Airbag) ve spolupráci trochu překvapivě s Dark Essence Records, u nichž mají raději spíš černou a sírou načichlou produkci. Prostě hudební Norsko, podivnosti kam se podíváš.

 

Shaman Elephant band

 

Jestli lze na novém albu něco ocenit, tak především odvahu, s jakou se kapela pouští do různých výrazů a poloh, které střídá a ohýbá skoro co každou skladbu velmi zajímavým způsobem. Po odehrání otvíráku Crystals budete mít u dvojky Shaman in the Woods pocit, že začala hrát jiná deska nějaké jiné kapely. A to se mi líbí. Kromě aranžérské a kompoziční odvahy album popohání vpřed i dobově pojatý retro zvuk, kterému sice co do organické krásy leccos chybí, ale pocit starých desek umí navodit celkem slušně. Další devízou jsou hráčské kvality jdoucí ruku v ruce s pěveckým uměním Eirikovým. Řečeno jednoduše, Shaman Elephant umí, a to nejen v mantinelech načrtnutého žánru (psychedelic / prog rock), ale s místními odbočkami k slušnému jazzu (Tusco).

 

Jediná piha na kráse, které si každý přiložte váhu podle svého naturelu, je pocit, že to celé velmi často zní hooodně podobně jako Pain of Salvation na svých deskách Road Salt One a Road Salt Two. Je to možná dáno hlasovou podobností  Eirika Sejersteda Vognstølena a Daniela Gildenlöwa, kterou Eirik umocňuje i podobným frázováním a technikou zpěvu, ale mnohdy nejen tím. Především závěr desky by mi mohl někdo podstrčit jako Road Salt Three a bez problémů bych tomu uvěřil. Na jednu stranu není určitě špatně být hned na debutní desce srovnáván s Pain of Salvation, na stranu druhou je hranice mezi srovnáváním a opisováním (The Jazz) mnohdy velice tenká.

 

 

A někde tady tok myšlenek zarazím a zbytek nechám na vás. Zlomte nad Shaman Elephant hůl, anebo jim dejte šanci, kterou si dle mého zaslouží. Je to na vás.

 


 

Kapela: Shaman Elephant

Album: Crystals

Styl: psychedelic / prog rock

Vydáno: 12/2016

Země: Norsko

Vydavatel: Karisma Records / Dark Essence Records

Odkazy: bandcamp // facebook // soundcloud

 

Sestava kapely:

Eirik Sejersted Vognstølen - zpěv, kytara
Jard Hole - bicí
Ole-Andreas Sæbø Jensen - baskytara
Jonas Særsten - klávesy



  DISKUZE K ČLÁNKU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky