Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 24

Nedělní poslech 24

Jirka D.8.1.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Shaman Elephant a její debutní album "Crystals".

Shaman Elephant je mladá norská kapela z města Bergenu, která se shlédla nikoliv v black metalu, ale v rockové muzice 60. a 70. let. Takže psychedelie, trochu hard, trochu prog a trochu drog. Stačí kouknout na obálku, aby jednomu bylo jasno, že hudební obsah bude pulzovat, rozevlátě se přelévat, vyzařovat energii a spalovat žárem letního slunce.

 

Album Crystals navazuje na první EP pokus z roku 2015, na němž si kapela na ploše tří skladeb vyzkoušela paletu svých oblíbených barev, naladila odstíny, zkusila kontrasty mezi nimi a zaujala nějakého vydavatele. Podařilo se. Novinkového alba se chopili u Karisma Records (třeba Airbag) ve spolupráci trochu překvapivě s Dark Essence Records, u nichž mají raději spíš černou a sírou načichlou produkci. Prostě hudební Norsko, podivnosti kam se podíváš.

 

Shaman Elephant band

 

Jestli lze na novém albu něco ocenit, tak především odvahu, s jakou se kapela pouští do různých výrazů a poloh, které střídá a ohýbá skoro co každou skladbu velmi zajímavým způsobem. Po odehrání otvíráku Crystals budete mít u dvojky Shaman in the Woods pocit, že začala hrát jiná deska nějaké jiné kapely. A to se mi líbí. Kromě aranžérské a kompoziční odvahy album popohání vpřed i dobově pojatý retro zvuk, kterému sice co do organické krásy leccos chybí, ale pocit starých desek umí navodit celkem slušně. Další devízou jsou hráčské kvality jdoucí ruku v ruce s pěveckým uměním Eirikovým. Řečeno jednoduše, Shaman Elephant umí, a to nejen v mantinelech načrtnutého žánru (psychedelic / prog rock), ale s místními odbočkami k slušnému jazzu (Tusco).

 

Jediná piha na kráse, které si každý přiložte váhu podle svého naturelu, je pocit, že to celé velmi často zní hooodně podobně jako Pain of Salvation na svých deskách Road Salt One a Road Salt Two. Je to možná dáno hlasovou podobností  Eirika Sejersteda Vognstølena a Daniela Gildenlöwa, kterou Eirik umocňuje i podobným frázováním a technikou zpěvu, ale mnohdy nejen tím. Především závěr desky by mi mohl někdo podstrčit jako Road Salt Three a bez problémů bych tomu uvěřil. Na jednu stranu není určitě špatně být hned na debutní desce srovnáván s Pain of Salvation, na stranu druhou je hranice mezi srovnáváním a opisováním (The Jazz) mnohdy velice tenká.

 

 

A někde tady tok myšlenek zarazím a zbytek nechám na vás. Zlomte nad Shaman Elephant hůl, anebo jim dejte šanci, kterou si dle mého zaslouží. Je to na vás.

 


 

Kapela: Shaman Elephant

Album: Crystals

Styl: psychedelic / prog rock

Vydáno: 12/2016

Země: Norsko

Vydavatel: Karisma Records / Dark Essence Records

Odkazy: bandcamp // facebook // soundcloud

 

Sestava kapely:

Eirik Sejersted Vognstølen - zpěv, kytara
Jard Hole - bicí
Ole-Andreas Sæbø Jensen - baskytara
Jonas Særsten - klávesy



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky