Článek: Nedělní poslech 25

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 25

Sarapis15.1.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Kyros a její album "Vox Humana".

Ač se to na první pohled nezdá, o Kyros jsme na našich stránkách v minulosti už jednou psali. Ale to bylo v době, kdy se ještě jmenovali jinak - Synaesthesia. V září 2015 jsem je měl možnost vidět naživo po boku Special Providence a Spock's Beard (report) a je nutno říct, že chlapci ze Synaesthesia nepůsobili v porovnání s hvězdami večera jako chudí příbuzní, nýbrž jako solidní support, který si svou pozici bez problémů obhájil. Od té doby se ale lecos změnilo. Šikovní hoši z Londýna a okolí ještě během evropského turné změnili svůj název na Kyros, překopali hudební směr (nicméně žánrovou příslušnost si zachovali) a začali tak trochu od píky.

Vox Humana vyšlo v listopadu 2016 jako dvojalbum. Několik skladeb lze najít na dřívějším EP Beta, které bylo předzvěstí věcí příštích, ale obrovskou porci hudby, která na posluchače v rámci Vox Humana čeká, to nijak nedevalvuje. Kapela se nechává inspirovat především slavnějšími ostrovními kolegy v branži a jak sami členové přiznávají, výsledek je směsí posluchačských chutí každého z nich. “Hudebně je to jeden velký tavicí kotel vlivů” , říká kytarista Joey a pokračuje: “každý z nás má trochu jiné hudební chutě, které se v naší tvorbě spojují do tohoto jedinečného celku. Jsem si jistý, že posluchači nás budou srovnávat s jnými kapelami, ale pro mě je těžké takto nahlížet na vlastní tvorbu. Pro mě jsme to prostě “my”.

Kyros za své velké vzory často opakují Muse, Genesis či muže, který “vynalezl osmdesátky” - Trevora Horna. Přestože jde z větší části o zdroje kotvící ve vzdálenější minulosti, Kyros i vzhledem ke své příslušnosti k nastupující generaci progrockových kapel nezní zakonzervovaně a svoje choutky zkoumat staré pásky udržují na uzdě. Hodně spoléhají na barvitou roli kláves a také uctívají příjemnou progrockovou tradici - vokální rozmanitost. Kredit a kvalitu nahrávky jistě zvedá spolupráce s Raymondem Hearnem (bubeník Haken), který se zde v poměrně netradiční roli chopil aranžování dechové sekce, a s producentem Jensem Bogrenem, který dostal důvěru album zmasterovat.

Kámen úrazu na jejich nahrávce ale může být stopáž. S osmdesátiminutovými porcemi mají občas problém i velikáni jako Neal Morse nebo Dream Theater, natož mladá kapela, která by ty nejambicióznější projekty měla mít teprve před sebou. Na druhou stranu v progu nejde o nic zvláštního a má-li kapela odvahu vydat hned zkraje dvojalbum, nezbývá než to ocenit. Zda je rozsah nahrávky adekvátní k jejímu obsahu, nechávám v rámci Nedělního poslechu na vás.

>>>Oficiální stream Kyros - Vox Humana<<<

Kapela: Kyros

Album: Vox Humana

Styl: prog rock

Vydáno: 11/2016

Země: Velká Británie

Vydavatel: KMG Music

Odkazy: progarchives, facebook

Sestava kapely:

Adam Warne - zpěv, klávesy, mixing

Joey Frevola - kytary, programování

Sam Higgings - zpěv, kytary, programování

Peter Episcopo - baskytara, zpěv

Robin Johnson - bicí, perkuse

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!