Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 25

Nedělní poslech 25

Sarapis15.1.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Kyros a její album "Vox Humana".

Ač se to na první pohled nezdá, o Kyros jsme na našich stránkách v minulosti už jednou psali. Ale to bylo v době, kdy se ještě jmenovali jinak - Synaesthesia. V září 2015 jsem je měl možnost vidět naživo po boku Special Providence a Spock's Beard (report) a je nutno říct, že chlapci ze Synaesthesia nepůsobili v porovnání s hvězdami večera jako chudí příbuzní, nýbrž jako solidní support, který si svou pozici bez problémů obhájil. Od té doby se ale lecos změnilo. Šikovní hoši z Londýna a okolí ještě během evropského turné změnili svůj název na Kyros, překopali hudební směr (nicméně žánrovou příslušnost si zachovali) a začali tak trochu od píky.

 

Vox Humana vyšlo v listopadu 2016 jako dvojalbum. Několik skladeb lze najít na dřívějším EP Beta, které bylo předzvěstí věcí příštích, ale obrovskou porci hudby, která na posluchače v rámci Vox Humana čeká, to nijak nedevalvuje. Kapela se nechává inspirovat především slavnějšími ostrovními kolegy v branži a jak sami členové přiznávají, výsledek je směsí posluchačských chutí každého z nich. “Hudebně je to jeden velký tavicí kotel vlivů” , říká kytarista Joey a pokračuje: “každý z nás má trochu jiné hudební chutě, které se v naší tvorbě spojují do tohoto jedinečného celku. Jsem si jistý, že posluchači nás budou srovnávat s jnými kapelami, ale pro mě je těžké takto nahlížet na vlastní tvorbu. Pro mě jsme to prostě “my”.

 

 

Kyros za své velké vzory často opakují Muse, Genesis či muže, který “vynalezl osmdesátky” - Trevora Horna. Přestože jde z větší části o zdroje kotvící ve vzdálenější minulosti, Kyros i vzhledem ke své příslušnosti k nastupující generaci progrockových kapel nezní zakonzervovaně a svoje choutky zkoumat staré pásky udržují na uzdě. Hodně spoléhají na barvitou roli kláves a také uctívají příjemnou progrockovou tradici - vokální rozmanitost. Kredit a kvalitu nahrávky jistě zvedá spolupráce s Raymondem Hearnem (bubeník Haken), který se zde v poměrně netradiční roli chopil aranžování dechové sekce, a s producentem Jensem Bogrenem, který dostal důvěru album zmasterovat.

 

Kámen úrazu na jejich nahrávce ale může být stopáž. S osmdesátiminutovými porcemi mají občas problém i velikáni jako Neal Morse nebo Dream Theater, natož mladá kapela, která by ty nejambicióznější projekty měla mít teprve před sebou. Na druhou stranu v progu nejde o nic zvláštního a má-li kapela odvahu vydat hned zkraje dvojalbum, nezbývá než to ocenit. Zda je rozsah nahrávky adekvátní k jejímu obsahu, nechávám v rámci Nedělního poslechu na vás.

 

>>>Oficiální stream Kyros - Vox Humana<<<

 

Kapela: Kyros

Album: Vox Humana

Styl: prog rock

Vydáno: 11/2016

Země: Velká Británie

Vydavatel: KMG Music

Odkazy: progarchives, facebook

 

Sestava kapely:

Adam Warne - zpěv, klávesy, mixing

Joey Frevola - kytary, programování

Sam Higgings - zpěv, kytary, programování

Peter Episcopo - baskytara, zpěv

Robin Johnson - bicí, perkuse



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 2.6.18 9:18

Na Grave Upheaval nemusí mít člověk zálibu v death metalu (já obecně ten žánr nemusím) a přesto ho to album přirazí ke zdi a dostane ho tam, kam chce. Ty záhrobní výdechy, ten pocit, že se neustále něco děje v pozadí, ten přehlučněnej dětskej pláč snad ve třetim songu (fuj!), ta deska je fakt děsivá. Jestli u mě vyvrcholil minulý rok vývoj black metalu novým albem od Throane, tak tenhle rok to jsou pro death metal Grave Upheaval. Potěšila nostalgická zmínka o Musique od Theatre of Tragedy, která byla mojí první kazetou z období, kdy jsem nastoupil na střední a skrze tamní metalisty jsem začal být zasvěcován do toho, že existuje i jiná hudba než System of a Down, Rammstein a Offspring. Ačkoli Raymond, který se neustále cpal k mikrofonu, byl skutečně nesnesitelný, tak hudebně to byla dost bohatá deska, hádám ale že s ní tehdy museli nasrat dost svých fanoušků. Každopádně na památku je dle tohohle alba stále pojmenována moje složka s hudbou.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky