Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 39

Nedělní poslech 39

Sarapis14.5.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Coldfells a její stejnojmenný debut.

Vousy, zpoza nichž vykukují lidské tváře, to jsou Coldfells. Tři kamarádi z Ohia, uzavření do sebe a milující krajinky v zimním hávu, vytáhli z pytlíku svých rozmanitých hudebních choutek ztěžklou náladu a zadoomanost a skrze eponymní debut přicházejí se solidním návrhem, jak si nechat trochu zpomalit tep.

 

Historie souboru Coldfells není příliš známá a pravděpodobně ani není dlouhá, nicméně v jeho řadách působí muzikanti, kteří se americkým undergroundem potloukají už pěkných pár let a napříč extrémními styly. “Vševědoucí” bible Metal Archives odhaluje nitky vedoucí k různým DM, BM, sludge a neofolkovým kapelám/projektům, v nichž se ten či onen pán z Coldfells dříve realizoval, až je z toho docela slušný seznam a dilema, jestli to náhodou není důsledek tvůrčí nerozhodnosti nebo naopak vyústění šíře talentu všech zúčastněných. Kvalitu předchozích či souběžných aktivit jsem ale nijak nezkoumal, takže poreferovat bude muset někdo jiný.

 

 

Coldfells se rozhodli sebevyjádřit na téma doom metal, kterak se hraje po americku ve zkušebnách kapel jako Pallbearer nebo Cormorant. Je v tom kytarová syrovost, sypačkové naťukávání blackmetalových receptur, melodické refrény s čistými zpěvy a klidné vybrnkávání osamělého dřevorubce na lavičce u jezera. Méně komplexní a vznešené než u prvně jmenovaných, ale stále zajímavé a především díky povedeným zpěvovým linkám i chytlavé.

 

"Coldfells" je nahrávkou, která představuje spíše příslib věcí příštích, než aby byla trefou do černého hned z první rány. Produkce je spíše průměrná a některým skladbám by neuškodilo ukrojit pár plátku ze stopáže. Ale i tak není určitě od věci toto album nezávazně a nedělně prubnout.




Kapela: Coldfells

Album: Coldfells

Styl: doom metal

Vydáno: 03/2017

Země: Spojené státy americké

Vydavatel: vlastní náklad

Odkazy: bandcamp // facebook

 

Sestava kapely:

Andrew D'Cagna - baskytara, bicí, zpěv

Jonny Doyle - kytary

Aaron Carey - zpěv, kytary



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 27.2.20 13:51

Vezmu to velice zkratkovitě přes hodnoty DR z MP3 / 320kbps. Vím, není to úplně směrodatný, ale i tak dostatečně vypovídající. Zde se kapela posunula na průměr šest. Na Budhovi jsou dvě skladby, který jsou na hodnotě pět a jde to slyšet, že tam něco hraje ještě míň, respektive víc. To, že kapela přešla z totálně přebuzený produkce (DR 3 a 4) trpící naprosto všemi nešvary proti kterým loudness war jde, na něco relativně poslouchatelnýho bych asi neprezentoval jako nějaký prozření v rámci loudness war nebo obecně v rámci jakékoliv „dynamiky“ zvuku v rámci metalu, protože ta nahrávka stále stojí na opačný straně spektra. Momentálně je trend takovej, že dost nahrávek je na DR 7 (už i Rutan si dal, zdá se, říct). Takže v rámci atmosferickýho metalu je DR 6 stále „krásně“ ořízlá nahrávka, která není přebuzená za hranici poslouchatelnosti. Mně osobně by třeba zajímalo, jak se kapela poučila směrem k vinylovému vydání. Spousta lidí to nepozná, nedocení, ale to si myslím, že je druhořadá věc a na jinou diskuzi. Ohledně dynamiky. Nový Ad Nauseam bude nahrávka, kde se o nějaké dynamice a přirozeném zvuku půjde bavit. Ale třeba i "raw master by Trey" posledních Morbid Angel je vlastně velice povedená věc.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky