Článek: Nedělní poslech 43

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 43

Bhut18.6.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme projekt Drutty a jeho album "Nečetla? To by sis ale měla přečíst!".

Dnešní den vám hodlám zpříjemnit něčím, co je ve své podstatě netradiční, netradičně se to i dá sehnat, a celé je to vůbec takové jiné, filosofující a snad i zajímavé. Minimálně mně to zajímavé přijde, proto o tom taky píšu, že ano... Nuže, skupina Drutty funguje od roku 2008, což už je celkem nějaký čas. Ne, že by o sobě nedávala moc vědět, ale do povědomí se moc nevrtá a nehrne.

Letošní materiál však nabízí hned několikero důvodů, proč se u téhle kapely na chvíli pozdržet, a jako ten hlavní lze brát aktuální desku s podivuhodným názvem: Nečetla? To by sis ale měla přečíst!. Název nahrávky lze velice snadno pochopit už samotným poslechem. V mezičase skladeb jsou totiž podsunuty útržky z jedné, vskutku velmi zapomenuté filmové komedie, která svým obsahem smrdí jistou avantgardou. Jde o film Vražda inženýra Čerta z roku 1970, což je snímek plný úžasných dialogů, jídla a perfektního hereckého výkonu pana Menšíka a paní Bohdalové. Tajuplnost nahrávky je tak prolomena i svérázným vtipem.

Stěžejní však stále zůstává muzika, kvůli které jsem to celé hlavně vybral. Jde o jistou formu black metalu, která je však značně znásilněna elektronickými prvky a různě, až hardcorově vyznívajícími plochami. Celková atmosféra mi občas připomněla zapomenutý klenot Okozla od Riviera Playboyz. Dokonce jsem pojal podezření, zda nejsou kapely nějakým způsobem v příbuzenství. Velké, masité blackmetalové plochy mají úžasný půvab. Do toho občas zahučí svérázné frázování textu, kterému těžko rozumím, ale názvy skladeb jako Obsluha vleku nebo dvojice písní Nikdo nevypadá jako Vágner…, …ani Petr Rezek dávají tušit jednoznačný vtip a zdravou formu nadsázky. Hudebně to ale poznat není, jelikož hudba je žánrově nezištně experimentální.

Ano, experiment je asi ten správný výraz pro tenhle elektro black metal. Ale všechno má hlavu i patu. Je to asi stejně abstraktní jako výše zmíněný film, nebo i obal samotný, který mi prostě z nějakých, mně neznámých důvodů, připomíná Báru Basikovou. Ale tady podivnosti stále nekončí. Ta největší se skrývá za fyzickou podobou nahrávky. Bývá zvykem vydávat dvojCD, dvojLP i nějakou dvojMC bych doma našel. Ale podoba LP+MC… to tu, hádám, ještě nebylo. Takže pokud si budete chtít pořídit originál album Nečetla? To by sis ale měla přečíst! – dostanete do ruky vinyl a kazetu, přičemž na každém nosiči je nahraná jiná část materiálu. Ale teď už se jen oddejte poslechu, je přece neděle…

Kapela: Drutty
Album: Nečetla? To by sis ale měla přečíst!
Styl: elektro black
Vydáno: 10/2016
Země: ČR
Vydavatel: Kachnička Entertaniment
Odkaz: https://drutty.bandcamp.com/

Sestava kapely:
El Asistanto - klávesy
Pedro Jugador de Bolos - kytara
Pablo Chimenéz - kytara
El Diablo Bombo - bicí
Rodrigo Obeso - basa

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 28.2.20 10:43

Jirko, spíš se nabízelo, že tuhle skutečnost ohledně DR nikdo nezmíní s dostatečným důrazem, i když si to víc než zmínku zaslouží. Hned na začátku jsem napsal, že to beru zkratkovitě a DR není úplně vypovídající hodnota, nicméně pro tohle téma se jeví jako jeden z dostačujících ukazatelů. I jsem předpokládal, že se dostaneme k tomu, že DR6 a DR6 není to samý. To už vysvětlil vlastně Tomáš. Zvukově zprasená nahrávka (je mnoho způsobů, jak toho docílit) s DR9 může znít hůř než dobrá s DR5, ale to už je trochu jiná debata. Zůstaňme tedy u diskuze o nahrávkách, který jsou kvalitně nahraný, zmixovaný. Třeba Ulcerate, druhý Dead Congregation jsou DR5 a zní to dobře. O to víc ale vlastně zamrzí, když právě u takových nahrávek dojde při masteringu ke zbytečnému stlačení audia (omlouvám se za prohození oříznutí s kompresí v předešlém příspěvku), aby to stále "hrnulo". Cením si kapel jako Horrendous, který se na Idol nebáli a šli na poměrně vysoký DR a za mě to album nejen hraje ale i dýchá. Sunless ke zvuku taky svýho času nepřistoupili špatně jestli se pamatuji. I ti MA, na který jsem odkazoval jsou odvážný počin. Obecně je tedy DR6 prostě stále spíš špatně. V rámci metalu se ale už u kvalitní nahrávky dostáváme k něčemu, co lze poslouchat bez následků na repeat. Čistě subjektivně ten posun u nových CoF kvituji. Mír na poli loudness war bych určitě nevyhlašoval, přinejmenším v rámci další motivace pro další nahrávky, protože se zdá, že tu vůle i prostředky jsou. Tomáši, jak jste dělali ten vinyl? Nějaký speciální master? Zdrojový soubory byly v jakém formátu? Tenkrát ti umyl zadek TT z Abigor ohledně tohohle tématu, tak jsem zvědavej, jestli jste se nějak poučili i v tomhle případě. ;-)