Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 53

Nedělní poslech 53

Victimer10.9.2017
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Kval a její stejnojmenné album.

I když je venku babí léto ve své nejlepší formě, my si dnes během nedělního rána stáhneme teplotu na minimum. Pro dnešní Nedělní poslech jsem si totiž vybral finskou dvouhlavou družinu Kval, jejichž produkcí je pravý mrzký chlad severského black metalu, který sem tam povzbudí klávesové motivy schopné celou meluzínu trochu ohřát. Ale jen trochu. Víc tepla nečekejte, jen zmrzlé lesy, těžké kroky směřující k zapomenuté chajdě kdesi na úbočí a hlavně toulavého ducha s neskrývanou sympatií ke špinavostem a zrůdnému projevu rouhání.


Kval se původně jmenovali Khaossos a roku 2015 vydali nahrávku Kuolonkuu, což je vše, co potřebujeme vědět. Tahle nahrávka je totiž to stejné v bledě modrém, jako právě prezentovaná záležitost. Za vším hledej nový start pod novým jménem (Khaossos zmačkej do koše a pamatuj si Kval) a stejné skladby v novém kabátku. Všechny byly znovu nahrány, našel se kolega, který do toho s Kvalem šel, našel se label, který nové vydání zaštítil a nový cover alba poctil svým uměním muž na svém místě, nám dobře známý Moonroot.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/kval%20logo.jpg


Aby toho nebylo málo, tak na bandcampu Kval byl tento materiál prezentován již během března letošního roku, v červenci pak znovu již pod křídly labelu Hypnotic Dirge. Jestli se vám tedy podaří dohledat stejný matroš na více místech, nespletli jste se, jste jen pečliví :)


Hudebně se pohybujeme v osidlech chorého black metalu, jehož studený feeling pohání zimní atmosférická složka a pokud se při poslechu nejednomu z vás vybaví jméno Burzum, nejspíš nebude lepšího přirovnání. Aspoň pro počátek. Já pak zcela zřetelně identifikuji finštinu, ovšem pouze způsobem frázování, jazykem této země nevládnu ani kdybych se na hlavu stavěl. Počastovat tedy Kval jako finskou odpověď na dřívější Vikernesovu tvorbu, nebude něčím nepatřičným, natož sprostým. Tmelem nahrávky budiž pravá blackmetalová aura, jenž je zároveň přehledná a stejně tak zhýralá a undergroundově zašpiněná.


Takže ano, na poli black metalu nové jméno Kval určitě doporučím. Tahle forma černého kovu vždycky potěší a když se to umí, tak je správně nastavený prožitek zaručen. A Kval zní tak, jak mají. Jejich black je vyvážený a já se pomalu bojím podívat ven, jestli tam náhodou nepoletují první zimní vločky. S Kval to prostě jinak nejde.

 


Kapela: Kval
Album: Kval
Styl: black metal
Vydáno: 7/2017
Země: Finsko
Vydavatel: Hypnotic Dirge Records
Odkazy: bandcamp // facebook

 

Současná sestava kapely:
Kval - hudba, zpěv, baskytara, bicí
WNTRBRNR - kytara, klávesy



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 2.4.19 9:00

Tak jsem to včera projel a... Překvapila mě porce death metalu u Jirky, kde mě hodně potěšili Entombed. Apollyon Son zní fakt divně, ale tuhle sondu musím zkusit. Malignant Eternal taky tak. Aoratos je pecka jako kráva, včera jsem tu desku musel znova celou projet. Černý kov si hodlám koupit. Alastis neznám a prozkouším je. Obal The Sins Of Thy Beloved je čajíček :) Z tohoto období mě vždycky dostalo Vempire od skřivánků Cradle Of Filth, jinak Impia Symphonia od Besatt vládne :D Zed Yago zní dobře, hodně mi to připomnělo Warlock. Rammstein mě vždycky bavili a Manson taky, tam vládne možná nostalgie a nejedna vzpomínka, ale mám je rád. Swans jsem nepochopil, možná bych potřeboval návod. Tam to mám moc těžké. System of a Down a Linkin Park je soundtrack k pubertě. Zmíněná alba znám absolutně z paměti, pozpátku i vzhůru nohama. Zrovna Toxicity jsem toho času nahrával své blonďaté lásce hned za Fallen od Evanescence, aby měla lepší rozhled :D No a Kauan jsou skvělý, hlavně díky tématu, o kterém jsem hodně bádal.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky