Článek: Nedělní poslech 55

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 55

Sarapis24.9.2017

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Trawler a její album The Strong Man & The Sea.

Minulá neděle byla značně odlehčená, dnes pro změnu zvážníme. Ale ne moc. Chmury a starosti vlnami ošlehaných námořníků je sice nutno brát vážně, ale ve vodách stoner metalu nebo southern metalu je dobré udržovat si též určitý nadhled. Pro začátek si pusťte první song a bez koukání zkuste uhodnout zemi původu. Chvilku počkám… Máte to? Trefili jste se? Nevěřím!

Jak hlásá etiketa lahve, Trawler zrají v dubových sudech od roku 2014, členové kapely se ale znají mnohem déle. Vše nasvědčuje tomu, že Trawler je boční kratochvíle metalcoreové skupiny Dead Off, která ková jádro od roku 2008. Sestava obou spolku je totiž stejná a není těžké si domyslet, že Trawler slouží jako záchytný bod pro nápady, které by se v domovské řezničině asi neujaly. Dead Off neznám, ale dovedu si představit, že skrze Trawler máme možnost spatřit vlídnou tvář jinak pořádně naštvaných hochů z Archangelsku.

Album The Strong Man & The Sea není úplně žhavou novinkou. Nejde ani tak o datum vydání jako spíše o datum výroby, protože kapela na svém ruském fejsu (Vkontakte) naznačuje, že se jedná o sbírku skladeb, kterou nashromáždila postupně během svého tříletého působení. Skladba Go to Hell je na světě ke slyšení dokonce od loňského léta. Nahrávka zní jako jižanský metal s čistým spodním prádlem a hladce oholenou bradou. Základ je docela hutný, skladby jsou převážně ve středním tempu a vévodí jim sympatický (i když časem krapet stereotypní) zpěv, který jen zřídka přepne do hrubších poloh.

Za pozornost stojí především skladby, v nichž Trawler trefili hřebíček na hlavičku a vyrobili něco jako hit. Dovolím si v tomto smyslu vypíchnout skladby Run a Passion, s odřenýma ušima také už zmiňovanou Go to Hell. Nemohu říct, že by zbytek za pozornost nestál, ale zdá se mi, že se na nahrávce trochu podepisuje jednotvárná struktura a tempo skladeb. Rychlejší kousek by určitě nebyl na škodu. Jenže kvapíky si asi hoši šetří pro potřeby Dead Off...

<a href="http://trawlerband.bandcamp.com/album/the-strong-man-the-sea-2">The Strong Man & the Sea by Trawler</a>

Kapela: Trawler
Album: The Strong Man & The Sea
Styl: southern metal
Vydáno: 8/2017
Země: Rusko
Vydavatel: vydáno vlastním nákladem
Odkazy: bandcamp / metal archives

Sestava kapely:
Anatoliy Popov - zpěv
Evgeniy Zhuravsky - kytary, doprovodný zpěv
Dmitriy Pashmentov - baskytara
Vasiliy Dedov - bicí
Sergey Vatsietis - kytary

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.