Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Nedělní poslech 76

Nedělní poslech 76

Sarapis22.4.2018
Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Slugdge a její aktuální album "Esoteric Malacology".

Slugdge jsou Britové a metalové anály větrají od roku 2012. Kev Pearson a Matt Moss tvoří nenápadnou dvojici do hlemýžďů zamilovaných bláznů, kteří se neradi fotí a do živého vystupování se dvakrát nehrnou. Přesto mají na svém kontě už čtyři dlouhohrající alba a jejich temné poselství se zejména díky aktuální nahrávce Esoteric Malacology šíří jako plží epidemie.

 

Jak jsem již předestřel a jak možná bystřejší angličtináři postřehli z názvu kapely, středobodem zájmu lancashirských rezidentů je bezobratlý svět, slizké stopy v trávě a minimální rychlost jakéhokoli pohybu. Kdo se občas na zahrádce potýká třeba s těmi španělskými ludrami, co vlezou všude, všechno sežerou a nedá se jich zbavit, jistě si dovede představit, že s určitou dávkou fantazie a smyslem pro morbidní humor lze svět plžů považovat za docela děsivé místo. Vemte si takovou genocidu pomocí pytlíku soli, to už je docela slušný námět na slimáčí příběh.

 

 

Nevím, jak to mají Kev a Matt zařízené na zahrádce, ale hudební kabátek svým hlemýždím fantaziím dávají nadmíru pestrý. Základem je death metal, s kterým si dělají co libo; různě ho překrucují, obměkčují čistými vokály, zahušťují zemitými riffy v rozvážném tempu plžích seniorů nebo zkrášlují volánky progresivního metalu. Řekl bych, že oba autoři mají ve svých domácích sbírkách určitě alba od Gorguts, ale Slugdge jsou výrazně přístupnější a nehrnou na posluchače tolik negace a bolehlavu jako zmiňovaní Kanaďané. Atmosféra je vlivem temných harmonií a různých zvukových doplňků vážná a možná to s lidstvem opravdu nevypadá vůbec dobře, bez ohledu na to, kolik kilogramů soli máme každý doma.

 

Poslední zprávy hovoří o tom, že rodina Slugdge se rozrostla o basáka Matta Loweho a především Alana Cassidyho, který už několik let nekompromisně válčí za Black Dahlia Murder. Dá se tedy  usuzovat, že Slugdge budou v blízké době o další fous více větrat faldy na koncertních štacích. Doporučuji mít oči na stopkách, rozvážně volit každý krok a svůj mobilní příbytek (pokud ho máte) berte všude s sebou. A když už nic, zkuste tuto desku.

 

 

Kapela: Slugdge
Album: Esoteric Malacology
Styl: blackened death/progressive metal
Vydáno: 3/2018
Země: Velká Británie
Vydavatel: Willowtip Records
Odkazy: bandcamp / facebook


Sestava:

Kev Pearson - kytary atd.
Matt Moss - zpěv atd.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky