Článek: Nedělní poslech 80

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 80

Victimer17.6.2018

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Bong a její album "Thought And Existence".

Osmdesátý Nedělní poslech jsme pojali trochu jinak, než je pro tuto rubriku běžné. Nepředstavíme si kapelu, která začíná, nebo se o ní příliš neví, ale dnes si představíme kapelu, o které se u nás příliš nepíše. Řeč bude o Bong. O příležitostných kamenících a hlavně meditačních mistrech v oboru doomové hypnózy. Jejich aktuální deska, která je venku sotva pár dní, se jmenuje Thought And Existence a je to deska s pořadovým číslem osm. A tím je asi řečeno vše.

Bong jsou veteráni. Těch osm desek provází dlouhá řada jiných kooperací, ve skutečnosti se kadence jejich vydávání pohybuje v rytmu několika kousků za rok. Až teď byl tři roky klid... Osobně se Bong věnuji stejně příležitostně, jako oni ostřejším výpadům skrze dlouhej kouř, pohodu, doom. Doom Bong, to je spirituální cvičení, "longvehicle" skladby, během kterých za hlubokého dumání usíná věčným spánkem kde co, někdy i nástroje samotné kapely. Je třeba dávat pozor a plně se oddat meditaci.

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/bong%20band.jpg

Poslední materiál ovšem funguje jako stravitelná kletba rychlosti. Dvě táhlé skladby, ve kterých se prolíná okultní mlhovina s chytlavou, sladkým medem ulepenou linkou znějící z nekonečných dálek. První song The Golden Fields je nádherná záležitost. Doprovázená hlubokými nápěvy a beroucí si z možností časoprostoru to krásné a souměrné. Bong zde dokazují, že jsou v dlouhých plochách jako doma a není jim cizí ani přitažlivá pochmurnost.

Druhá věc Tlön, Uqbar, Orbis Tertius zdárně sekunduje, oprostí se od vokálu a rozprostře se na celých 19 minut. Osciluje mezi středním a pomalým tempem a přemítá nad tím, co se povedlo ve skladbě první a skrz tlumené ozvěny to připomíná. Působí o něco sterilněji, a byť se dotýká netušeného a v prostoru vesmíru nedotknutelného, dala by se klidně ocejchovat jako kraut doomová varianta díla stejného jména od argentinského spisovatele J. L. Borgese.

Bong, to je sázka na jistotu a v případě alba Thought And Existence si nemusíte lámat hlavu nad jeho neprostupností a složitými manévry. Tohle je deska na pohodu. Prostorová, psychedelická a svým způsobem i chytlavá a přitažlivá. Tahle deska je dobrá volba.

Kapela: Bong
Album: Thought And Existence
Styl: psychedelic doom
Vydáno: 5/2018
Země: Spojené království
Vydavatel: Ritual Productions
Odkazy: bandcamp / facebook

Sestava:
Dave Terry - baskytara, vokál
Mike Smith - bicí
Mike Vest - kytara

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 4.3.20 3:26

Rozumíme si velice, je to vaše věc a já si o tom můžu myslet cokoliv, což nemusí nutně znamenat, že si myslím opak, jak předpokládáš. Tu výtku TT-ho ohledně zvuku a masteru pro LP jsem směřoval k faktickým otázkám. Dvě, tři stručný odpovědi a bylo by bývalo hotovo. Triumvirát TT svého času doporučoval, ale bylo by fakt divný, kdyby si ujel i na Ascetic. Všechno je jak má, myslím. K tomu vnímání zvuku. Napsal jsi "nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu ... pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky" — přesně přes tohle "pocitový" relativizování (DR) vnímání zvuku dojde k tomu, že je někdo schopnej pustit ven nahrávky, co zní přesně jak by neměly...ehm. Ještě, že lidi jako Jirka publikují fakta a nepíšou čistě jen o pocitech. K Devourment - slušně odvedenej špatnej standard. Mj. dvě skladby na Budhovi mají stejný DR jako Devourment. Vy fakt nejste žádní Floydi. :)