Článek: Nedělní poslech 87

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Nedělní poslech 87

Sarapis7.10.2018

Poslechový týdeník na neděli. Hledáme, pátráme, víříme hlubiny. Neboť to dobré se skrývá pod povrchem. Dnes si představíme kapelu Vale of Pnath a její album II.

Vale of Pnath pochází z Denveru a na pohled to jsou hodní chlapci. Jenže jak už název kapely napovídá, zhlédli se v temných příbězích mistra Lovecrafta a kdoví, jestli v bájném údolí Pnath nevlastní nějaké pozemky či dokonce parcely určené pro pozdější výstavbu rodinných domů. A to se na hodné chlapce nesluší. Takže jinak - Vale of Pnath je banda zlobivých parchantů, kteří si rádi pohrávají s všepožírající temnotou, hltají litry krve z osmdesátkových hororů a své nejbližší okolí odstrašují technickým death metalem. To už je mnohem zajímavější!

Od úplných začátku v roce 2006 to v kapele táhne vlastně už jen kytarista Vance Valenzuela, ale ještě donedávna (přesněji do loňska) mu byl věrným parťákem basák Alan Paredes. Vale of Pnath o sobě dali poprvé pořádně vědět svým debutovým albem The Prodigal Empire (2011), na němž se předvedli jako zdatní hráči a neméně zajímaví komponisté. Co se týče druhého alba se skromným názvem II, zmiňované personální změny se ho vlastně netýkají, protože to se psal ještě rok 2016 a nahrávku tehdy zrealizovali oba dva zakladatelé i s dlouholetým bicmenem Ericem W. Brownem. Já vím, je to asi nuda, ale to jen abyste věděli, koho případně chválit. Protože určitě je za co, album II je sekec mazec.

Vale of Pnath patří do kategorie těch mladších, dravých a instrumentálně špičkových death metalových kapel (plácnu Rivers of Nihil), které se kromě nezbytného příklonu k brutalitě nebojí chopit i akustické kytary, zlehčit tempo nebo pocuchat nervy strašidelnými ruchy. Barvité skladby a proměnlivé nálady v jejich pojetí neztrácí žánrovou dravost, zároveň však pohladí po zvrácené duši ty, kteří podobně jako u Rivers of Nihil nebo třeba Decrepit Birth kvitují to něco navíc. Něco, co přerůstá úzké mantinely stylu, nakukuje sousedům do zahrádek a nabírá na síle s každým dalším zhoustnutím atmosféry. Je potěšující, že něco visí ve vzduchu i v těchto dnech, protože Vale of Pnath se nachází ve studiu, kde s našeptávajícím Howardem za zády jistě kutí něco znamenitého.

<a href="http://valeofpnath.bandcamp.com/album/ii">II by Vale Of Pnath</a>

Kapela: Vale of Pnath

Album: II

Styl: technical death metal

Vydáno: 6/2016

Země: Spojené státy americké

Vydavatel: Willowtip Records

Odkazy: bandcamp, facebook

Sestava:

Alan Paredes - baskytara

Vance Valenzuela - kytary

Eric W. Brown - bicí

Eloy Montes - kytary

Reece Deeter - zpěv

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kobdzey / 25.3.14 12:03

Diky moc za vyborny osvetovy clanek. Jako muzikant i zvukar se pod nej podepisuju treba i vlastni krvi. Diskuze pod nim jen podtrhuje skutecnost,ze jeste stale si spousta lidi tuto problematiku nechce uvedomit - pisu nechce,ne ze neumi,ale proste nechce. Znam to,kdyz lidem zacnu takto vysvetlovat,ze limitaci se ten zvuk deformuje a neprirozene pumpuje,ale pro ne je proste dulezitejsi,ze jejich nahravka prerve ostatni. Nicmene ve svete uz je Loudness War na ustupu a to ze zasadniho duvodu - vetsina novych prehravacu od Apple - Ipady,Iphony,Ibooky,Ibooky a ja nevim jeste co I, maji v sw aplikacich pluginu,ktera,zjednodusene receno, srovnava hlasitost nahravek ze 70-80 let s temi soucasnymi a to tak,ze ty soucasne proste snizi (treba i o 10-20dB) vysledkem je pak fakt,ze ty tzv.moderni vedle tech starych zneji primo strasidelne,coz neni pro ne dobre vysvedceni. Treba Metallica jedno sve totalne prervane album musela vydat znova a tiseji,protoze ji to puvodni fanousci proste hodili na hlavu. O celkove hlasitosti bohuzel casto rozhodovali typ producentu - jak je nazvat - veprova hlava me napada - neb oni razili nazor,ze hlasitejsi je lepsi (v psychologicke rovine hlasitejsi vyplavuje vice adrenalinu do mozku,proto se to lidem zda lepsi). Nastesti se blyska na lepsi casy a lidi jako Dave Pensado,Alan Parsons a mnoho dalsich prednich zvukaru, opet zacinaji udavat trendy svetoveho zvuku a produkce bez pocitu,ze bojuji s vetrnymi mlyny.