Článek: Odhlasováno // žánroví Andělé & Břitva 2014

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Odhlasováno // žánroví Andělé & Břitva 2014

Jirka D.25.2.2015

Znáte britský seriál Jistě, pane ministře? Hned v prvním dílu celé série se Jim Hacker stane ministrem pro administrativní záležitosti ve volební kampani nazvané „čelem k voličům“.

Vzpomněl jsem si na ten název před pár dny, kdy jsem posílal svoje favority do ankety Břitva a do žánrových Andělů (hard & heavy), a napadla mě věc podobná: proč bych měl svoje hlasování tajit? Jen ať pěkně víte, co jsem zač.

Ceny Anděl Takže si dovolím krátký komentář a začnu Andělem, který je jednodušší, neb se v prvním kole posílají jen tři jména. První místo pro „Hollow Dominion“ od Destrying Divinity mě samotného sice překvapilo, ale na druhou stranu pro mě bylo nejjednodušší volbou. Žánrová deska, ale zahraná s takovým přehledem, jaký se v naší zemičce neslyší často. Vlastně kdy naposledy? Další místa byla složitější a přiznávám svůj pocit, že v silnějších ročnících by ostatní uvedené nahrávky (a platí to hlavně pro Břitvu) měly šance docela malé. A klidně mě kamenujte. Druhé místo nakonec pro hlavy otevřené Morgue Son (i když větší optimismus čekám až v budoucnu) a bronz pro Et Moriemur.

Album roku v Břitvě z toho více méně vychází, ale tady bylo možno hlasovat pro mezinárodní spiknutí kolem Kocába a jeho desku „Aftershocks“, která mi přijde prostě dobrá. Kocáb je sice stará páka, kterou nemusíte mít zrovna v lásce, ale muziku umí dělat pořád na úrovni. Takže moje desítka pro kategorii album roku vypadá následovně:

1. Destroing Divinity - Hollow Dominion // recenze
2. Kocáb / Proudfoot / Donati / Sheenan - Aftershocks // recenze
3. Morgue Son - Večernice proplouváš // recenze
4. Et Moriemur - Ex nihilo in nihilum
5. Vypsaná Fixa - Krásný smutný den // recenze
6. Mucha - Josefene
7. Flash The Readies - Submarine Sky // recenze
8. Zrní - Následuj kojota
9. Avarp - Avarp
10. Master's Hammer - Vagus vetus // recenze

Anketa Břitva Můžeme chvíli přemýšlet o tom, proč se mi Fixa líbí víc než Master’s Hammer, čím mě oslovil nový projekt Avarp víc než Asmodeus, ale nikdy jsem si nedělal iluze o tom, že moje myšlenkové pochody budou v souladu s čímsi jako očekávaným (což dokládají právě zveřejněné nominace). Někde krátce pod čarou zůstali Endless, právě Asmodeus, Kult ofenzivy, možná Ador Dorath a taky Hanba, co zní trochu jak Tři sestry. Taky jsem podal sranda-protest proti zařazení alba „Silou kovadliny“ (právě Hanba) do kategorie long-play desek (hrací čas 18,5 minuty), ale po ve své podstatě kouzelné e.mailové přestřelce s Laďou Olivou jsem byl vykázán a umlčen. S bonusovým materiálem má CD edice prý minut dvacet šest a hrací čas prý není jediným určujícím kritériem. Už mlčím. Stejně jde o ... víte co.

Ostatní kategorie vezmu jen stručně, a to:

// Objev roku: 1. Avarp, 2. Manon Meurt, 3. Sakala, 4. Nod Nod, 5. Hanba

// Neřadové album: 1. LP Inferno – Omniabscence Filled by his Greatness (vinylová edice), MP Krabathor – Mortal Memories

// Minialbum & split & singl: 1. Forgotten Silence – Re:Retro’93, 2. Sakala – Ívl, 3. Nic / Old Soul – split, 4. Drom / Moro Moro Land – split

Uvedl jsem to výše, ale taky už v nějakém dřívějším textu – uplynulý rok mi přišel v porovnání s těmi předchozími slabší, některé jistoty se jako jistoty moc neprojevily a některé odhlasované nahrávky by jindy zůstaly určitě pozadu. Ale je to dojem čistě můj a ostatní to mohou mít jinak. Možná s o to větším optimismem hledím na rok aktuální, protože – i když to tak často nevypadá, je to tak! – domácí scénu pořád sleduju rád.

Stejně tak doufám, že se letošní nominace a udílení obejdou bez incidentů typu "Jim Carrey přijel a taky trochu nepřijel" (což by šlo docela slušně zaranžovat s Františkem Štormem) nebo že „Antifa podává protest proti nominaci kapely Inferno“, což se stalo loni. Střežit bezpečí a blaho nás všech jde určitě méně smysluprostým způsobem.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!