Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Antena krzyku je podle internetu nejstarší polské nezávislé hudební vydavatelství, které v roce 2014 oslavilo třicet dlouhých let na scéně a ze kterého neznám prakticky nic kromě tří desek. Jednu z nich jsme formou recenze přiblížili v loňském roce - jednalo se o nahrávku Sick City od americké party Wailin Storms a nebýt nechutně přehuleného zvuku, měla by naše doporučení k bližšímu seznámení. Pod čarou dodávám, že po zveřejnění textu se kapela sama ozvala a pod dojmy nějakého internetového překladače přiznala to, že původní záměr trochu přepískli: ...totally understand, yea we were trying to get a more gritty sound on this one but it might've been too much overall. Už jen díky takové sebereflexi mají Wailin Storms naše sympatie.

Z tehdejší nepozvané zásilky tedy zbyly dvě desky, které postupem času zapadávaly prachem, až vše dozrálo do bodu vypořádat se s nimi jednou pro vždy. Jako už několikrát v minulosti, tak i tentokrát musím poznamenat, že text níže berte mnohem víc jako informativní než jako názorový, protože hodnotit by znamenalo rozumět, a na to nemám odvahu.

// Hańba! - Będą bić!

acustic punk

2017

12 skladeb, 34 minuty

facebook // homepage // soundcloud

Tahle krakovská čtveřice je angažovanou kapelou, které oproti hromadě dalších nestačilo pouze napsat natvrdlé antifašistické texty, ale která si vytvořila vlastní, do historie zasazený kontext. Deska s tím pro českou klávesnici záludným názvem vznikla prý v roce 1937, odráží tehdejší nálady v předválečné polské vlasti a jistým metaforickým obloukem tepe samozřejmě i do nálad čistě dnešních. Můj dojem polštinou nezasaženého negramoty je ale ten, že to nedělá vůbec hloupě a při podrobnějším hledání na síti ve mě narůstá pocit, že za konceptem této kapely stojí nefalšovaná inteligence.

Vedle toho hudba staví na maximální jednoduchosti vycházející z hospodského folklóru a chcete-li punku, takže při poslechu budete mít vícekrát dojem, že posloucháte punkové Šlapeto. Kapela používá akustické a na nahrávce nijak neamplifikované nástroje - buben, tubu, benjo a další, což může v posluchači uvyklém na softwarově vyrobené produkce naprosté většiny dnešních desek vyvolávat podivnou a nesrozumitelnou reakci. Skladby jsou jednoduché, plné živočišné energie a navzdory jazykové polobariéře lze vytušit, kam kapela cílí.

Ve výsledku má Hańba! své nepopiratelné kouzlo a jistou romantickou poetiku, kterou ale v mnohem větší míře ocení fanoušci v Polsku. Ti zahraniční mají podle mě hodně ztíženou pozici.

// Various Artists - Shattered, Flattered & Covered - A Tribute To Unsane

2017

CD1 - 15 skladeb, 65 minut

CD2 - 17 skladeb, 59 minut

discogs

Název desky je předpokládám všeříkající, takže na své si přijdou hlavně fanoušci Unsane, a pak především zámořské scény (i když nejen jí), kteří budou pátrat po tom, jak ta která jejich oblíbená kapela předělala ten který oblíbený song této hardcore / metalové ikony. Osobně Unsane neposlouchám a z úctyhodné plejády kapel, které se na tributu podílely, znám pouze Cult of Occult, kanadské KEN Mode a švédské Suma. Což není dobrá výchozí pozice.

Tribut je pojat jako hodně ambiciózní projekt, který to dotáhl na 2CD v krásně zpracovaném digipaku, jehož hudební obsah je pestrou přehlídkou přístupů, kapel, kvalit studií a ve výsledku tak působí lehce nesourodým a nevyrovnaným dojmem. Osobně si umím představit poloviční výběr toho nejlepšího a i tak by toho bylo dost, nicméně stejně tak dokážu pochopit zarytého fanouška Unsane, pro kterého budou ty víc jak dvě hodiny zdrojem mnoha zajímavých momentů. Pro mě je to příliš velká porce, ale z úvodního odstavce je snad zřejmé, že už z principu jsem ve špatný čas na špatném místě.