Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Premiéra LLNN / Wovoka

Premiéra LLNN / Wovoka

Jirka D.12.6.2017
Jsou split alba, které se vyplatí sledovat bedlivě a které možná i proti názvu samotnému spíše spojují, než rozdělují. Jedno takové se právě chystá.

Dánská formace LLNN by neměla být čtenářům Echoes neznámá, protože jejich rok nové debutní album Loss jsme tu propírali hned po jeho vydání (ZDE). Pravdou sice je, že celá ta kampaň kolem jeho příchodu na svět nám přišla přeci jen silnější než vlastní materiál, jenomže kdo dneska v rámci žánru nevychází z Cult of Luna?! Na LLNN bylo hodně slyšet, že i oni sami toho slyšeli dost, ale ještě se úplně nerozhodli, jak s tím vším naloží. Od zjevných inspirací k vlastním pohledům? Dost možná ano, každý přece jednou začínal a svůj výraz hledal postupně.

 

Vedle toho Wovoka z Los Angeles jsme na Echoes ještě neměli, jakkoliv by nás snad mohlo omluvit, že i tohle post-metalové kombo patří k služebně mladším (fungují od roku 2013) a zatím toho mnoho nevydali. Kromě demáče debutovali v roce 2015 deskou Saros, která byla podle všeho přijata velmi kladně - ostatně na Bandcamp se můžete mrknout taky.

 

Dnes tedy obě kapely pohromadě, na desce o sedmi skladbách, z nichž šest si na vrub připisují dánští LLNN a jednu, osmnáctiminutovou Traces mají na svědomí jejich kolegové z Kalifornie. Vše v konturách post-metalu a chcete-li i sludge, máte ho mít.

 

Sluší se připomenout, že na Pelagic Records si kromě digipak CD edice připravili i dvě vinylová vydání, první s klasicky černou deskou, druhé s deskou v černo-mosazné splatter divočině. Autorem artworku je pak belgický umělec Ammo.

 

A proč to všechno? Právě dnes má album světovou premiéru, a to i u nás na Echoes. Takže fajn poslech!

 

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 6.3.23 8:48

No nemysli si, že jsem kvůli tomu měl klidné spaní, že jsem ozvěny opět nestihl. Mám dokonce vedle počítače ještě účtenku s vypsanou hudbou, kterou jsem tlačil přes únor. Takže pro velký zájem Yarah Bravo - Love Is the Movement (až do songu Double Trouble jsem nechápal, jak se mi to dostalo do sluchátek, ale zmíněný track točim několikrát denně), Muse - Will of the People (tomuhle nesmyslu jsem se věnoval v recenzi), Sisters of Mercy - Vision Thing (holka - nejzarytější fanynka SOM v Mléčné dráze - mě varovala, že až budu mít potřebu začít s touhle kapelou, ať nestartuju s posledním albem. No kdo jsem, abych někoho poslouchal, když můžu poslouchat něco. Incomiiing!), R.E.M. - Automatic For the People (potřeboval jsem terapeuticky zmapovat všechny ty rádiovky z mýho dětství, nakonec jsem zjistil, že jsou skoro všechny na jedný desce, která je ale na mě fakt moc ucajdaná), John Garcia - John Garcia and the Band of Gold (takhle bych si ty kytarovky představoval. Nic tu není navíc. Lillianu jsem dráždil repeatem celý měsíc jak maniak).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky