Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

// Jirka D.

Prong - diskografie (1988 - 2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps) 

V posledním měsíci jsem si hodně oživoval diskografii Prong, protože s novou deskou jsem byl chvíli nahoře, chvíli dole a pořád jsem ji nějak nedokázal zarámovat do kontextu. S tou aktuální to je třináct alb a hromada muziky, která měla své dobré i špatné dny, ale celkově je to materiál, který si zaslouží respekt. A občas svou chvíli v přehrávači. Nakonec jsem ten kontext našel, ale to už je jiná písnička a jiný text jinde. 

Grant Green - Idle Moments (1964)  ochutnávka

zdroj: LP (# Blue Note ST-84154) 

Uvedl jsem sice desku Idle Moments z roku 1964, ale současně s ní mi ušima běžela ještě Green is Beautiful z roku 1970 a Feelin’ the Spirit z šedesátého třetího. Celé je to pokračování příběhu, který v mém přehrávači začal Kenny Burrell a John Coltrane, tedy snahy naposlouchat si muzikanty, kteří psali historii hudby ještě v době, kdy se rock jako slovo teprve rodilo. Pokud chcete zkusit jazzovou kytaru a někdy vás třeba zaujal právě zmíněný Burrell, zkuste Greena. 

Marthe - Further in Evil (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320 kbps) 

Tahle radost nám dorazila ze Southern Lord Records a zatím se mě fakt neptejte, jestli se mi to líbí. Počáteční závěry ve smyslu “hysterka s neukojeným egem” střídají otázky, zda na tom skutečně něco nebude, protože další a další poslechy přináší jistou shovívavost a snad i pochopení. Čistě objektivně je to falešný bordel nevalné kvality, ale jsou případy, kdy to může dávat smysl. Možná bude tahle deska právě tento případ. Uvidíme. 

Sade - The Best of Sade (1994)  ochutnávka

zdroj: 2LP (#88875180591)

Sade, celým jménem Sade Adu, je britská zpěvačka vydavatelsky aktivní především v druhé půli osmdesátek a začátkem 90. let, což je období, které mapuje právě tahle bestofka. A je to i období, které mi naprosto stačí ke štěstí (stejně jako tahle bestofka), další dvě desky - Lovers Rock (2000) a Soldier of Love (2010) - už jsem nikdy moc nepotřeboval. Oproti výše zmíněné Marthe je tohle samozřejmě balzám, popík a pohoda, do značné míry osmdesátkový kýč, ale proč se někdy trochu nerozmazlit něčím hezkým?

Galen & Paul - Can We Do Tomorrow Another Day? (2023)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: LP (#196587812713)

Odpočinková deska, u které je radost rozpouštět denní starosti. Ostatně David ji ve své recenzi přiblížil velmi dobře, takže víc si přečtěte tam. 

// Victimer

Gruzja - Koniec Wakacji (2023)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: mp3 (320) 

Post-blackové experimenty z Polska, aneb konec prázdnin v podání Gruzja. Šílená deska jak svým obalem, tak svou náplní. Hardcore punk, black metal, hustá elektronika. Může to dělat dojem, jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale Gruzja z toho vychází se ctí. S pokřivenou, samozřejmě. Hodně polštiny, hodně kotrmelců, experimentů, hodně vzteklých vokálů.

Furia - Huta Luna (2023)  ochutnávka

zdroj: flac

V Polsku zůstaneme, nešlo jinak. Nové album Furia = povinnost. A potom co předvedli na svých posledních počinech, taky očekávání všeho možného. No a jsme u toho. Huta Luna je prostě black metal. Syrový, primitivní, melodický. Necelá půhodinka rychlého výplachu a nazdar. Ale bohužel, tím to nekončí. Další půlhodinka patří poslední, ryze experimentální skladbě, které teprve musím přijít na chuť. Takže proč? Proč mi to děláte, polští furianti?

Tsjuder - Helvegr (2023)  ochutnávka

zdroj: flac

Raraši Tsjuder do toho praštili svou ukrutnou severskou silou po dlouhých osmi letech. Tuhle kapelu jsem nikdy neuctíval a spíš ji sledoval z povzdálí. Nové album si ale ordinuji jako pravou norskou medicínu velmi často. Z Tsjuder jde nová energie, nekončící zápal a divoké plameny. Tohle všechno Helvegr pohání. Moc dobré to je.

Runespell - Shores of Nastrond (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

K pohanům Runespell chovám desku za deskou takové vzdálené sympatie. Oni nic zásadního nepřináší, ale poslouchají se moc dobře. Hrají si svůj epický a přitom usedlý pagan black a člověk má tendenci v tom pořád hledat něco hlubšího. A výsledek je stále stejný, Runespell jsou v tomto ohledu trochu obyčejní.

Laster - Andermans Mijne (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Metalová avantgarda Laster už má svoje jméno a nové album mě zaujalo od první chvíle. Nechávám tomu volnost, protože zrovna tento typ alba ji potřebuje. Však ono mi samo vyjeví svá tajná zákoutí. Laster jsou kompozičně zdatní, ohební a mají tuhle muziku v genech. Nizozemsko, chrocht, podivnosti, chrocht, dřeváky, masky, variace, chrocht. 

Gravesend - Gowanus Death Stomp (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Bordeláři Gravesend právě vydali svou druhou desku. Půlhodina stačí, krátké špinavé songy z ulice, směs grindu, blacku a starého deathu. První album mě bavilo, druhé samozřejmě zkouším. Jak dlouho mi to vydrží, to se pozná. 

Wayfarer - American Gothic (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Na koně, lasa sebou, western black Wayfarer je zpět. S Wayfarer se to u nás v redakci trochu bije. Část kapelu velmi rádo, jak albově, tak naživo. Někteří jsou ale skeptičtější. Mezi ně se zatím řadím i já, ale novinku si samozřejmě ujít nenechám. Ale zatím je to, jak jsem psal. Osobně s ležérnějším pojetím kaubojs z Colorada trochu bojuji. Ale jsem stejně v klidu, jako Wayfarer. Vše má svůj čas.

// Sorgh: Ano, nasadil sem ostruhy a už cválám. Zatím to vypadá na dobrou desku.

// Jirka D.: Naživo skvělý.

// Sarapis: Taky už jsem v sedle. Na soudy ještě brzy, ale poslouchá se to samo, baví mě to.

// Bhut

Gautam Buddha - पुनर्जन्म भाग २ (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Syrové, přesto dostatečně atmosférické a ačkoliv buddhistické, tak ne kultovně ohňové. 

Chasmlurk - Chasmlurk (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Jeden z miliardy současných black metalů, který však nezní vyloženě marně. Na zadek si nesedám, ale dokážu si to užít. 

Spiral Shades - Revival (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Doom, trochu psychedelie (ale fakt maloučko), kapička takového toho nezhuleného stoneru a pěkný obrázek na obalu - to vše dělá celkem příjemný zážitek. 

Kurtizány z 25. Avenue - Medium (2002)  ochutnávka

zdroj: mp3 (192) 

Tohle je paráda a skvělej poslech. Ta deska odsejpá svižně, sází hitovky, prostě mě to fakt baví. Docela dlouho mi trvalo nahrávku vyndat z přehrávače. 

// Jirka D.: Svého času mě tahle deska bavila moc.

// Victimer: K25A mám už od raných počátků v devadesátkách hodně rád. Nejvíc asi album 2000? To bylo Maso. Medium taky dobrý, samozřejmě.

Agalloch - Ashes Against The Grain (2006)  ochutnávka

zdroj: CD 

Je podzim a tyhlety klasiky se sami nabízej. Řeknu vám, že mi vydrželo hodinu v kuse poslouchat dokola song Fire Above, Ice Below, což je reálně šestkrát za sebou. Tahle deska nemá jedinou chybku. Nádhera. 

// Jirka D.: Společně s The Mantle to nejlepší z dílny Agalloch.

// Victimer: Na podzimní a zimní dny jednoznačně nejlepší volba. Pro mě je nejvíc srdeční Pale Folklore a po něm hned Ashes…

// Garmfrost

Steven Wilson - The Harmony Codex (2023)  ochutnávka

zdroj: CD

Steven propojuje svůj jedinečný styl s elektronikou tentokrát decentněji než minule. Z alba je cítit klid a pohoda, ale také pochmurné nuance. Skladby jsou vedeny nevtíravou melodikou. Chtěl jsem napsat, že mi chybí jasný hit, ale The Harmony Codex čaruje celistvostí a šarmem, že vytáhnout jeden motiv by mohlo být dost rušivé. Prostě Wilson v plné parádě.

// Jirka D.: Tvrdě spím a nevím o tom. To chci!

// Victimer: Wilson je s Thy Catafalque takový náš Echoes prominent. Nevím proč, ale já oba interprety poslední desky přestávám dávat. Jde to nějak mimo mě.

Taubrą - Therizo (2023)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Tato záležitost mi prakticky ihned rozbušila srdce a zrychlila tep. Zbrusu nový projekt lidí z např. Aara ale také Forgotten Tomb či Malphas slyší na jméno Taubrą sází na bestiálnost, kruté melodie a špičkové muzikanství. Black jako víno!

// Jirka D.: Zní to asi divně, ale souhlas. 

SolNegre - The Spiral Labyrinth (2023)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

SolNegre ve své prvotině The Spiral Labyrinth produkují dřevní death/doom prvotřídní kvality. Jen ten podzim, k němuž by se melancholie díla krásně hodila, chybí dost bolestivě. 

Dark the Suns - Raven and the Nightsky (2023)  ochutnávka

zdroj: flac

Poetika zasmušilých Finů Dark The Suns mě pokaždé baví pouze nějakou chvíli. Tuším, že ani v případě Raven and the Nightsky tomu nebude jinak. Zatím si ale užívám.

Ershetu - Xibalba (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Ershetu je radost poslouchat. Jedná se víc o scénickou hudbu, takový soundtrack k obětním rituálům mayské civilizace, než běžnou metalovou nahrávku. Blackové ostří, screamy a sypačky samozřejmě nechybí. A všemu vévodí Larsův vynikající zpěv. 

Kaunis Kuolematon - Mielenvalta (2023)  ochutnávka

zdroj: flac

Moje první setkání s finskými Kaunis Kuolematon dopadlo nadmíru dobře. Mielenvalta je už čtvrtou deskou a vypadá to na studii i těch předešlých. Pánové mixují melodický death, který je poměrně ostrý s prvky doomu a gotiky. Převážně je to ovšem onen death, co určuje celkovou náladu.

// Sarapis

Steven Wilson - The Harmony Codex (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3

Nového Wilsona vstřebávám sotva pár týdnů a ještě to bude fuška. Proměnlivé album zdůrazňuje Wilsonovu pozici svobodného volnomyšlenkáře, který si tvoří, co mu zrovna slina na jazyk přinese. Něco na způsob Bowieho, Gabriela nebo tak nějak. Posledními deskami k této sféře Wilson směřuje, teď se s tím musíme my posluchači jenom poprat. Z větší části to začíná fungovat, občas ale obhlížím prázdné stěny a uniká mi význam. Zatím mám nejradši titulní věc, kde se toho paradoxně děje skoro nejmíň. Chce to poslouchat a myšlenky nechat plavat volným stylem.

Furia - Huta Luna (2023)  ochutnávka

zdroj: bandcamp, mp3

Kluci z Furia zase jednou roztočili kolo štěstí, které jim visí ve zkušebně na zdi a s napětím a pobavením sledovali, kde se šipka zastaví tentokrát. “Nahrej půl desky jenom sypačkou a pak tam jebni nějakej dlouhej experiment”. Hmm …, žádné terno, ale mohlo to být i horší, řekli si. “Nahrej živák v kabině traktoru” bylo hned vedle. Nakonec si přece jen užili hodně srandy a už se těší, co si vytočí příště. Je to svérázná hra, to se musí nechat, ale poslední dva výsledky této metodiky mě moc neoslovují. Nebo přinejmenším zatím ne. Album Księżyc milczy luty (2016) pro mě tak nadále zůstává poslední opravdu excelentní deskou této originální skupiny.

Sorcerer - Reign of the Reaper (2023)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Švédové Sorcerer se vcelku rychle vymanili ze sevření svého podzemního statusu, prolomili brány mainstreamu skvělým albem The Crowning of the Fire King (2017), aby se pak adaptovali na pravidla hry deskou Lamenting of the Innocent (2020), i s některými zápory, které s sebou nejvyšší patra mnohdy přináší. Např. sterilní produkce pro masy nebo přepálená stopáž. Žhavá novinka Reign of the Reaper je svým rozsahem střídmější, paradoxně to ale moc nepomohlo, neboť stejně na ní pár vycpávek nacházím. Doom metal s výborným vokálem Anderse Engberga se nemění, opět občas zahraje na hardrockovou notu a blýskne se hitovým refrénem. Aby to fungovalo, musí být skladby silné. Což zatím vnímám tak na půl.

Gravestone - Creating a Monster (1986)  ochutnávka

zdroj: youtube

A jedna vykopávka na závěr. Album, které by v soutěži o nejhorší obal všech dob určitě dosáhlo na bednu, možná i na tu nejvyšší. Obsah disku má ale úplně jiné ambice. Acceptovský heavy metal poplatný době vzniku se neztratí ani dnes, kdy je ostatně renesance této estetiky v plném proudu. V mém kovovém srdci má místo především předchozí deska Back to Attack (1985), ale když jsem se nedávno proposlouchal až k tomuto monstru, musel jsem uznat, že měl Udo Dirkschneider tenkrát kliku, když si mohl Mathiase Dietha stáhnout k sobě do U.D.O. Protože ten kluk to měl v sobě!

// Sorgh

In Vain - Currents (2018)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: CD 

Album je mixem příjemné melodiky a tvrdého kovu. Taktéž dávka progresivních nálad se tu vyskytuje, takže je to takový eintopf v placce. Při dlouhém čekání na novinku nezbývá než projíždět tyhle už staré klenoty.

// Sarapis: Od In Vain poslouchám právě jenom Currents, svého času mně to sedlo a tak nějak mně to od nich stačí. Jak říkáš, mix příjemné melodiky a tvrdého kovu je to, pro co si na Currents chodím.

// Victimer: Taky výborná volba pro zkracující se dny. In Vain = už klasika.

Solefald - Norron Livskunst (2010)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Nevím, jak jsem si na ně vzpomněl, ale už je to kurva dlouho co jsem si Solefald pustil. Tohle album je oproti starým deskám hodně poslechové a mohli by jej přijmout i ti, co tuhle hudbu doposavaď nemuseli. Samozřejmě je to pořád nevšední hudba. 

// Jirka D.: Tohle jsem neslyšel celou věčnost, a přitom o tom kdysi psal…

Kandar - Cluster Headache (2020)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Hudbu, na které se podílí Topi, já můžu. Sice se píše, že je to zase grind, ale já tam naštěstí slyším hodně deathu. Zvuk je hluboký, žádné kvičení a opět taková originální atmosférka. Těším se na novinku.

The Beatles - Rubber Soul (1965)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Hudba pro pamětníky. Vytáhl sem to díky Murakamiho Norskému dřevu a sjel to hned několikrát. Je tady několik opravdu skvělých songů.

Vintersorg - Visions From The Spiral Generator (2002)  ochutnávka

zdroj: mp3

Další vykopávka, kterou bylo nutné oprášit. Vynikající dílo, které zobrazuje progresivní posun kapely Vintersorg. Naprosto zapadá do doby, kdy vycházely podobné věci od Arcturus, Solefald nebo Borknagar.

// Lomikar

Korn - Take a Look in the Mirror (2003)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Střední škola, objevování kytarový muziky a moje první Korn. Ach ta pohádka mládí. Měl jsem tendence se do budoucna kapelám typu Linkin Park či právě Korn z tohoto důvodu vyhýbat, abych si nešlapal po pubertě, ale mně přijdou po těch letech snad ještě lepší. Neříkejte mi, že ta struna na tý base tu nemá v průměru tak centimetr podle zvuku. 

// Jirka D.: Fieldy místo strun používal gumu od trenek haha. Za mě už slabší KoRn, trochu šablonovití a s nejlepšími léty za sebou.

Rocky Horror Picture Show OST (1975)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320)

Sladký transvestita Frank'n Furter z planety Transylvania a jeho strašidelný cirkus pod velením Richarda Hartleyho je kultovní plným právem a aplikace několikrát do roka je jedním z prostředků, jak to tady na tom světě vůbec přežít. Několikrát do roka navíc máte možnost okusit živý shadowcast filmu v pražském kině Aero, pokud máte odvahu. Frank totiž sice není “much of a man in the light of day, but in the night he is a hell of a lover!” (Jako u mnoha případů upozorňuji, že existuje jen jeden Rocky Horror Picture Show!)

BIG|BRAVE - nature morte (2023)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Jedna z desek, který jsem se chystal tenhle měsíc recenzovat než se mi rozjebal přehrávač. Mám za sebou tedy zatím jeden poslech, u kterého se nemohu zbavit pocitu, že tohle je regulérně kapela čisto pro živý projev. 

Godspeed You! Black Emperor - Luciferian Towers (2017)  ochutnávka

zdroj: mp3 (320) 

Luciferian Towers si stihli za těch 6 let své existence vybudovat patrně doživotní pozici jedné z Lomikarových nejdůležitějších a nejvíce určujících desek, co jich na světě je. To prostě člověk pozná tak nějak vnitúrno. 

// Symptom 

Cloudkicker - Woum (2015)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Strohý, lehce hypnotický, ale taky dobrý instrumentální post-rock.

Tenhi - Valkama (2023)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Mimořádně dlouhé a usedlejší album plné pravého finského neo-folku.

Hexvessel - Polar Veil (2023)  naše recenze vč. ochutnávky

zdroj: bandcamp

Údernější podoba finské lesní psychedelie.

Explosions In The Sky - End (2023)  ochutnávka

zdroj: bandcamp

Osvědčená značka post-rockového světa.