Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jirka D.  //

The Tiger Lillies - Lulu: A Murder Ballad (2014)  ochutnávka

Zvláštní deska, zvláštní hudba. Moje první setkání s tímto uměleckým triem (slovo kapela mi nějak nesedí) patří k příjemným zjevením poslední doby a jde vlastně o doporučení jednoho věrného čtenáře. Temná a velmi silná groteska, trpělivost a otevřenost - to jsou hesla dne.

Karnivool - Assymetry (2013)  ochutnávka

Jeden z návratů do loňského roku, který mi roste pod rukama. “Assymetry” si mě získává stále víc a nepopírám, že velkou měrou je tím vinen bubeník, který jako kdyby nahrál svoje party pro úplně jiné album a až dodatečně ho ostatní vzali na milost pro tuhle desku. Ta rafinovanost mě baví.

Frank Zappa - You Are What You Is (1981)  ochutnávka

Desky od Zappy se mi na gramofonu objevují nejen pravidelně, ale i stále častěji. “You Are What You Is” je Zappova pátá (dvoj)deska roku 1981 (celkově asi třicátá čtvrtá ), ale především výborný žánrový koktejl - mistrovsky složený a mistrovsky zahraný. A tradičně deska plná humoru a satiry. Zappa v žlutém triku a růžovém županu dnešní době chybí moc.

Sólstafir - Ótta (2014)  ochutnávka

Po “Svartir Sandar”, předchozí “Köld” a loňském koncertu byla očekávání veliká, nepopírám. Zatím nedokážu zodpovědně říct, zda byla či nebyla naplněna, v mnoha místech mě novinka baví hodně, v některých mám dojem, že se tak trochu plácá a neví kudy kam. Dám si načas, učím se nespěchat.

Yes - Heaven & Earth (2014)  ochutnávka

Málem bych na tuhle novinku zapomněl a byla by to škoda. Je sice pravda, že těžiště Yes leží úplně někde jinde a že doba patří jiným, ale na druhou stranu si album vedle fanoušků, kteří stárnou společně s kapelou, může získat i fanoušky nové nebo prostě jen mladší. “Heaven & Earth” je muzika pro radost, muzika, která už nemusí nikomu nic nedokazovat, muzika, která prostě je. A to mi stačí.

Victimer //

Red Hot Chili Peppers - I’m With You (2011)  ochutnávka

Redhotí rodinu mám rád, ať vydá jakékoliv album. Někdy je moje náklonost vřelejší, někdy to tolik nefunguje, ale i tak jde o sympatii do konce života. Posledních pár dní jsem se dost věnoval desce, kterou jsem v době, kdy vyšla, trochu ignoroval. A zase to, i přes tradiční výhrady, ladí. Jsem holt s nimi a oni se mnou. Jsme spolu.

Karma To Burn - Arch Stanton (2014)  ochutnávka

Vyloženě poslechovka na kolo. První song tlakuje a nutí přidat, ale pak tempo a zaujetí trochu opadá. I tak jde o oblíbenou věcičku, po které sáhnu velice rád za každých okolností. Co taky chcete vymýšlet za šílenosti, když jste bez vokálu a zatíženi na stoner? Já, jako kameník na volné noze, jsem docela spokojen.

Ministry - Psalm 69 (1992)  ochutnávka  naše "retro" recenze

Naprostý vrchol tvorby strýčka Ala a industriální řezničiny kompletně. Takové album se objeví jednou za deset let a vy se od něj ani po dvaceti nemůžete odtrhnout. Víc netřeba dodávat, dopady jsou naprosto devastující. Kult!

Katatonia - Discouraged Ones (1998)  ochutnávka

Jedno z alb, které chci také přidat do naší rostoucí sbírky retro recenzí. Přišel jsem k němu v době jeho vydání tak nějak s odstupem a nedůvěrou, ale dostalo mě. Jednoduchá, depresivní, ale plně učinkující rockovka, která poprvé naplno rezignuje na cokoli nutně metalové, i když ozvěny tam jsou. Deska vložená někam mezi zbytky tvrdší zadoomanosti a rockující energie ve hře na schovávanou mezi stíny. Vedle toho taky cítím otisky grunge z druhé strany oceánu a toho hnusného světa kolem celkově. Vedle “Viva Emptiness” zřejmě mé nejoblíbenější dílko od Katatonia.

Blackmill - Miracle (2011)  ochutnávka

Šel jsem takhle kolem poledne na pokec za kolegou v práci a v kanclu mu hrála příjemná, odpočinková hudba. Na otázku o co se jedná, odpověděl, že o chlápka co si říká Blackmill, komponuje od raného dětství, produkuje atd., asi další Mozart.... Ovšem pořídil jsem si to. Takže, když vypínám, ale ne úplně, je tu tento chlápek a já se na vlnách chilloutu a dubstepu posouvám kamsi za hranici všedního vnímání. Polospánek vítězí.

Sarapis:

Cinderella - Night Songs  (1986) ochutnávka

Zatímco z obalu této desky naskočí mnohým soudným lidem kopřivka, obsah alba zdaleka takto extravagantní není. Charakteristický chraplák Toma Kiefera tomu všemu vede a v prvních chvílích úvodního songu ani nevzbuzuje obavy, že by se řešily dámské kalhotky nebo vůbec věci, které často vedou k pohlavním nemocem. Cinderella má drajv, který jí mnoho kolegů ze stejného stylového odvětví může jen zženštile závidět. A co jenom drajv, taky parádní hity - Shake Me, Nobody's Fool, Somebody Save Me, a to není úplně všechno. Prostě kvalitní hard rock, kterým Cinderella započala svoji kolísavou cestu slávy.

Dio - Last in Line  (1984)  ochutnávka

Táborák, praskající pryskyřice, prskající tuk ze zpoceného špekáčku, orosený lahváč, šumění řeky z povzdálí a malý velký zpěvák v dramatickém přednesu svých hudebních vizí. Tak nějak jsem se měl minulý víkend. Bylo to božské.

Pantera - Power Metal (1988)  ochutnávka

A v osmdesátých letech nakonec zůstanu. Kvůli albu Pantery, na němž poprvé představil svůj výbušný projev Phill Anselmo. Kromě svého typického ostrého hlasu zde dost využívá i poctivý heavymetalový ječák (taky řádně přiostřený) a je to panečku dynamit v hrdle ve všech směrech. Ne všechny skladby mají nadstandardní kvalitu, ale velká část alba je prudce poslouchatelná, tedy pro nadšence osmdesátých let jako jsem já. Za nejvýraznější skladby považuji "Rock The World", "We'll Meet Again" (nejmelodičtější kousek) a "Hard Ride", ty mám úplně nejradši.

Bodin  //

John Garcia - John Garcia (2014)  ochutnávka

Je mi jedno, jaké jsou poměry mezi Garciou a Hommem. Jedno je jisté, a to že debutní album Johna Garcii je na světě. Deska rocková, s chytlavými skladbami, která se moc dobře poslouchá.

YOB - Clearing the Path to Ascend (2014)  ochutnávka

Koncem srpna vychází nové album těžkotonážním doomerům YOB a já si tohle album s předstihem opatřil a naposlouchal. Těžká kytara, hutné bicí a paralyzující přednes zpěváka Mikeho Scheidta mě dostává do kolen. Určitě palec nahoru za tohle dílo.

Death Penalty - Death Penalty (2014)  ochutnávka

Cathedral před pár měsíci oznámili svůj někalikoterý odchod ze scény a já očekával kudy povede cesta hudebníků z této kapely. Kytarista Gaz Jennings si přibral k sobě pár dobrých hudebníků, za mikrofon postavil děvče Michelle Nocon (ex-Serpentcult) a jako výsledek je na světě nová kapela Death Penalty, které vyšlo debutní stejnomenné album. Prvotina silně načichlá tradičním doom metalem mě začala bavit hned po prvním poslechu. Nahrávka s precizní hrou kytary a výborným zpěvem potěší třeba milovníky trošku podobných Avatarium.

Cathedral - Forest of Equilibrium (1991)  ochutnávka

Srdcová záležitost! Prvotinu britských Cathedral není třeba představovat. Tímhle albem  vlastně začala dlouhá cesta těchto stoner/doomových veteránů. Miluji falešný zpěv Lee Doriana!

Arvo Pärt - Da Pacem (2006)  ochutnávka

Ale ano. Občas si po večerech poslechnu i vážnou hudbu. S estonským skladatelem Arvo Pärtem jsem se seznámil před několika léty a jeho hudební díla jsou pro mě balzámem na duši.

Bhut  //

Monarch - Sabbracadaver (2014)  ochutnávka

Nebezpečně chorá záležitost. Nemocná a přitom tolik osvěžující. Tři skladby na ploše cca 45 minut. Tahle deska dýchá chorobnými nemocemi a zároveň dodává jiskřičky naděje. Dlouhý čas spolu trávíme a ještě se rány nezhojily. Jen tak rychle se však neopustíme.

Anorexia Nervosa - Redemption Process (2004)  ochutnávka

Srpnové dny jsem trávil po boku všech řadových desek zhoubné nervní anorexie. Symfonický metal v pravém slova smyslu! Takhle si jej představuji, takhle jej žádám. Žádné kňourání a srdceryvné výlevy melancholických melodií. Jasný útok a gradující smyčce dodávající dramatičnost. Trojice alb Drudenhaus, New Obscurantis Order a Redemption Process jednoduše patří mezi zlaté vrcholy symfonického metalu obecně.

Infection Code - La Dittature Del Rumore (2014)  ochutnávka  naše recenze

Nečekal jsem, že nad touto promo nahrávkou strávím tolik minut. Vše důležité jsem již zmínil v recenzi. Teď jen doplním, že album funguje jako silný destilát: nakopne při prvním polknutí, proměňuje barvy během působení a jemným gradujícím ocasem proces uzavírá. Jsem fascinován.

The Prodigy - The Fat Of The Land (1997)  ochutnávka

Sakra toto letí. Ani se mi nechce věřit, že hity jako Smack My Bitch Up, Breathe nebo Firestarter už mají na krku existenci 17 let. Dřív jsem Prodigy obdivoval, pak zájem trochu uvadl a dnes se k nim opět vracím. Průkopnická hudba, vypracovaná do nejmenšího detailu. Toto album tu energii v sobě má napořád.

Fatboy Slim - You’ve Come A Long Way, Baby (1998)  ochutnávka

Tady bych mohl napsat něco podobného jako u Prodigy. Fatboy Slim udělal z 1000 desek jedinou a nadobro se tak zapsal po bok tvůrců chytré elektronické hudby. Respektive tohle je ještě v toleranci, kterou jsem na poli elektronické hudby schopen udržovat. Jak tak nad tím přemýšlím, tak od těch dob nikdo s ničím tolik oslovujícím už patrně nepřišel. Skrillex mne nechává chladným… jsem už takový...

Garmfrost  //

Empyrium - The Turn of the Tides (2014)  ochutnávka

Pro mě jeden z horkých adeptů na desku roku. Krásné melancholické plochy s pseudooperním barytonem a krátkým havraním vstupem malují poetické obrazy plné duševního přesahu a vhledu.

Reverorum ib Malacht - De Mysteriis Dom Christi (2014)  ochutnávka

Dílo, které si kacířsky ukradlo název jedné z nejkultovnějších desek black metalového světa, je její naprostý protipól. Křesťanský black metal neuznávám a nerozumím jeho důvodům k existenci. Nicméně nová deska švédských konvertitů Reverorum ib Malacht je beze zbytku majstrštyk, který zaslouží veškerou pozornost každého příznivce děsivého black ambientu. Album vychází v různých verzích a jediná ukázka, která je volně k poslechu (zatím) je z MC verze. Žánrově se pak jedná o to, co nabízí i CD vydání. Tedy mysteriózní temné dílo.

Opeth - Pale Communion (2014)  ochutnávka

Co bylo slíbeno, je splněno. Kapela prozrazovala, že nová deska bude pokračovat tam, kde Heritage skončila, jen v přístupnější formě. A přesně tak tomu je. Parádní retro artová jízda plná skvělých nápadů a geniálních výkonů. Asi už nebudu řvát nadšením jako u Still Life nebo Blackwater Park, ale Opeth nadále zůstávají mezi mými absolutními top kapelami.

Abigor - Leytmotif Luzifer (2014)  ochutnávka

Rakouská legenda nám ukazuje, jak má vypadat moderní black metal. Tedy zuřivý, hrdý na své kořeny a zároveň s vášní v srdci hledět směle do budoucnosti. Akordy řádně zprohýbané, rychlost závratná a satanismus stále ryzí. To jest Leytmotif Luzifer.

Moon - Clavicula Nox (2014)  ochutnávka

Další výborný představitel temné ambientní větve obskurního black metalu přichází až z Austrálie. Zběsilá rychlost se málokdy zlomí do dlouhých pomalých ploch, ale nebojme se, že nás kapela bude chvíli nudit. Pod slupkou podzemního hluku plného kláves se ukrývá ještě barevnější sbírka než tomu tak bylo v případě předchozího alba The Nine Gates.

Sorgh:

Pink Floyd - Obscured By Clouds  (1972)  ochutnávka

Moje oblíbené “floydí” období. Tenhle soundtrack, který obstojí i jako samostatné album, mi teď zpříjemňuje skoro každou chvíli, že ani nemám chuď poslouchat nic jinýho.

Opeth - Pale Communion (2014)  ochutnávka

Teda skoro nic jinýho. Tohle je příjemná věc, lehčí než předchozí Heritage, ale stále si musím zvykat na novou tvář Opeth. Naštěstí velice příjemnou.

Porcupine Tree - The Incident  (2009)  ochutnávka

Další výborná věc a důvod, proč teď míň poslouchám metal.

XIII. Století - Ztraceni v Karpatech  (1998) ochutnávka

Tahle kapela mě po jisté a krátké období silně zajímala. Rád jsem si zavzpomínal u této řadovky i následujícího výběru Karneval. Má to sílu a charizma.

Ketha - 2nd Sight  (2012)  ochutnávka

Tihle trotli mě teď berou nejvíc. Mazec, šílenství a experimentální orgie z Polska. Zcela jiná liga než mlíko a sýry.