Článek: Soutěž o vstupenku na Opeth

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

Soutěž o vstupenku na Opeth

redakce16.10.2014

Na konci října čekáme koncertní událost podzimní sezóny, ale víme, jsme snílci. Opeth přivezou svou aktuální a výbornou desku „Pale Communion“, která stále rezonuje napříč naší redakcí (až na jednu výjimku), a pevně věříme, že nejen v ní.

Na stránkách Encyclopedia Metallum mají Opeth stále svůj profil a minimálně do alba Watershed naplňovali skutkovou podstatu této internetové databáze celkem bez problému. Jejich přínos metalové hudbě lze jen stěží vměstnat do několika vět a prosté označení progresivní death metal naprosto nemůže obsáhnout to, co družina kolem Mikaela Åkerfeldta dokázala. Přeháníme? Možná někdy zkusíme spočítat, kolik fanoušků metalové muziky by přísahalo na některou z trojice desek Still Life – Blackwater Park – Deliverance, ale třeba i na hutnou zatěžkanost My Arms, Your Hearse, novější tvář Ghost Reveries nebo na úplné počátky v podobě Orchid, protože už tam bylo znát, že se rodí něco velkého.

Při zpětném pohledu bylo setkání Åkerfeldta se Stevnem Wilsonem zcela osudové a pro následné kroky Opeth zásadní. Wilson naprosto přesně vytušil, že hranice death metalu jsou téhle kapele úzké a že v Åkerfeldtovi dříme velký hudební potenciál, který ostatně už v počátcích Opeth dokazoval na každém novém albu a který vrcholil v roce 1999 na Still Life. Počínaje deskou Blackwater Park usedl Wilson na židli producenta, současně se podílel na zvuku desek a podstata Opeth doznala opět nového rozměru. Tahle spolupráce vydržela ještě následná dvě alba – sourozenecká dvojice Deliverance a Damnation – aby posléze Åkerfeldt vyzkoušel služby věhlasného Jense Borgena.

Åkerfeldt & Wilson

Albem Watershed z roku 2008 končí metalová historie Opeth a s následnou deskou Heritage se nejen objevuje opět Steven Wilson, ale především se zásadně proměňuje výraz Opeth, který se ohlíží nazpět k prog rockovým kapelám 70. let. Hudební spolupráce Åkerfeldta s Wilsonem se tvorbou Opeth line jako zlatá nit a není proto divu, že oba hudebníci vytvořili i svůj vlastní hudební projekt Storm Corrosion, jehož naturel leží někde mezi prog rockem, psychedelií a experimentem, a pod jehož jménem zatím vyšly dvě desky vyšla jedna deska.

Letošní album Pale Communion ztvrzuje cestu nastolenou na Heritage, jen působí o něco přímočařeji, energičtěji a na první poslech přístupněji. Na nahrávce víc než kdy jindy exceluje Martin Méndez společně se služebně nejmladším členem souboru Joakimem Svalbergem, jehož klávesové rejstříky posouvají výraz kapely zase o kus dál. Dlouho bychom mohli psát i o tom, jakým způsobem se změnil přístup ke zvuku a jak budete v dnešní hudební produkci těžce hledat obdobu, ale tím bychom se nedostali k soutěžní otázce ani příští týden. Od koncertu Opeth lze čekat hodně, protože právě tuhle kapelu lze v současnosti považovat za jeden z nejživotnějších souborů vzešlý z metalové scény. Přídomek progresivní je tentokrát zcela namístě.

A teď už konečně soutěžní otázka, jejíž správné zodpovězení jednomu z vás přinese vstupenku na koncert Opeth, který se uskuteční 29. října v pražském klubu Roxy:

V článku jsme záměrně uvedli jednu nepřesnost, která je pro znalce kapely do očí bijící. Jaká to je?

Nehledejte žádné záludnosti nebo překlepy, jde skutečně o jednoznačnou dezinformaci. Správné odpovědi společně s celým vaším jménem nám pište na redakční mail ahoj@echoes-zine.cz do středy 22. října včetně.

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!