Článek: The Dillinger Escape Plan soutěž

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

The Dillinger Escape Plan soutěž

Victimer30.9.2013

THE DILLINGER ESCAPE PLAN koncertují po Evropě. A fakt, že neminou ani naši republiku, má v tuto chvíli jedno velké plus. Máte zájem o vstupenku na jejich koncert? Tak pojďte do toho, s námi máte tu možnost.

THE DILLINGER ESCAPE PLAN. V moderně extrémní muzice zásadní pojem a bezpochyby jedna z kapel, která umí svým progresivním přístupem dokonale zaujmout. Rok 1997 jako vznik kapely v domovském New Jersey se dnes jeví jako téměř neuvěřitelný. Na kontě lze napočítat pět alb, z nichž to poslední "One of Us Is the Killer" vyšlo teprve před nedávnem, přesněji v polovině května. Pět alb, které chtě nechtě musíme v době svých vydání pojmenovat jako ta nejočekávanější (nejen) ve svém ranku. Pět nahrávek určujících hudební vnímání okolí se sakra nastraženým sluchem.

Album od alba klidnější a přemýšlivější kapela, která do své tvorby umí zakomponovat nejeden jazzový feeling, nejeden čistý vokál a chuť experimentovat, se zdá, je stále větší. Přitom jsou to pořád oni, ten vytříbený masakr. A jsou to právě tihle THE DILLINGER ESCAPE PLAN, kdo k nám v nejbližších dnech zavítá na návštěvu.

Na tu ostravskou se chystáme. Ano, a pro vás máme další soutěž. Ve hře je jeden lístek na libovolnou zastávku, výběr mezi Prahou, Bratislavou a Ostravou je na vás. Co pro to udělat? Následující krok je prostý, stačí odpovědět na naši, tentokrát velmi jednoduchou otázku:

Na jaké nahrávce The Dillinger Escape Plan se v roli hlavního vokalisty objevil Mike Patton?

Svoje odpovědi společně s celým svým jménem a koncertní zastávkou, na kterou bychom měli lístek směřovat, posílejte do konce týdne na náš redakční email: ahoj@echoes-zine.cz

FB event

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Fast-ner / 27.2.20 13:51

Vezmu to velice zkratkovitě přes hodnoty DR z MP3 / 320kbps. Vím, není to úplně směrodatný, ale i tak dostatečně vypovídající. Zde se kapela posunula na průměr šest. Na Budhovi jsou dvě skladby, který jsou na hodnotě pět a jde to slyšet, že tam něco hraje ještě míň, respektive víc. To, že kapela přešla z totálně přebuzený produkce (DR 3 a 4) trpící naprosto všemi nešvary proti kterým loudness war jde, na něco relativně poslouchatelnýho bych asi neprezentoval jako nějaký prozření v rámci loudness war nebo obecně v rámci jakékoliv „dynamiky“ zvuku v rámci metalu, protože ta nahrávka stále stojí na opačný straně spektra. Momentálně je trend takovej, že dost nahrávek je na DR 7 (už i Rutan si dal, zdá se, říct). Takže v rámci atmosferickýho metalu je DR 6 stále „krásně“ ořízlá nahrávka, která není přebuzená za hranici poslouchatelnosti. Mně osobně by třeba zajímalo, jak se kapela poučila směrem k vinylovému vydání. Spousta lidí to nepozná, nedocení, ale to si myslím, že je druhořadá věc a na jinou diskuzi. Ohledně dynamiky. Nový Ad Nauseam bude nahrávka, kde se o nějaké dynamice a přirozeném zvuku půjde bavit. Ale třeba i "raw master by Trey" posledních Morbid Angel je vlastně velice povedená věc.