Článek: The Dillinger Escape Plan soutěž

OZVĚNY

/ zpátky na seznam článků

The Dillinger Escape Plan soutěž

Victimer30.9.2013

THE DILLINGER ESCAPE PLAN koncertují po Evropě. A fakt, že neminou ani naši republiku, má v tuto chvíli jedno velké plus. Máte zájem o vstupenku na jejich koncert? Tak pojďte do toho, s námi máte tu možnost.

THE DILLINGER ESCAPE PLAN. V moderně extrémní muzice zásadní pojem a bezpochyby jedna z kapel, která umí svým progresivním přístupem dokonale zaujmout. Rok 1997 jako vznik kapely v domovském New Jersey se dnes jeví jako téměř neuvěřitelný. Na kontě lze napočítat pět alb, z nichž to poslední "One of Us Is the Killer" vyšlo teprve před nedávnem, přesněji v polovině května. Pět alb, které chtě nechtě musíme v době svých vydání pojmenovat jako ta nejočekávanější (nejen) ve svém ranku. Pět nahrávek určujících hudební vnímání okolí se sakra nastraženým sluchem.

Album od alba klidnější a přemýšlivější kapela, která do své tvorby umí zakomponovat nejeden jazzový feeling, nejeden čistý vokál a chuť experimentovat, se zdá, je stále větší. Přitom jsou to pořád oni, ten vytříbený masakr. A jsou to právě tihle THE DILLINGER ESCAPE PLAN, kdo k nám v nejbližších dnech zavítá na návštěvu.

Na tu ostravskou se chystáme. Ano, a pro vás máme další soutěž. Ve hře je jeden lístek na libovolnou zastávku, výběr mezi Prahou, Bratislavou a Ostravou je na vás. Co pro to udělat? Následující krok je prostý, stačí odpovědět na naši, tentokrát velmi jednoduchou otázku:

Na jaké nahrávce The Dillinger Escape Plan se v roli hlavního vokalisty objevil Mike Patton?

Svoje odpovědi společně s celým svým jménem a koncertní zastávkou, na kterou bychom měli lístek směřovat, posílejte do konce týdne na náš redakční email: ahoj@echoes-zine.cz

FB event

DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 20.2.18 8:26

Jako pořád to jsou ceny Anděl. Předávání hudebních cen má vždycky tu specifiku, že s nimi není ve výsledku spokojený vůbec nikdo. Jinak v současné době hudební distribuce a přístupu je Anděl taky už jen takový nešťastný topící se, který plácá do vody a snaží se udržet co nejdéle nad hladinou, ačkoli ví, že už to má prostě spočítaný. Pozitivista ve mně řekne, že můžeme být rádi, že vůbec nějaké žánrové ceny jsou, když pak člověk vidí, jak hlavní kategorie neustále ovládají marasmy jako Chinaski, Kryštof či Petr Kolář (kdo vůbec vybírá hlavní kategorie? Mainstream osvědčení hudební kritici? Kdo to jsou?). Jinak ono spojení oněch žánrů dohromady do jedné kategorie dává smysl s tím, jak čile různé hudební tvary fúzují prostřednictvím všemožných projektů, které se nebojí překračovat hranice a propojovat zdánlivě nepropojitelné. Navíc rušení speciální kategorie pro ska & reggae bylo nabíledni, protože to nejsou hudební žánry, nýbrž diagnózy.