Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Tuzemská kolekce 16

Tuzemská kolekce 16

Bhut5.1.2025
Pohled do vybraných posledních přírůstků z CZ scény do polic, aneb co nového z tuzemské scény u Bhuta doma a proč o tom hovořit.

Říjen a listopad ještě neřekli své poslední slovo. Teď budou nabíledni kompaktní disky, což je pro mě osobně formát zcela zásadní, určující, převažující a dominantní. Nebudu jej nazývat královským ani nijak dehonestujícím. Je to solidní a poctivý kus každé kapely. Tak tady máte drobný výčet mých nejnovějších kousků a postřehy k nim, které byste měli znát, než si je pořídíte (pokud dosud váháte).

 

// Master’s Hammer – Finished!

 

Na rovinu říkám, že jsem zklamaný. Jeden z důvodů je to, že už to samé vlastně mám, protože mám kompilaci Demos. To je stejný trojdisk s na chlup stejným obsahem. Rozdíl je hlavně v samotné edici, která má hezčí obal a bohatší booklet, jenže… No, ona je to vlastně taková malá brožura a sama edice je spíše digibookem než digipakem. To proto, že je uvnitř rozsáhlý rozhovor s Františkem Štormem, ale ten je pouze v angličtině. A odtud pramení moje největší rozhořčení. Ten český překlad mi tu prostě fakt chybí. Takže kdo máte Demos., nekupujte Finished!, je to zbytečné. Ale co, když můžu mít tři CD verze Ritualu a dvě CD verze Jilemnickýho okultisty, tak dvě CD verze demáčů mě nezabijou.

 

// edice
// ukázka

 

 


 

// Stíny Plamenů – První přívalový úder

 

Tohle jsem koupil, jak nejrychleji jsem byl schopen hned po oznámení, že je to venku. No a vlastně jsem si to vůbec nepustil a jak šel čas, tak se k tomu ani nevrátil. Takže jsem se vlastně i překvapil, že to mám a sám sebe nechápu, jak je to všechno možný. Vždyť právě Stíny Plamenů jsou pro mě osobně dost zásadní kapela, neboť sehrála veledůležitou roli v mém pubertálním objevování metalových odnoží a kapele (respektive Morbivodovi) tak vděčím za to, že mě svou hudbou vlákali do osidel black metalu. Dodnes vidím, jak ve škole žhavým internet a studuji tuhle kapelu, poslouchám uploadnuté demo snímky a furt cítím a slyším horký dech počítačové učebny s tehdy novými stroji s černým lesklým povrchem a ikonickým kopečkem windows XP na ploše. Takže proč to opomnění? Nevím, možná proto, že sám sebe nějak nedokážu zpomalit a furt se někam řítím… což mi zase připomíná, že bych měl 17. 12. oslavovat druhé narozeniny, jelikož se mi do hlavy vepsal hnusný zážitek z D5, ale to sem teď nepatří. Takže slibuji, že Stíny ještě prověřím.

 

// edice
// ukázka

 

 


 

// Decompose To Ashes – Pod plameny severu

 

Na Decompose To Ashes už jsem se podíval, a ačkoliv CD přišlo jako nabídka promo, tak o povídání o téhle nahrávce jsem měl jasno již delší čas předtím. Ta muzika mě prostě oslovila a poslechy na bandcampu se vrstvily. Pořízení CD tak bylo v plánu tak jako tak. Jako zajímavost uvedu, že disk vyšel u labelu japonského vydavatele Hidden Marly Production, což se odráží v tom, že u CD je tzv OBI strip. Takový drobný detail, jenže jak to skladovat? Takže lístek mám uložený mezi podobnými archiváliemi, hned vedle stejné záložky od Grave Digger. Booklet a celá grafika je zajímavě potemnělá, a to až do té míry, že je téměř nečitelná. Chce to trochu badatelský přístup a možná i součinnost s internetem. Ale jinak všechno fajn.

 

// edice
// recenze včetně ukázky

 

 


 

// Sator Marte – Omnicide

 

Musím říct, že mě ke koupi dokopala hlavně kolegova spolupráce s kapelou. Tedy kombo recenze + rozhovor. Takže čtěte poznatky tam a pak si to tak kupte. Je to klasické CD, které je sice co do bookletu trochu slabší (no, je to jen rozevírací dohromady čtyřstránkový obal), ale hudba to dohání vrchovatě.

 

// edice
// recenze včetně ukázky

 

 


 

// Avenger – Minster Of Madness / The Black Zone

 

Nic víc, než doplnění sbírky demáčů v CD verzi. Důstojná edice se vším, co je třeba. I fotka v ikonickém svetru nechybí. Povinnost pro fanoušky kapely.

 

// edice
// ukázka

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 28.2.20 9:04

Ano, opravdu netrháme rekordy v DR :D. Můj názor je, že extrémní plochost dynamiky je jen z mnoha faktorů, které dělají dojem z nahrávky. A některé fakotry spolu navíc úzce souvisí a jejich efekty se sčítají. Asi jako když přesolíte jídlo, kde jste navíc nahradili gorgonzolu nivou, to se prostě nedá žrát! :D. Stejně tak je komprese a komprese. Například jsem rád, že se libí zvuk bicích. Tam jsme (v mém případě poprvé) požili analogové kompresory už při náběru, čili se bubny jako takové už nekomprimovaly digitálně později. Tahle komprese zní jinak a když potom proběhne na takovém záznamu mastering, který to ještě "trochu narve", zvuk nebude zdaleka tak nepříjemný/nepřirozený, jako když několikrát zkompresíte bubny při míchačce v kompu. Další věc je ohlídat si, aby si nástroje nevadily frekvenčně. Když bude DR 7 na nahrávce, kde nástroje nezní přirozeně (třeba i díky neodborně provedené digitální kompresi) a "vadí" si hned několik stop na stejných středech (kytary, zpěv, snare, etc.), bude to uchu nepříjemné daleko více, než když u DR 5 ty nástroje budou "na svých místech" (frekvenčně). Takže souhlasím z Fastnerem v tom, že loudnes war je jedna kapitola a pak jsou další bešvary, jak zvuk zkazit. A tyhle chyby potom následný extrémní brickwall (DR 3-4) extrémním způsobem umocní. Proto nám koikrát přijdou příjemné stařičké (mnohdy opravdu velmi nekvalitní) undergroundové demonahrávky nahrávky, jelikož nám vysoká DR necpe ty nešvary brutálně do xichtu. Čili how to make the long story short: přirozeně sejmuté nástroje s kompatibilním zvukovým spektrem budou při shodné DR zním v celku 100x lépe, než špatně smíchané nástroje v nevhodných frekvenčních pásmech. Toť můj laický pohled.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky