Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

//Toyen – Last Free Swans!
//Toyen – Malíř smutnej
//Here – Swirl

Objevil jsem zapomenuté, objevil jsem oslavované a zlatým písmem zapsané. Shoegaze je žánr, který krásně prolétl tuzemskou scénou a zanechal v ní úžasnou stopu, kterou dokonale popisuje kniha Šeptej nahlas – Český shoegaze mezi Východem a Západem od Miloše Hrocha. O něčem jsem povědomí měl, ale třeba tyhle uvedené kapely mi úspěšně zůstaly utajené. Jsem proto rád, že jsem něco takového dokázal zpětně najít, docenit, a dokonce si to i sehnat.

V případě Toyen jde o artefakty sice bazarové, ale podařilo se mi je získat za relativně lidskou a sběratelsky přijatelnou cenu, byť stály pochopitelně víc než leckterý novinkový materiál v okázalém digipacku. Je to samozřejmě o osobních hranicích a nastavení, které máme každý jinde. Někdo za CD nedá víc než pětistovku, někdo víc než tisícovku a někdo ani víc než dvacet korun. Ale o tom by řeč být neměla. Byť téma překupnictví a šponování cen hůře dostupných nahrávek je rovněž důležité, ožehavé a drze všudypřítomné. To ale nechme stranou.

Nicméně u Toyen se žádný blíže vyhlížený dolis nahrávek nechystá, což je škoda. Ta muzika má sílu jakéhosi dobového artefaktu, který přestál zkoušku časem a dokáže oslovit i dnes. Tedy alespoň já jsem té muzice propadl vesměs okamžitě a dokážu si ji užívat a v myšlenkách se přenášet do specifického období devadesátých let v Česku. To všechno je tady hodně cítit a tu náladu ještě krásně dokresluje zmíněná kniha.

A právě tato provázanost je dokonale podtržena reedicí alba Swirl kapely Here. Součástí tohoto znovuvydání výhradně na LP (vydavatel Stoned To Death) je totiž mini knížečka, řekněme klidně zine, ve které je otištěná zkrácená část kapitoly právě o kapele Here z výše uvedené knihy. Sice se tam podařilo procpat nějaké překlepy a chybky, ale i to je pro někoho součástí zinařské práce. Takže čtení pozoruhodného a z dnešního pohledu neopakovatelného příběhu je pohlcující. Pochopitelně že podbarvení touto hudbou je důležité a dokonalé. Kdyby se tak někdo chtěl postupně pověnovat reedicím těch zásadních nahrávek té doby, byl by svět zase o kus hezčí.

//edice Last Free Swans!

//edice Malíř smutnej
//edice Swirl

//ukázka Toyen
//ukázka Here

//Sýček – I.

Tuhle kapelu jsem poprvé zaregistroval v roce 2018, kdy o ní psal tehdejší kolega Radek v rámci Redaktorských ozvěn. A od té doby houkání Sýčka postupně mizelo, až se vytratilo úplně, byť mě tehdejší poslech zaujal a potěšil. Teprve teď, kdy se v rámci osobních preferencí rozhodl kolega Lomikar rozprodat sbírku LP, jsem tu vzpomínku oživil a nebohého kolegu podpořil určitým nákupem šesti gramodesek, mezi kterými se ukrýval i Sýček.

Sýček je dle mého soudu naprosto perfektní název kapely a hrozně mě nějakým způsobem rozesmívá, zároveň ale vzbuzuje i jistou důstojnost. Ostatně ta hudba je vlastně vážná, poslechově specifická a úplně lesní, tak jak název kapely slibuje.

Sice je ten obal takový intelektuální a vlastně mu nerozumím. Hádám, že jde o takovou tu fullmoonovskou-respektovskou-aardvarkovskou nebo silverrocketovskou scénu, kde věci jednoduše nemusí dávat smysl, protože jsou umělecky na výši. Já jsem vůči hlubšímu poznání podobných artových kroků pořád blbej a tupej.

Ale jsem rád, že mi ta hudba má co říct i po těch dlouhých letech a že Sýček nakonec do mojí sbírky dolétl a příjemně se v ní uhnízdil.

//edice
//ukázka

//Echoes Of The Underground
//Rock stars.cz

Kompilace. Ty já fakt rád. Rád je tvořím pro sebe do auta, pro radost, pro ostatní k pobavení či rozšíření obzorů a podsunutí nějakých kuriozit nebo kousků, o kterých si myslím, že stojí za osvětu. Jsem rád, že mohu do své sbírky zařadit i tu, která byla tvořena s nějakou vizí a hlubším smyslem.

Ostatně o Echoes Of The Underground jsme hovořili zcela samostatně. Teď bych rád představil tu druhou.

V době, kdy bylo toto dílo aktuální, jsme s kamarády fungovali jako komunita lovící hudbu, nasávající všechny možné i nemožné vlivy, a ten poslechový rozptyl byl až šíleně široký. Žánry pro nás neměly hranice a každý hledal to své. Zdrojů nebylo mnoho a když už se nějaký našel, obletěl naše domovy, aby se s ním mohl každý na chvíli potěšit, pořídit si kopii (chcípni OSA) a pak o tom všem dlouho debatovat.

CD s touto kompilací vyšlo jako příloha časopisu Rolling Stone. Zpětně tento časopis vnímám jako kombinaci Brava, Fullmoonu, Sparku a Blesku. Skladby, které se tady objevily, měly rovněž jakýsi raritní podtext, jelikož se některé z nich nedostaly na žádnou velkou desku kapel, které se zde představily. Třeba Gun Dreams, Post-It nebo Vanessa a další.

Kuriózní mi přijde i skladba Whisper Of Now od Roe-Deer. Píseň, do které jsem se okamžitě zamiloval a která mi dokáže dělat radost i dnes. Pořád z ní mám husinu a pořád je to pecka jak blázen. Když jsem si pak po letech pořídil jejich album Everforever, kde tato skladba je, nadšení nebylo takové. To proto, že ta verze je trochu odlišná. Malinko jiný zvuk, jiné tempo (ale jen drobátko jiné), syntezátory vystřídaly smyčce, zmizel noise a další jemné detaily, které jsem měl (no, vlastně furt mám) hluboko zakořeněné v hlavě. Zkrátka to nebylo ono.

Takže jsem musel přistoupit k tomu, abych si pořídil i původní kompilaci, jelikož jinak bych měl pocit, že můj život nebude naplněn. A co si budeme povídat, vzhledem k období, kdy se ke mně tato kompilace dostala, byl kontakt s uvedenými kapelami mojí premiérou. Takže tady jsem objevil Priessnitz, Vanessu i Roe-Deer, které ctím dodnes.

Krásné vzpomínky na svět, kdy hlavní starostí byla jen a pouze muzika a povinnosti do základky pochopitelně.

//edice Echoes Of The Underground
//edice Rock Stars.cz
//ukázka Whisper Of Now z kompilace
//ukázka Whisper Of Now z řadové nahrávky

//Isen – Zaklínání poslední zimy

Nejspíš jste již toto dílo zachytili v rámci Kaple, konkrétně v dílu číslo 34. Takže nějaké povídání o hudební náplni si dočtěte laskavě tam. Tady bych chtěl jen připomenout, že album vyšlo ve slušivé digipakové edici a má příjemnou vizáž i styl.

Taky tím chci demonstrovat, že jde o novou, neznámou kapelu z ČR, která umí vydat solidní blackmetalový počin, jenž v kontextu tuzemské scény stojí poměrně slušně vysoko. Přesto se mu nedostává takové pozornosti, jakou by si třeba i zasloužil.

Tak až budete příště hlasovat pro Břitvu nebo číst její výsledky, vzpomeňte si na to, kolik podobného materiálu v hlubinách té naší milované scény vychází a kolik prostoru mu tito fundovaní redaktoři a znalci dávají.

A jasně, taky je to archaický black, bez špetky širšího rozkročení a rozmachu, stejně jako u dinosaurů Colosalist. Jo, jsem zlej a možná i svině.

//edice
//povídání včetně ukázky

//Drutty – Lašské bahno
//Přítel Belial – Kulervoucí příběhy aneb příběhy co mají koule

O úplné náplni a hudbě těchto nahrávek si lze přečíst skrze odkazy níže uvedené. Nyní je potřeba jen doplnit, že oba formáty jsou adekvátní a plně odpovídají dané muzice. To znamená, že parodický a svérázný black metal patří na CD a epická, zasněná éteričnost bahnitého charakteru patří na asfalt.

Barevné CD, na němž jsou fonty střídány dle povahy skladeb, je doplněno množstvím fotografií, které podtrhují náladu i princip desky. Černá deska je ideální podobou LP edice, kde můžeme během poslechu zvídavě přezkoumávat grafické detaily a prvky a všelijak je namotávat na textové i obecně tematické souvislosti.

Vskutku povedené kousky, které by vám neměly chybět v domácnosti. Takových radostí není nikdy dost.

//edice Drutty
//edice Přítel Belial
//recenze včetně ukázky Drutty 
//recenze včetně ukázky Přítel Belial