Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ve vydatném a plodném údobí červivých měsíců (oba začínají slůvkem červ), které přineslo příjemnou úrodu do mých polic, budeme ještě chvilku pokračovat. Tentokrát se podíváme na výběr osmera disků, z nichž některé jsou obzvláště zajímavé a zdraví prospěšné. Bez dlouhého váhání skočme do toho.

// Asmodeus – Pobřeží královny Marie

Každé album téhle kapely (od dob Pasti na Davida Kleinera) se nese ve shodném mustru: krásný obal, velká váha textů a důraz na propojení obsahu, délka hodná vinylu (a jejich realizace) a neotřelý thrash metal, který už možná ani thrash metalem není, a proto se skrývá za výmluvným štítkem progressive. Na rovinu – kdo si dosud nenašel cestu k tvorbě Asmodeus, nenajde ji ani teď. Kapela pokračuje ve svém jedinečném stylu, avšak jej i tak dokáže svým způsobem proměňovat a ohýbat do jiných zákoutí. Novinka mi sedí po všech těch stránkách, které jsem výše popisoval, to znamená celý ten koncept a přístup k novému albu. Když si ještě přičtete, že vydavatelem je Magick Disk Musick a nahrávka vyšla jako digipak, pak máte jistotu kvalitního zpracování. Abych to osvětlil – tenhle vydavatel jako jeden z opravdového mála pochopil, že bílá místa v ohybech stránek digipacku nejsou mírně řečeno pěkná, ale vyloženě ruší. To je detail, kterého si osobně nesmírně vážím a je to i jeden z drobných důvodů, proč si kupuji každý titul a edici, kterou tento vydavatel vypustí do světa (ano, držím doma kompletní katalog). Hudebně si s deskou na sebe ještě zvykáme. Jsou tam místa, která mě fakt baví a která mi neštymují. Ono si to ale sedne.

// detaily edice
// ukázka

// War For War – Čistý galenit

Od militantního vyhlazovacího black metalu, přes chladnou elektroniku v rytmu EBM až k industrial black metalu s neobvyklým záchvěvem symfonických blacků devadesátkové dekády. To je ve stručnosti letmý průlet diskografií houževnatého nerostu War For War. Novinku jsem zatím prosvištěl jen jednou a ucítil v ní opět vnitřní pnutí a jakousi rozhádanost. Snažím se totiž neustále přijít na kloub souznění operního vokálu z ženského hrdla s těžkým kutáním v prastarých štolách při vzývání ďábla. Snažím se to rozkrýt už od alba Illud Tempus a vlastně pořád nevím, čí jsem. Něco se mi na tom hrozně líbí a furt mě to láká. Nedokážu říct co a asi ani nedokážu přesně pojmenovat element, který mi v tom brání. Ale baví mě to rochnění se v tom a určitě budu nadále kupovat další alba. To bych pak přerušil plynulost sbírky. Nejsem blázen.

// detaily edice
// ukázka

// Godless Truth – Godless Truth

Elektronický poslech byl výtečný, ale když jsem poprvé podržel CD v rukou, spadla mi brada. Nádherné zpracování, za kterým stojí zahraniční vydavatel Transcending Obscurity Records, kterého si můžete snadno spojit ještě s domácím Et Moriemur. A pokud se vám fyzické zpracování posledního alba doom metalového tělesa líbilo, pak se vám bude zaručeně líbit i tohle. Ty odlesky, laminace, lakování a kde jaké blbůstky v kombinaci s hezky vypadajícími obrázky je prostě bašta. Moc mě to baví si to jen tak prohlížet a čučet, jak se to mění a tak. Silně uvažuji ještě o LP formátu, který musí být určitě taky laskomina.

// detaily edice
// ukázka

// Arakain – Apage Satanas

Sice v policích už nějaký ten pátek držím prapůvodní CD edici z roku 1998, ale když padla volba na reedice téhle desky (a já pořád věřím, že s každým rokem se vyzobne další a další řadové a klidně i neřadové album), tak jsem ji prostě potřeboval. Jedním z důvodů byly bonusové skladby. Je jich celkem pět a jejich historie vydání je taky výživná. Skladby Duše a Ghetto vyšly na kompilačce 15 Vol. 1 v roce 1997. Skladba Virtua Reality se objevila na kompilaci 15 Vol. 2 také z roku 1997. O rok později, tedy v roce 1998, pak vyšla 2CD kompilace 15 Vol. 1  & 2, kde by se nabízelo, že jde pouze o oboje kompilačky pod jedním titulem, ale zmizela z nich Duše a Virtua Reality. Na jejich místo pak byly zaneseny písně Dvory chaosu a Je to šílený. Neptejte se mě na tyhle vrtochy a důvody, které k těmhle rošádám vedly. Jelikož jde o určité tvůrčí období kapely a skladby které dobře pasujou po bok těch z hlavní stati Apage Satanas, byly zařazeny jako bonus, a proto jsem si CD koupil (vlastním totiž ono 2CD z roku 1998, a ne jednotlivá vydání, takže mi dva songy ještě chyběly). Dovolil bych si tu ještě vypíchnout dva detaily, které mezi verzí z roku 1998 a 2023 jsou. Tím prvním je titulní obal, který je nově laděn do tmavších odstínů a na lesklém digipaku hezky vynikne (i když je ten motiv kýč jak hovado, ale já jej třeba dost dlouhou dobu měl jako veliký plakát ve svém pokoji, než mi jej mamka rozškubala a neptejte se proč). Druhý detail je, že jsem rád, že nebyl znovu použit infantilní obrázek/fotka kapely z původní edice, který disponuje šprýmem, které tehdejší grafické programy dovolovaly. Dneska je to k smíchu, ale pamatuji si, že ve výuce informatiky jsme podobné kejkle na vážno rovněž zkoušely.

// detaily edice
// ukázka

// Abstract Essence – Love Enough

Možná jste zaznamenali, že Metalgate uspořádal velkorysou akci na svém e-shopu. Mohli jste si totiž vybrat asi z patnácti titulů (a klidně i všechny), které vám pak byly zaslány zdarma. A tak jsem čtyři kousky u jejichž koupě jsem furt váhal takto jednoduše pořídil (a samozřejmě si k tomu poctivě nakoupil ještě něco navrch). Tím prvním kouskem bylo tohle kredlovské běsnění, které se mi však nějakým vyšinutým způsobem moc líbí. Asi za to může i velice pěkné a vyloženě perfektní zpracování digipaku s krásnými malůvkami. Fakt paráda a jsem rád, že jsem si tohle album nakonec pořídil. Stojí to za to.

// detaily edice
// ukázka

// Colosalist – Pass Into Oblivion

Druhým kouskem byl tenhle jednorázový projekt, který má patřičnou sílu a energii, jen je to takové nějaké krátké… Asi to bude patřit do fondu jednorázových štěků, které časem nabydou na senzačnosti, ale buďme zase trochu opatrní. Svou kvalitu to bezesporu má, ale že bych žadonil o následovníka… Ptáte se na další dva kousky? Tak ty si nechám pro sebe, jelikož byly doplněny ze studijních důvodů a možná půjdou do světa. Uvidíme…

// detaily edice
// ukázka

// Inferno – Staré bezbožné emoce

Řadová alba držím v CD i LP verzi a teď už k nim jen tu a tam doplňuji nějakou pěknou relikvii. Třeba tohle CD, které je kompilací prvotních dvou demáčů (a ty já mám zase v MC verzích a jedno dokonce ve dvou edicích). Kompilace však obsahuje dobovou novinku, kterou je titulní skladba zachycující kapelu v určité vývojové fázi, která nabírala pozvolna větších a větších obrátek a především vážnosti. Je to historická sonda, která zachycuje Inferno jako surovou blackmetalovou pumelici, které není nic svaté. I ten název je vlastně všeříkající a jemně odkazující na archivní povahu.

// detaily edice
// ukázka

// Entrails – Serpent Seed

Co jsem to psal o těch jednorázových štěcích majících hodnotu senzačnosti? Tak tohle je jeden takový. Byť název kapely snadno svede z cesty, tak věřte, že tohle byla blacková okultní seance nesvatého triumvirátu Blackosh – Igor Hubík – Marthus. Důležité album pro milovníky tuzemského blacku a poctivé sběratele. Možná si ještě vzpomenete, že kapela byla zařazena na kompilaci vzdávající hold Master’s Hammer (ten legendární tribute od Redblacku), kde po svém zpracovala Jámu pekel. Prostě dobová blacková relikvie.

// detaily edice
// ukázka