Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Zapomenutá dema? 31. díl: Satyricon

Zapomenutá dema? 31. díl: Satyricon

Bhut12.11.2013
Další díl Zapomenutých dem se zaobírá tématikou spojenou s kapelou Satyricon.

V současnosti je jméno Satyricon skloňováno všemi pády. Mnohdy je vyháněno, jinde zas obhajováno. Pokud chcete znát můj názor, tak s novým albem jsem nespokojený, ale počkám si ještě, jak bude znít živě poslední sobotu tohoto měsíce Na Chmelnici. Nicméně nebudeme se trápit současností, jelikož nyní nastává čas pro prohrabání střípků historie. Asi by se slušelo věnovat celý dnešní díl právě Satyricon a jejich demo snímkům, ovšem půjdeme na to trochu jinak. Samozřejmě, že jedno demo od této kapely zmíníme, ale zbylé nahrávky se budou týkat spíše kapel, ve kterých známý duet Satyr a Frost působil či stále působí. Celkově lze říci, že dnešní počiny jsou učebnicovým příkladem mající hodnotu platiny. Tak vzhůru do spleti pásek.

 

Satyricon – All Evil

 

Demo All Evil je skutečně zlé. Chlubí se třemi skladbami s opravdu zlým zvukem. Ovšem ne natolik špatným, abychom si nemohli vychutnat odér syrového black metalu, kterým se kapela v pozdějších letech prezentovala na oficiálních dlouhohrajících deskách. Je to takový ten klasický kolísavý a zahuhlaný sound z kazeťáku. Z dnes známého dua, které tvoří jádro Satyricon, zde však byl pouze Satyr. Spoluhráče měl hned tři, kteří se taktéž skrývali za přezdívkami: Lemarchand – kytara, Wargod – basa a Exhurtum – bicí. Za zmínku jistě stojí posledně jmenovaný, kterým není nikdo jiný než samotný Carl-Michael Eide, známá to postava black metalového světa. Můžeme ho znát z kapel jako Aura Noir, Virus, Dødheimsgard, Ulver nebo třeba Ved Buens Ende. Demáč vyšel v roce 1992, byl obstarán xeroxovým obalem s kresbou, ve které se dá orientovat až po chvilce soustředění a s příšerným logem kapely, které ostatně dema mívaly snad ve všech případech bez ohledu na žánr. Satyricon zde předvedli rychlý black metal s typickým Satyrovým frázováním, které užívá dodnes. Jen ta zběsilost dnešnímu obrazu chybí. Nahrávka je to náležitě syrová, hrubá a nekompromisní. Proto dělá čest svému názvu All Evil. Na druhou stranu lze vyčíst hráčkou zdatnost v odlehčenějších pasážích. Není to jen bezduché ratata klepání, ale trochu propracovanější materiál. Zárodek legendy.
Ukázka: celé album

 

 

Storm - Nordavind

 

Spíš prazvláštním projektem než regulérní kapelou, byla formace Storm. Ta v roce 1995 vydala svou jedinou nahrávku Nordavind. Jednalo se o viking folk metal, který ovšem nelze srovnávat s dnešními nezbednými hopsasa-hejsasa kapelami ala Korpiklaani. Zde se jednalo čistě o bohatýrské zpěvy za doprovodu ryze pohanských melodií. Tuto kapelu lze brát skutečně vážně, na rozdíl od dnešních pivem nasmrádlých spolků. Tady můžeme slyšet propracované kytarové melodie, smyslné klávesy (ovšem jen místy) a především čisté vznešené vokály, ať už mužské či ženské. Vše je obdařeno čistým zvukem, který dává skvěle vyniknout všem nástrojům. Pokud vám tedy nevadí dávka lidových folkových písní v podání metalovém a sveřepém – jistě nebudete zklamáni. Závěrem se ještě sluší připomenout, kdo zatím vším vlastně stojí. Kytaru, basu, klávesy a zpěv měl na starosti Satyr Wongraven, bicí a zpěv zase Herr Nagell (jasně, je to Fenriz) a ženským zpěvem přispěla Kari Ruesl åtten, která se v roce 1994 mihla v řadách The 3rd And The Mortal. Klenot? Bezpochyby.
Ukázka: Mellom Bakkar Og Berg

 

 

 

 

1349 – Chaos Preffered

 

Ačkoliv Frost neodmyslitelně patří ke kapele 1349, ne od samého začátku s nimi byl spjat. Uvádí se, že kapela existuje od roku 1997, kdežto on k ní přistoupil teprve roku 2000. Jsme v článku o zapomenutých demech a nějaké odchylky od tohoto typu nahrávek už tu máme. Nebudeme proto nyní rozebírat nahrávku, na které už můžeme slyšet Frostovo rozpohybované tělo, jelikož se jedná už o EP, či později dlouhohrající album, ale mrkneme se na skvostné demo Chaos Preffered vydané přesně rok před Frostovým příchodem, tedy v letech 1999. Dílo skrývá čtyři skladby halené do typického syrového zvuku black metalových desek. Řezavé rychlé kytary, štiplavě rozjuchané bicí a skřehotavý vokál s charakteristickým zabarvením. Vyjít něco takového dnes, asi bychom kapelu velebili do výšin. V tempu se nepolevuje a od samého začátku se drtí a drtí. Organický black ve špinavém kabátě, který mu prostě padne jako ulitý a náramně sluší. Pokud tedy uctíváte z tvorby 1349 pouze Hellfire, měli byste si rozšířit obzor o tuto úctyhodnou demo parádičku. Hotový poklad.
Ukázka: Nightmare Reality

 

 

 

Zyklon-B – Blood Must Be Shed

 

Taková jedna z perel a diamantů scény je kapela Zyklon-B. Že je neznáte? Už delší dobu řadím nahrávku Blood Must Be Shed k drahokamům black metalu. Proč? Možná kvůli kultovnímu statusu tohoto EP, který nabylo díky sestavě jej utvářející. No nebudu vás napínat a prozradím, že skupinu tvoří čtveřice: Frost (bicí), Ihsahn (klávesy), Aldrahn (zpěv) a Samoth (kytara, basa). Je třeba snad něco dodávat? Dnešní hantýrkou bychom mohli říci „all-star band“. Snad jen pro úplnost dodám, že texty jim psal Faust. Ovšem tahle banda nám toho po sobě moc nezanechala. Pouze jedno EP, které nyní probíráme z roku 1995 a pak dvě split alba. Ale tentokrát jsme v roce 1995 a z reproduktorů nám burácí opravdu svižný black metal s nenávistným vzezřením. Divokou hudbu lehce zjemňují klávesy, které jsou drobátko v pozadí, aby příliš nepřečnívaly přes okraj hradby black metalových sypanic. Tu a tam zazní samplový doplněk, který trefně doplňuje jednotlivé pasáže. Než se stačíte nabažit, je deset minut v tahu a trojice skladeb, kterými EP disponuje, taktéž.  Co si posluchač odnese? Jedinečný a neopakovatelný zážitek nenávistného war black metalu s velice nadčasovým obličejem. Však se není čemu divit, když jej má na svědomí takováto sebranka.
Ukázka: Bloodsoil

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 13.1.17 10:25

Keďže si myslím, že dobrý webzin by mal mať aktívnu čitateľskú základňu, tak prispievam aj mojim TOP 2016 (ktorý som si ale rozdelil po svojom): 1. MAJSTRI (obľúbené skupiny, ktoré v roku 2016 prišli s dokonalými albumami) IRKALLIAN ORACLE - Apollyon Ako napísal Garm – toto neurobili ľudia. Napriek mojim výhradám k mixu je to priam dokonalá nahrávka. DEATHSPELL OMEGA - The Synarchy of Molten Bones Paracletus som považoval za nápor na hranici jak hráčskych, tak poslucháčskych možností, teraz prišiel The Synarchy of Molten Bones, no a ja na Paracletus-e už oceňujem jeho melodickosť a poetický náboj. DEATH GRIPS – Bottomless Pit Vďaka Death Grips (a Trompe L´Oeil) som začal počúvať (noise/electro/industrial/psycho) hip-hop. ___________________________________________________________________________ 1.1 MAJSTRI N.2 (ktorým som nestihol venovať patričnú pozornosť, no už len s letmého kontaktu viem, že sa zaradia do kategórie 1) CULTES DES GHOULES - Coven, or Evil Ways Instead of Love WARDRUNA - Runaljod - Ragnarok TERRA TENEBROSA - The Reverses 2. ELITA (skupiny, ktoré som objavil vďaka ich debutom alebo radovým albumom z roku 2016 a ktoré ma posadili na riť, alebo vykopli zo stoličky) VEKTOR – Terminal Redux Masaker...masaker jak sviňa...proste masaker. THE ARCHAIC REVIVAL – Rock n Roll Holocaust „We have put everything we have into the the recording of this album. People have died. Cars have been crashed. Tears have been spilt and mixed with our whiskey. Virgins have been sonically impregnated in their sleep by the solos of Davo X, and bastard children have sacrificed themselves to Satan in our honour. So grab a drink, pack your bong and turn this fucker all the way up. Low volume will not suffice. Take drugs and worship Satan, rock n rollers!!!“ Smrdia tieto slová samochválou? Je to preexponované promo neodzrkadľujúce skutočnú kvalitu nahrávky? Nie. Je to len skromne opísaný rokenrolový holokaust, ktorý títo páni spáchali na tomto albume. ALTARAGE - Nihl Nihl je na prvý pohľad nenápadný – ako starý tichý sused, ktorý vedľa vás býva hádam od nepamäti. Potom, jedného dňa k nemu vtrhnú kukláči a v kamennej pivnici pod domom nájdu obskúrny oltár a pozostatky asi 150tich ľudí pokrytých rôsolom neznámeho, no organického pôvodu. YOUNG HUNTER – Young Hunter Absolvoval som prechádzku zimným lesom s týmto albumom v ušiach... dojatie, melanchólia, zlosť i očarenie krásou – nádherná eko-hipisáčina s úžasným zvukom. FYRNASK – Fórn Fyrnask som objavil až týmto albumom, ktorý mi úplne učaroval. Blackmetalový šamanizmus? Šamanistický blackmetal? OCCULTUM - Towards Eternal Chaos Poľsko je srdce (a maternica) stredoeurópskeho blackmetalu. Napadlo vás niekedy, ako by znel plod zakázanej lásky Gorgorothu a Mgly, keby ho vychovával Destroyer 666? Nie? Keď si pustíte tento album, tak vás hneď chytí za gule a začne s nimi mixovať v šialenom tempe. A keď si myslíte, že ste prežili peklo, príde pieseň Abomination a milý Occultum zosíli stisk a gule vám odtrhne. Potom s nimi začne okolo vás freneticky tancovať s výrazom a revom excitovaného psychotika v rauši... Nič originálne, len destilát toho najlepšieho, čo v blackmetale nórskeho strihu doteraz vzniklo. 3. AŠPIRANTI (albumy, ktoré sú veľmi dobré, no pri ich počúvaní som sa udržal na nohách) BAPTISM – V – The Devil´s Fire Tento album som otočil nespočetnekrát, veľmi rýchlo som ho „prečítal“, no baví ma stále. PROSTERNATUR – Abyssus Abyssum Invocat Okultistický blackmetal, o ktorý sa snažia Cult of Fire a už aj Inferno, no na rozdiel od týchto domácich skupín TO Prosternatur verím. TURNIP - Window Killer Šťavnatý a groovy hard-blues-rock lákavo smrdiaci 70tkami – jedna z najlepších vecí v rámci tejto retro vlny (spolu s Bautastor a Kadavar Za rok 2016 mám jediné hudobné sklamanie - TOOL STÁLE NEVYDALI NOVÝ ALBUM!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky