Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Postava v mlze v areálu obehnaném ostnatým drátem už nestojí sama, přibyli k ní další dvě. Otec projektu Twisted se rozhodl posunout výraz svého potomka do další fáze dospívání a přizval si k tomu pomocníky. To je nejspíš hlavní změnou v dál odcizeně působící jednotce, která je nadále věrna svému komplikovanějšímu pojetí industriálního metalu, ale po špetkách do něj vnáší další nové prvky, které hustě napěchovanou strukturu skladeb více a odvážněji narušují a dávají jí jiný tvar. Někdy tišeji a v utajení, někdy pěkně nahlas a bez rozpaků. Dnes pod hlavičkou "Reconstruction and Synthesis".

Jedna věc je jistá, 0N0 nastoupili do další etapy svého fungování. Moc dobře si pamatuji dvě předcházející, které pojila jistá dávka originalilty, ale také těžce stravitelná neústupnost v silně zamotaných pasážích, do kterých vedla cesta na vlastní nebezpečí a ven se člověk dostal docela zmatený a mimo realitu. Jinak řečeno, 0N0 se drželi svého industriálního kopyta, které je prostoupeno složitou (dejme tomu psychedelickou) vrstvou silných dek a zábalů, která poctivě a leckdy nad rámec snesitelnosti obalovala již tak tuhé strojničení. Pak to byl vždy boj dvou stran bitevního pole, kde vítězila snaha o originální a zajímavé pojetí nad těžkou spletí klikatých cest. Ale bylo to o prsa, to je nutné si přiznat. Dobré, ale... Neobvyklé, ale...

K minulým nahrávkám se nevracím, snad jen velmi okrajově, taková je bohužel realita. Každý nový pohyb v bratislavském strojírenství mě ovšem chladným nenechá a hned si užiji svou novou porci čerstvě nalisovaných produktů, které jsou ještě horké na omak. Novinka "Reconstruction and Synthesis" je pro mě z celé prozatímní produkce výliskem nejzdařilejším a v mnohých ohledech nejodvážnějším. Hned první dvě skladby jsou toho důkazem. Typická spleť chorobně naskládaných divočin je krocena (pokrok je zejména jak s takovými naložit) tichým bláznovstvím ambientu a atmosféričtějším surfováním nad komíny fabriky. Výpary z nich jsou stále jedovaté a jejich kouř hustý jak bouřkový mrak, ale stále častěji je probodává světlo a lidštější dotek prosící o slitování. Death metalový vokál k 0N0 patří a jeho příspěvek je naprosto v pořádku, snad jen do těch mystičtěji působících míst by se slušelo ještě více čistoty a klidu v hlase. Přehlednost Fear Factory je stejně na míle vzdálena, takže bych se nebál cizích vlivů a ještě víc poodkryl skutečný zpěv. Náznaky už jsou zřetelné, je to na dobré cestě.

Celkově se arzenál 0N0 rozrostl o nové zbraně, které se snaží umět použít ve svůj prospěch. Výsledky jsou to nadějné a díky nim mě zalívá pocit optimismu. I ve slévárně je cítit větší přehled a dřív neřešitelné úkoly jako by dnes byly plněny s větší kultivovaností. Snad tomu pomohla vyšší míra robotizace, která se tu a tam na nahrávce objeví a připomene, že živí lidé v podniku jsou jen tři - členové kapely. "Reconstruction and Synthesis" je, stejně jako předchozím plackám, vlastní chvilkové zpomalení a narušení těžkých provozních podmínek. I doomovému vazbení jsou nadále 0N0 nakloněni, což je zřejmé např. v "Desolatry".

Hlavní přínos alba vidím v dalším kroku na (doufám) ještě dlouhé cestě kapely. 0N0 jsou rostlejší jak do sestavy, tak do svého výrazu a v budoucnu snad i do svého významu. Jsou silnější, to bezesporu, protože víc hlav víc ví. Opět bych vytknul někdy až příliš nekonkrétní části, které sice ke kapele patří, ale osobně bych se je snažil stáhnout na minimum a dal ještě více přednost přehlednější fázi extrému. Třeba jako je tomu v závěrečné "Reformation/Absorption". Třeba. Lomoz na úrovni, který je ze všech dosavadních nahrávek kapely nejdál a jeho nátura je nejdospělejší - takové je pro mne album "Reconstruction and Synthesis". Try this type of cold machinery.