Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
A Different Cloud - Skogslott

A Different CloudSkogslott

Victimer16.1.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Divoká noční příroda a síla blackmetalové atmosféry třetího alba projektu A Different Cloud.

Blackmetalové výpravy krajinou pořádáné skrze jednočlenný projekt A Different Cloud mají své kouzlo. Existují už tři a každá je trochu jiná. Což má svoje výhody, protože se nedostavuje pocit opakování už jednou vyšláplé trasy. Projekt patří jistému Demianovi a je obestřen tajemstvím. To je taky v pořádku, ať hovoří hudba. První album Sult jsem zde popisoval a zopakuji, že se jednalo o melancho - blackovou nahrávku silně ovlivněnou postupy Alcest nebo Drudkh. Vadila mi ta neoriginalita, ale bavilo mě celkové pojetí a taky obal. A ten mě baví na všech třech albech, protože tituly si drží podobného ducha. A to i vizuálně, protože součástí maleb je i pohybující se obláček, jakási to duše korzující přírodou.

 


Na dvojce Vard​ø​ger uhání nočním lesem a stejně tak uhání i nahrávka samotná. Ta je oproti debutu rychlejší a nekompromisnější. Melancholie prvního alba je upozaděna a dopředu je vytažena ostrá zimní meluzína, kde není moc času se zastavovat a přemítat nad krásou okolní přírody. A když se tak začne dít, protože by byla škoda, kdyby se člověk nezastavil a nepodíval kolem sebe, je to spíš okrajově. Demian zkrátka na svém druhém albu zahrál na tvrdší notu. A jak se to má s třetí deskou Skogslott, která vyšla před pár týdny?


Ta se prezenzuje jako ostrá i melancholická. Rychlá i výpravná. S klidem na srdci tak můžeme tvrdit, že projekt nasál z obou svých uskutečněných výprav. Ale to by bylo až příliš jednoduché. Skogslott je svým naturelem blíž dvojce Vard​ø​ger, jenom nepůsobí tak divoce, ale spíš epicky a atmosféricky. Tam, kde se dvojka zastavila jen na pár chvil, se novinka tváří víc vyrovnaně a tolik nespěchá. Je melodičtější, víc epická. Na druhou stranu ne tak romantická a zasněná jako debut Sult. Její duch se nachází v zasněžené krajině a znovu v obestoupení temných lesů. Zase za tmy a tentokrát tváří v tvář poutníkovi. Vysvětlit si to lze různě, záleží jen na naší fantazii. Každopádně všechny zmíněné obaly A Different Cloud stojí za to a osobně je mám velmi rád. Mají svou atmosféru a o to tady jde především.


A Different Cloud je totiž o konkrétní atmosféře a Skogslott je atmosférický black metal. Počastovat tak můžeme celou prozatímní diskografii, ale jak jsem psal výše, ty cesty se mění. Skogslott je v tomto směru nejvěrnější nahrávkou. Dlouze a výpravně rozebírá, jak pravá a zároveň magická může být zimní krajina, a jak klidně i nespoutaně může působit. Na procházky zimní přírodou, nebo lehčí horské túry, je tahle hudba jako dělaná. To mohu potvrdit, A Different Cloud mám v tomto směru vyzkoušené víckrát. Takže, kdo si chce na chvíli odpustit skutečný šum lesa a vítr a touží po hudbě, která je laděná tímto směrem, alba A Different Cloud mohu jen doporučit.

 


V době vydání druhého alba Vard​ø​ger jsem měl jasno. Debut byl překonán a já až překvapen, s jakou vervou Demian druhé album nabušil. S aktuální porcí čtyř nových skladeb to tak jasné není. Skogslott je ale konzistentnější nahrávkou, než jsou oba předchůdci. Hlavní kouzlo spočívá ve vyladění studené i přívětivé tváře A Different Cloud. Deska znovu rychle ubíhá, není moc času zpomalovat, ale její atmosféra a melodie jsou plnější. A ona pak přesně takto působí jako celek. Za mě zatím nejlepší práce tohoto projektu a některé pasáže alba se skutečně zadírají pod kůži a je radost se k nim vracet. Tyhle toulky divokou přírodou fakt můžu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Dagon / 21.1.25 7:15odpovědět

Vskutku parádna vec...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky