|
|
||||||||||
Jak si tak pročítám všemožné nadšené ohlasy na nový počin britských náladotvůrců A Forest of Stars pojmenovaný pozitivně Grave Mounds and Grave Mistakes, všímám si, že budu patrně sám na celém světě, kdo není bezvýhradně unešený v pořadí už pátou nahrávkou sešlosti viktoriánského klubu gentlemanů. A jedné dámy samozřejmě. Znamená to tedy, že si sedím na uších, poslouchám zadkem, nebo se mi další pokračování a rozepisování stylu, započatém nejpozději na A Shadowplay for Yesterday, zajídá? Asi od každého něco. Nepopírám nic.
Nutno přiznat hned zkraje, že moje pokrčení ramen není způsobeno opovržením nad případnou jalovostí novinky. V žádném případě ně! Grave Mounds and Grave Mistakes je důstojným zástupcem vysoko nadstandardní diskografie AFOS. Opět platí, že jakákoliv jiná kapela by za podobnou muziku upsala duši své matky i tchyně arciďáblu. Jenomže tady není žádné kdyby, ani a protože už vůbec ne. Kapela formátu AFOS si své fanoušky rozmazlila uměleckými díly nedozírné kvality, ale zůstat stále na samotném vrcholu a přinášet světu hudbu originálnější a poutavější než tu předchozí není úkolem z nejlehčích. Až tak jednoduché to je? Ani náhodou.
Stále přemýšlím, co mi vlastně na Grave Mounds and Grave Mistakes vadí nebo jak označit zvláštní nespokojenost s jednoznačně mistrovsky kreativním výtvorem šílené vášně s jakou AFOS přistupují ke své tvorbě? Cokoliv, na co jsem schopen ve své sprostotě ukázat, vykazuje geniálního ducha a nevšední srdce. Ať už vytáhnu z kontextu alba jakýkoliv nástroj, se zastavením srdce utichá moje drzost, kterou dávám na odiv, nejsem-li plně spokojený s tím, co slyším. Rovněž zpěvy jsou stále stejně dramatické. Je mi líto, že neslyším více hlasu Katheryne, kterou si však můžeme plně užít v půvabně kouzelné Taken by the Sea. S trochou nadsázky se dá říct, že v této písni zpívá více než za celou dobu existence AFOS a přitom máte pocit, že to bylo jaksi málo…
Jsem zvědavý, kdy se dostanu ke své skepsi z díla. Měl bych vlastně být nadšený, protože Grave Mounds and Grave Mistakes je napěchováno zuřivostí, připomínající svým způsobem blackmetalové počátky. Album je extrémní ve své atmosférické svobodomyslnosti a stejně tak odvázané jako všechna alba předchozí. Precipice Pirouette představuje bouřlivý skvost, kde se stane vše, co si můžete představit. V nevšední Premature Invocation zazní i něco, co vybočuje z dosavadní tvorby AFOS. Možná větší prostor pro psychedelii a dramatičnost skladby? Musím i přiznat, že kapela vyrostla nejen po stránce instrumentální nebo pěvecké. Tolik bohatosti a rafinovanosti v aranžích není ke slyšení zas tak často. Tak co mi sakra vadí?
Až v předposlední písni se mi zastaví dech… Až ve Scripturally Transmitted Disease mi vytrysknou slzy a roztřese mé sny mocná fantazie. Ničivý začátek je protipólem křehké Taken by the Sea a rozhodně by jednoho z fleku nenapadlo, v co se promění song postupem času. Tato píseň se snad nejkrásnějším závěrem, co kdy AFOS napsali, představuje přesně to, pro co AFOS miluju a uctívám už tolik let. Schopnost vzít za srdce. Kdy nestačí se pouze předvádět, co všechno vlastně umělec umí a na co všechno si troufne. A to všechno vlastně na novince postrádám.
Uvědomuji si, že moje recenze byla doposud hnána emocemi, což v případě AFOS není tak špatné, ale bylo by dobré zdůraznit, že nejen abstrakcí a jinotaji je novinka živá. Kapela opět míchá do bohatého koktejlu lidové motivy, zlověstnou elektroniku, děsivý black i zvláštní post-rock. Novinka je napěchována dynamickým extrémem všeho druhu. Myšleno tak, že uprostřed taktu zavrže disharmonie, nebo se jednotlivé nápady postupně zesilují a naopak. Přítomny jsou po dlouhé době zběsilé blasty a tremola, ale na druhé straně i tiše éterické vlnění.
Je bezesporu, že jsou AFOS na vrcholu, a Grave Mounds and Grave Mistakes je pro letošní rok jednou z nejzásadnějších nahrávek. A jsem možná pouhý hnidopich nevidící si dál než špičku svého malého nosu. Jak jinak lze hovořit o člověku, který fandí nadšenectví, vášni a svobodě, když má takové dílo doslova naservírováno před tím nosem, nenechá se strhnout vzrušujícími obrazy s podmanivou náturou? K čertu s tím! Jdeme řádit!
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Lomikar / 25.10.18 16:05odpovědět
Press kydy a sebeprezentace kapely mi hrozně leze na nervy, ale ta hudba je fakt hrozně bohatá. A u textů se místy fakt lámu v pase. "You can dance around my tombstone all you like but I'll be grabbing your fucking ankle as and when I please. I may not be the lord of the dance you ridiculous cunts, but I'll have my tuppence worth, don't you worry."
Victimer / 17.10.18 17:03odpovědět
Já to vidím podobně jako Garm. Strašně pěkně se to poslouchá, gentlemani každým coulem jak jsme zvyklí, ale pocit úplné fascinace se nedostavil. U minulé desky jsem chrochtal blahem, tady se jen culím. Za mě 75%.
Jarl / 17.10.18 15:12odpovědět
Album roku a tečka! Z vinylu tahle deska krásně vyzní.
Port / 17.10.18 10:07odpovědět
A Forest... dokazují, že jsou mistři, nad které není. Každá vteřina je lahůdkou. Možná už nahráli v minulosti lepší hudbu, nicméně je novinka geniální!
Label:Prophecy Productions
Vydáno:Září 2018
Žánr:psychedelický black metal
Mr. T.S. Kettleburner – baskytara, zpěvy, kytary
The Gentleman – bicí, klávesy, perkuse, pianoforte
Mister Curse - zpěvy
Katheryne, Queen of the Ghosts – zpěvy, housle, flétna
Mr. John „The Resurrectionist“ Bishop – bicí, perkuse
Mr. Titus Lungbutter - baskytara
Mr. William Wight-Barrow – kytary
1. Persistence Is All
2. Precipice Pirouette
3. Tombward Bound
4. Premature Invocation
5. Children of the Night Soil
6. Taken by the Sea
7. Scripturally Transmitted Disease
8. Decomposing Deity Dance Hall
A Forest of Stars
Beware The Sword You Cannot See
A Forest of Stars
A Shadowplay for Yesterdays
Cities Last Broadcast
The Umbra Report
The Stone
Teatar Apsurda
Vicious Rumors
Celebration Decay
The Amenta
Flesh Is Heir
Jeden kmen
Mlha
Between the Planets
Of Inner Sight
Cavalera Conspiracy
Pandemonium
Edge of Sanity
The Spectral Sorrows
Ulsect
Ulsect
Tech/death metalová legenda Sadist zveřejnila nové video k titulní skladbě z nadcházejícího alba Something to pierce, které vyjde 7. března u Agonia R...
13.2.2025Vizionáři Decline of the I streamují své nové album Wilhelm (link), které vychází 14. února u Agonia Records.
12.2.2025Prvním singlem z chystané nové desky o sobě dává vědět kapela Illegal Illusion. Skladba To Hapoon bude zveřejněna 14. února na streamovacích platformá...
12.2.202528. března vyjde kapele Mean Messiah nové EP nazvané Re:Incarnations, na němž budou čtyři skladby - dvě coververze (The Number of the Beast od Iron Ma...
12.2.2025Deafheaven se připomínají povedeným singlem Magnolia s razancí třetího alba New Bermuda (2015). Jedná se o předehru k nadcházející desce Lonely People...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.