Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aborym - Shifting.negative

AborymShifting.negative

-krusty-26.12.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps) // promo od vydavatele
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Industriální hudbu jako takovou pravděpodobně buď milujete nebo..... nemilujete. Stejně tak jako kultovní kapely. A u kultovních industriálních kapel to přímou úměrou ještě vynásobte.

Sedmý zářez industriálních Italů Aborym je na spadnutí a je hezké, že vychází na megaaktivní polské značce Agonia. Aborym jsou pro pěkných pár lidí kultem a nutno přiznat, že hlavně starší alba (s panem Csihárem za mikrofonem) opravdu oplývají temně dekadentní atmosférou ála jakýkoliv řádně uhozený Lynchův film.

 

Ale vyložím karty na stůl: naprosto nevím, co si s aktuálním počinem počít. V této chvíli poslouchám Shifting.negative už asi počtvrté a stále hledám ten kousek vytahaného chlupatého svetru, na který bych v nestřežené chvíli zavěsil svůj bodlák spokojenosti. Hostů je na albu pověstné hafo a jediný kdo na albu není je možná pes zakladatele kapely Fabbana. Ale v počtech hostů to evidentně není.

 

aborym band

 

Více než třičtvrtě hodiny poslouchám stále jenom tvrdší numetalově-taneční etudy, které se chtějí tvářit jako Marylin Manson nebo Nine Inch Nails. A to jsou ta nejprofláklejší jména, která mne při poslechu napadají. Je mi líto. Třeba jen otevírák Unpleasantness... - mávátko do ruky a jedeme. A všichni. Když půjdu do důsledku, tak nevidím nijak propastný rozdíl mezi tím, co se mi line z beden nyní a tím, co by znělo při poslechu posledních Amaranthe

 

 

Prostě je čas na sebereflexi a nestřílejte! Ujistil jsem se, že industrial nepatřil nikdy k mým favoritům ve velkém měřítku oprávněně a přestože dokážu vzhlížet k některým Reznorovým pracem s uznáním, nedokážu vám vyhrknout nejlepší industriální alba posledních deseti let. Když industriál, tak chlad, kov, emulze crčící ze strojů, nebo děs z vesmírných dálek. Prostě trochu ke kraji extrému. Takoví Landfill nebo Plasma Pool to dělali před dvaceti lety lépe než Fabban a spol. Aborym jsou nuda a rutina, kterou jsem už prostě slyšel a ještě k tomu kvalitněji a tohle budu opakovat jako tu nejnudnější mantru. Industriál se nám sám neudělá a tím, že zvedneme tempo bicích o dvě rychlosti výše se extrém nezrodí. A tím, že budeme šilhat po zmiňovaných NIN, Mansonovi či Ministry............... ne, takhle ne. Tahle hudba mě tedy nechytila ani letos. Chybuji já nebo interpret? Kdoví...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 22.1.17 11:07odpovědět

Pořád mi to přijde jako špatnej vtip, kór když člověk narazí na pár nekritických recenzí ze světa. Co tam jenom ty lidi slyší? Já nic a pak to, co si Fabban nakradl jinde...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky