|
|
||||||||||
Tohle bylo před třemi lety setkání, které si moc dobře pamatuji. Tak hodně povedený a přesto na hraně se pohybující materiál mě zkrátka upoutal. Řeč je o albu Back to Reality bezejmenného projektu Abstract Void, se kterým jsem navázal poměr formou krátkého článku do našich Nedělních poslechů. A když před pár týdny vyšlo nové album, bylo jedním z prvních, které jsem si chtěl opatřit a užít si další várku synteticky plastikové zlotřilosti. Odehrávající se přesně v těch místech, kde si podává ruku zbytek blacku orámovaný universální atmosféričností a tanečně laděná záliba v elektro osmdesátkách. Je tam všechna ta kýčovitá snaha urvat poslední kousek líbivosti a přitom to nezní jako krámek na vyčpělost. Naopak, Abstract Void nabízí ve vší lacinosti podmanivý zážitek, který složil někdo schopný a ne buzík, který si potřebuje honit ego a házet přitom svůj Yamaha nástroj někam do lesa, nejlépe rovnou poblíž včelího úlu. Ano, Abstract Void jsou pop black, ale bezva a s grácií.
Klávesové osmdesátky do své tvorby vydatně buší například v redakci oblíbení Voyager, stačí si pustit jejich poslední album. To je docela pádný důkaz, jak propašovat milé novoromantik motivy do moderně djentující progrese a činit tak naprosto přirozeně. No a když zapátrám víc v paměti, zmíním ještě třeba Finy ...And Oceans z časů, kdy si na albech A.M.G.O.D. a Cypher naplno užívali svého kybernetického období. Ono by se asi dalo najít těch přirovnání, kde takto atmosférická elektronika koloruje zemité podhoubí a čerň ducha lesní sychravosti, mnohem více, ale my už toho pro tuto chvíli necháme.
U Abstract Void jsme o mnoho víc namočení v popíkové omáčce, přesto nás tento projekt stále nahání. Je vážně pěkně rozběhnutý, nic ho nebrzdí, natož aby zastavoval. Kvapík, který tam kde pohladí, umí i lehce kopnout do zadnice. To abychom jen nezívali doma nudou a šli se taky trochu provětrat ven. Nadýchat se sladce studeného vzduchu, jako když tady u nás na severu fouká jihozápad a všude voní vanilka z haly firmy Opavia. Tak třeba i k tomu tento metalově taneční parket vybízí. Ten balanc na hraně kýče je ale opravdu hodně hraniční. Jako když black metal nehrají Fenriz a Dead, ale Bzuk a Ťuk. Vítězí ale způsob provedení a evidentní schopnost tu hranu regulovat a řídit.
Abstract Void nic nemění, pokračují svou třetí nahrávkou tam, kde skončila ta předchozí. Znovu aktivují načernalý shoegaze mlýnek na emoce a špikují ho elektronikou. Co skladba, to svižně se vrtící, vlezlá a maximální chytlavost na první dobrou. Wishdream = jen a pouze melodická a atmosférická záležitost + další obal jako vystřižený z nějaké gamesky. Žádná ponurost a vyvolávání zlých duchů z hlubin lesa. Pouze rychlý pohyb podél něj a stejně to bude nejspíš hologram.
Nad tuhle hudbu se lze jen pozvnést a pak ji milovat, nebo ji zavrhnout jako ten největší přešlap. V Abstract Void je tolik sladkosti a vystínované kybernetik lásky, že se za aktuální podzimní krátkodennosti stačí nechat vtáhnout a moc u toho nepřemýšlet. Je to jalové, ale krásné. A přesvědčivé. Já se do té pasti jménem Abstract Void chytnul už dávno a novinka Wishdream to jenom potvrzuje. Je to hodně nakažlivé.
Říkejte tomu jak chcete, pro mě za mě třeba Enya metal, ale po všech pochybnostech před, i během poslechů je to vážně povedená věc. Identita neznámá, ale pořád mě to pocitově táhne směrem k protinožcům, někam ke Germ a Grey Waters. A když k tomu přidám pana vokalistu z Voyager, tedy myslím z těch jejich klipů... no... jako by si to všechno najednou bylo až moc blízko. Pokud tyhle jména znáte, s Abstract Void vedle nešlápnete. Asi se jen jako já budete podivovat, jak to všechno může fungovat.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Září 2021
Žánr:blackgaze / synthwave
1. Forward to the Past
2. Storms
3. Midnight Heart
4. Beyond the Horizon
5. Impermanence
6. New Vision
7. Release
Centinex
The Pestilence (EP)
Diabolicum
Ia Pazuzu (The Abyss of the Shadows)
The Twilight Sad
No One Can Ever Know
Griftegård
Solemn, Sacred, Severe
Dark Fortress
Ylem
Stolen Lives
Luciferův efekt
Cultes Des Ghoules
Sinister, Or Treading The Darker Paths
Mark Lanegan
Straight Songs of Sorrow
Saxon
Carpe Diem
Me And That Man
Songs Of Love And Death
Agos
Aonian Invocation
Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
1.5.2024Tradiční festival folklórní hudby Antitrend ročník 2024 se opětovně v Žabčicích u Brna odehraje v sobotu 29. června. Startovat se bude v pravé poledne...
1.5.2024V sobotu 4. května se v brněnském klubu Unleaded Coffee uskuteční koncert kapel, které spojují sklony k psychedelickým vrtochům.
26.4.2024Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.