Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Acid King letos připravili všem doomovým fanatikům a drogovým dealerům ten nejlepší dárek. Vydali novou desku. Po víc jak dvaceti letech na scéně a po dlouhých deseti letech od posledního alba, které mělo vyryto v erbu magickou trojku. Abychom se mohli Acid King znovu podívat do jejich unavených, ale uhrančivých očí, je třeba nové letenky směr San Francisco, šikovného kufříku, kde se vleze akorát tolik návykových látek, aby to oblblo letištní kontrolu a pravého zapálení pro starý dobrý doom. Poslední věci je třeba především, i když věřím tomu, že novinka by se mohla zalíbit i nekovaným stínohráčům.

Kapele vládne žena a není to žádná něžná kopretinka v cukrových šatečkách, Lorinka má ráda džísky, škopek a odlety do krajiny mimo reál. Občas si hezky od plic zakleje, z okna ukáže fakáče a buchtu upeče jen z trávy. Má to tak prostě radši. Ono se řekne dvacet let na scéně, ale desek je málo, prodlevy jsou na pováženou a když Acid King seknou do živého, je to něco jako svátek. Novinka je teprve čtvrtým zářezem kapely a cosi mi říká, že nadlouho taky posledním... Pojďme si jej tedy užít a slavme dokud můžeme. Na vlně dřevního stoner / doomu, se silou zkušených borců, co nejsou zboření po třech kouscích a které místo vytahaného svetru hřeje vlastní klid a přehled.

Hlavně nikam nespěchat. Jak v životě, tak v hudbě. Z Acid King pohoda přímo sálá, pryč jsou poslechy desek průměrných klonů mladých dárců orgánů zapletených do cizích psychedelií a vypůjčených doom metalových vlajek. Acid King potvrzují svou roli lídrů a ukazují všem následovníkům, jak se dělá pravá poctivá doomová práce na plný úvazek. Šutráky se valí z kopce, jdou jen sotva přeskočit a vyhnout se tak jejich ohromné síle. A až vás jeden z nich flákne přes záda, tak s vámi v klimbu zacvičí divoké sny o červené řece, tichých obrazech ve vaší mysli a laserových světlech přicházejících odkudsi z vesmírných dálek. Bude to s vámi jednoduše šít.

Ano, budete na tripu, budete na cestě pryč z příliš šedé reality, tělo se bude zmítat v podivném transu, chvíli tančit a chvíli klepat kosu. Acid King nejsou těmi, co hypnotizují každou naši myšlenku, ale jejich kouřové signály stoupají k nebi tak zásadně, že je nelze ignorovat a hezky přidat do kroku. Je na čase se zastavit, sednout do trávy a hledět, jak se vinou po své cestě nahoru. Lori a spol. čadí svůj tabletkový doom řádně vysoko. Rozhodně o několik pater výš, než pár přitroublých feťáků od vedle, kterým pokus o rozdělání vlastního ohně nechalo zhořet barák. Tohle je doom, který kosí všechny tyhle bacily a nechává nechává na ně zcela zapomenout. Pomlaskávám si a nejsem sám. Se slovy jako klasika, tradice a klid na duši.