Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
ACOD - Fourth Reign over Opacities and Beyond

ACODFourth Reign over Opacities and Beyond

Garmfrost9.11.2022
Zdroj: CD, 6-panelový digipak / promo od vydavatele, m3
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Melodická černota z Francie lokálnějšího charakteru...

Jérôme Grollier, tvůrčí mozek a duše ACOD, založil svůj band už před šestnácti lety a stačil s ním vydat pět dlouhohrajících nahrávek. V mezičase se přidal k Celestia, kteří započali kariéru v devadesátkách a jejíž tvorbu jsem neslyšel. Styl ACOD není retrospektivní, je současný. Ať už to vyznívá, jak chce. Je klávesový, chcete-li symfonicky blackmetalový, jaký expandoval právě ve starých dobrých časech, a dostával se až kamsi do mainstreamu. O tom se ACOD může akorát zdát. Ostatně, i díky deathovým vlivům je zřejmé, že ACOD takovou cestou nekráčí.

 

acod

 

Desku v luxusním digipakovém kabátku vydává label Les Acteurs de l'Ombre Productions. Dobrý zvuk je v případě vydavatele tak nějak očekáván. Obal byl svěřen Paolu Girardimu, jehož díla zdobí nahrávky např. Brutally Deceased, Inquisition, Chthe'ilist nebo Diocletian. Mastering obstaral Tony Lindgren a za mix je odpovědný Linus Corneliusson (Amorphis, Dark Tranquillity, Dimmu Borgir, Ihsahn). Otázkou tedy zůstává, zda se obsah vyrovná formě. Forma je výtečná.

 

Album není špatné. Jérôme věnoval pozornost každému detailu. Na nástrojích on i hosté sem tam vyloudí zajímavý riff či melodii. Poslouchá se to dobře, postrádá však něco, co by ji vytáhlo z davu. Trochu by nahrávce pomohl lepší a zajímavější zpěvák. Hudba se jakžtakž dá, ale zpěv je o ničem. Fred se snaží. Na fotkách se stylově šklebí, pokouší se dramaticky deklamovat, ale jeho krákání je zoufale fádní. Hostující zpěváci desku osvěžují, ale celkově mě pěvecká stránka příliš nezaujala.

.

 

Silnou stránkou Fourth Reign over Opacities and Beyond jsou gradující závěry skladeb, výtečné vsuvky klávesových i nasamplovaných orchestrálních nástrojích. Díky výbornému zvuku zní orchestrace příjemně. Obdivuju Jeromovu hru na basu, kterou řádně diktuje a spolu s kytarou tvoří tandem. Skladby umí být ostré i melodické. ACOD je v mých očích kapelou, která se snaží, maká na max. Novinka je příjemně pestrá a dobře zní. Obálka se mi moc nelíbí pro volbu fontu písma a jeho barvu. Taky se mi nepozdává logo kapely. Působí lacině. Bojím se, že přes všechnu péči a snahu Fourth Reign over Opacities and Beyond zapadne. Je možné, že se mýlím a svého příznivce si deska najde.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Adam / Suicidism / 12.9.22 8:50

Tohle je brutálně upřímná a hodně kritická recenze a to zaslouženě, protože moje album taky je brutálně upřímný a sebekritický. Vše co je v recenzi řečeno je naprostá pravda. Šlo by to i líp, ale ta nedokonalá forma autenticky vyjadřuje mě a obsah mých písní - s tímhle albem jsem nešel s kůží na trh, ale rovnou s vnitřnostma, warts and all, a proto pro docenění vyžaduje od posluchače víc než jen povrchní poslech. Neural Landscape není auto-tune pop, kterej do Vás vklouzne jako sladkej bonbónek, ale hořká pilule, která je pro většinu lidí dost nepříjemná polknout. Je to deska pro lidi, co v sobě přes prvotní znechucení najdou kuráž ponořit se hlouběji a objevovat v tom hnusu skrytou krásu a možná i sami sebe. Posílám odkaz na bandcamp kde jsou i texty a hlavně tracky v lepší kvalitě než na soundcloud: https://suicidism.bandcamp.com/releases Jirkovi D. děkuju za velmi podnětnou a profesionální recenzi!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky