Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
ACOD - Fourth Reign over Opacities and Beyond

ACODFourth Reign over Opacities and Beyond

Garmfrost9.11.2022
Zdroj: CD, 6-panelový digipak / promo od vydavatele, m3
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Melodická černota z Francie lokálnějšího charakteru...

Jérôme Grollier, tvůrčí mozek a duše ACOD, založil svůj band už před šestnácti lety a stačil s ním vydat pět dlouhohrajících nahrávek. V mezičase se přidal k Celestia, kteří započali kariéru v devadesátkách a jejíž tvorbu jsem neslyšel. Styl ACOD není retrospektivní, je současný. Ať už to vyznívá, jak chce. Je klávesový, chcete-li symfonicky blackmetalový, jaký expandoval právě ve starých dobrých časech, a dostával se až kamsi do mainstreamu. O tom se ACOD může akorát zdát. Ostatně, i díky deathovým vlivům je zřejmé, že ACOD takovou cestou nekráčí.

 

acod

 

Desku v luxusním digipakovém kabátku vydává label Les Acteurs de l'Ombre Productions. Dobrý zvuk je v případě vydavatele tak nějak očekáván. Obal byl svěřen Paolu Girardimu, jehož díla zdobí nahrávky např. Brutally Deceased, Inquisition, Chthe'ilist nebo Diocletian. Mastering obstaral Tony Lindgren a za mix je odpovědný Linus Corneliusson (Amorphis, Dark Tranquillity, Dimmu Borgir, Ihsahn). Otázkou tedy zůstává, zda se obsah vyrovná formě. Forma je výtečná.

 

Album není špatné. Jérôme věnoval pozornost každému detailu. Na nástrojích on i hosté sem tam vyloudí zajímavý riff či melodii. Poslouchá se to dobře, postrádá však něco, co by ji vytáhlo z davu. Trochu by nahrávce pomohl lepší a zajímavější zpěvák. Hudba se jakžtakž dá, ale zpěv je o ničem. Fred se snaží. Na fotkách se stylově šklebí, pokouší se dramaticky deklamovat, ale jeho krákání je zoufale fádní. Hostující zpěváci desku osvěžují, ale celkově mě pěvecká stránka příliš nezaujala.

.

 

Silnou stránkou Fourth Reign over Opacities and Beyond jsou gradující závěry skladeb, výtečné vsuvky klávesových i nasamplovaných orchestrálních nástrojích. Díky výbornému zvuku zní orchestrace příjemně. Obdivuju Jeromovu hru na basu, kterou řádně diktuje a spolu s kytarou tvoří tandem. Skladby umí být ostré i melodické. ACOD je v mých očích kapelou, která se snaží, maká na max. Novinka je příjemně pestrá a dobře zní. Obálka se mi moc nelíbí pro volbu fontu písma a jeho barvu. Taky se mi nepozdává logo kapely. Působí lacině. Bojím se, že přes všechnu péči a snahu Fourth Reign over Opacities and Beyond zapadne. Je možné, že se mýlím a svého příznivce si deska najde.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky