|
|
||||||||||

Pár prvních poslechů bylo o tom, že jsem trochu zbytečně dumal, jestli Action & Tension & Space jsou víc post-rock nebo psychedelický rock. Jak kdyby na tom něco záleželo... Postupem doby mi došlo, že hranice je trochu nejasná a že na tom vlastně vůbec nezáleží. Naopak mi s přibývajícími poslechy došlo to, že ATS jsou něco jako The Doors na dlooouhém rauši, jen bez Jima Morrisona, protože jejich tvorba je komplet instrumentální. Taky jsou z Norska, takže to nebude jen tak.
To „nebude jen tak“ v jejich případě vede do nástrojového parku, kde vedle elektrické kytary a vykostěných bicích funguje basa (jakže kontrabas) a pak historizující klávesové nástroje. Nic převratně velkého a nic, co by mělo na svědomí nějaké skutečně podnětné hudební nápady - klávesové nástroje jsou přesně takové, jaké se do podobné muziky hodí (mnohem víc archaické než soudobé) a basa zní prostě líp než baskytara, ale to je tak všechno. Tím končí i výčet co se týče zajímavostí, tohle vám prostě bude muset stačit.
Všechno ostatní je totiž maximálně standardní, spíš ale obyčejné až nudné. Nespraví to ani reminiscence na zmíněné The Doors, ani doporučení třeba pro fanoušky My Sleeping Karma, jejichž vnitřní vesmír je v hudbě ATS slyšet rovněž. Pravda je, že ATS malují docela zajímavé psychedelické obrazy, s nimiž si umím představit silný a intenzívní výlet, ale pouze s podpůrnými prostředky klokotajícími v krvi. Za střízliva je jejich hudba hodně uspávací a jednotvárná hmota, jejíž síla vyprchává s druhou třetí skladbou. Všechno je stejné, všechno se neustále opakuje a troufám si tvrdit, že pocit zmaru na vás padne už během klipové ukázky. A teď to zkuste vydržet nějakých čtyřicet minut!
Hledat kouzlo v téhle hudbě je oříšek na dlouhé zimní večery, protože právě někde tam (se vší tou ospalostí a nudou) by deska Skåredalen Funhouse mohla pustit chlup a stát se dobrým společníkem. Tichým, nerušícím, dotvářejícím atmosféru zbytečného dne, kdy opustit gauč znamená přehnaný výkon motivovaný pouze tím, že v lednici čeká další láhev. Možná někde na dně té další lze najít kouzlo téhle kapely a téhle desky, protože pro všední dny plné shonu a honby za nevím čím tohle album až příliš postrádá jakékoliv inspirující podněty. Efektům na kytaře navzdory.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Kapitän Platte
Vydáno:Říjen 2018
Žánr:psychedelic rock
Julius Lind - basa
Ørjan Haaland - bicí
Per Steinar Lie - lap-steel kytara, kytara
Øystein Braut - kytara, organ
1. Skåredalen Funhouse
2. Echo Echo Echo Ech!
3. Lone Stranger
4. Buildings As Tall As Roofs
5. Eureka
6. Cut My Legs Off And Call Me Shorty
7. Lavalamps
8. Cruise Control


Unaffected Evolution
Stumps

Blood Red Throne
Union Of Flesh And Machine

Bombs From Heaven
We call the world!!!

In The Woods...
HEart of the Ages

The Committee
Memorandum Occultus

Vestigial
Solar / Aeon

Cities Last Broadcast
The Humming Tapes

JAF34
Empty

Disperse
Living Mirrors

Helheim
Rignir

Challenger Deep
III. The Path
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.