Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Minulou recenzi na Ad Hominem jsem končil slovy, že ta deska třeba uzraje. Upřímně od té doby jsem si ji vůbec nepustil, ačkoliv pár nutkání tu bylo. To album nové mě chytlo ihned a věřím, že do budoucna se k němu budu vracet jistě častěji. Nahrávka nese zvučný název Napalm For All, tak jej berme celou náručí.

V uplynulých dnech však napalmu netřeba, jelikož trávu společně sežehlo sluníčko, takže hubení zeleného organismu není na pořadu dne. Naopak každý deštík nejeden zahrádkář vítá. To říkám proto, že samotný napalm původně vznikl jako přípravek pro plošné vypalování trávy takovým způsobem, aby její kořeny nebyly výrazně poškozené. Z historie víme, že pár učených hlav z USA tento vynález vylepšilo po svém a hromadně pak vypalovali traviny i dřeviny v jihovýchodní Asii. Ad Hominem jej nabízí pro všechny, ale našinec si jistě vystačí s Roundupem. Roundup for All!

To, co mi na minulé desce scházelo, se nyní dostává kupředu. Onehdy mě nebavila jistá plytkost, kterou dnes střídá správná šťavnatost a agrese. V různých skladbách lze zachytit i zajímavé momenty, které zvýší pozornost při poslechu. Přeci jen když Kaiser během militantní vánice vytasí melodickou vyhrávku, či jinak zajímavě postaví celý riff, hned si vás tím nadobro získá. Co má však účinku největšího, jsou šlapavé pasáže, které prostě nutí k pohybu a úsečnému štěkání frází, které se snaží kopírovat text. Právě vokál je celkem stěžejní, neboť jeho barva je plná vzteku. Hněv se pak chrlí natolik silně, že leckterá slova jsou jaksi drmolená. To by ani nevadilo, větší problém cítím u zvuku, který na hrdle visí. Zdá se mi, že je totiž uměle zesílen a to takovým způsobem, že se na povrch klube chraptění, které však není způsobeno hlasivkami, nýbrž jednoduchým natlakováním pořízeného záznamu. Ty Pascaly se prostě musí z desky sypat stůj, co stůj.

Ve výsledku album nabízí velice svěží průvan a průplach, který se jen obtížně vypíná. Toto tvrzení podkládám vlastní zkušeností, kdy jsem si jen tak lehce chtěl prolétnout, o čem že ti Ad Hominem aktuálně jsou. Při spuštění se to na mně vyvalilo a já nebyl schopen desku vypnout, prostě jsem neměl potřebu a od začátku si ji začal náramně užívat. Však tenhle druh blacku tu a tam vůbec není na škodu. Napalm For All totiž vůbec nezní blbě a nijak oposlouchaně. Jsou tu sice momenty, které jsou svázány blackovými pravidly a tak trochu zapadají do klasické podoby z Francie, ale ty jsou ve výsledku nerušivé. Celé dílo je tak akorátně svěží a zároveň tvrdě nekompromisní jak vyžínací nástroje. Pochodové pasáže jsou střídány uvolněnějším rozletem a samo sebou se celek neobejde bez náležitého rambajzu. Takže slušná nálož, která zajisté potěší.